Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 329/2023-53
Okresní soud v Trutnově rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 30.696 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 5.696 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30.696 Kč za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.169,53 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno jméno.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 5.696 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30.696 Kč za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.169,53 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [jméno].
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 12. 10. 2023 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 30.696 Kč, která sestávala z dlužné jistiny 25.000 Kč, smluvního úroku ve výši 4.546 a smluvní pokuty 1.150 Kč. Dále požadovala příslušenství pohledávky tj. zákonný úrok prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30.696 Kč za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení. K odůvodnění návrhu uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO a žalovanou byla dne 2. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. 519745003, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 11.300 Kč. Následně žalovaná využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala úvěr v celkové výši 25.000 Kč, který měl být vrácen do 18. 2. 2023 Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které si žalovaná vybrala výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Žalovaná shora uvedenými kroky uzavřela s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Dle obchodních podmínek odst. číslo a číslo byl poskytovatel úvěru oprávněn nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované, využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě jejích tvrzení o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Původní věřitel žalované vyplatil převodem na bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 25.000 Kč. Svou pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná písemně informována. Žalovaná do současné doby na dluh nic nezaplatila, ačkoliv byla opakovaně upomínána včetně předžalobní upomínky. Žalobkyně nedisponuje doklady k prověřování úvěruschopnosti žalované, a pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby byl její nárok v části jistiny žalované částky posuzován jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu jejího trvalého bydliště dle evidence obyvatel dne 4. 12. 2023 postupem dle § 49 o. s. ř. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané sedmidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.
3. Ve věci bylo provedeno dokazování smlouvou o úvěru č. 519745003 ze dne 2. 11. 2022, dále ze dne 16. 11. 2022, 23. 11. 2022 a 26. 11. 2022 (navýšení úvěru), výpisy z účtu žalobce ze dne 2. 11. 2022, 16. 11. 2022, 21. 11. 2022, 23. 11. 2022 a 26. 11. 2022, (postupné vyplacení úvěru žalované), rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2023 a předžalobními výzvami ze dne 18. 2. 2023 19. 7. 2023. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že v uvedených datem byla uzavřena smlouva o úvěru č. 519745003 mezi věřitelem právnická osoba, IČO a dlužníkem tj. žalovanou. Žalovaná je ve smlouvě identifikována uvedením jména, příjmení, data narození, rodného čísla, místa bydliště, e-mailové adresy a čísla OP. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky v celkové výši 25.000 Kč, které zaslal žalované na jí označený účet postupně ve dnech 2. 11. 2022, 16. 11. 2022, 21. 11. 2022, 23. 11. 2022 a 26. 11. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 18. 2. 2023. Dle žalobce byla úvěruschopnost žalované ověřena nahlížením do insolvenčního rejstříku, bankovního a nebankovního registru klientských informací. Dle žalobce žalovaná na úvěr nic nezaplatila. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě se nevyjádřila, netvrdila ani neprokazovala, že by na úvěr něco uhradila. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena žalobci. Žalovaná na dlužnou částku dosud nic nezaplatila, ačkoliv k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou.
4. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Soud přezkoumal žalobou uplatněný nárok na základě výše citovaných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem (úvěrujícím).
6. Dle soudu žalobce nebyl schopen náležitě doložit, že jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalované požadovaným způsobem. Žalobce tvrdil pouze to, že jeho předchůdce lustroval osobu žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, příjmení, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.
7. Žalovaná byla v řízení nečinná, tudíž netvrdila ani neprokázala, že z dlužné jistiny cokoliv splatila. Proto soud žalobci přiznal částku 25.000 Kč odpovídající dlužné jistině. Soud při svém rozhodování dále postupoval dle závěrů vyjádřených v rozsudku Nejvyššího soudu 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž se uvádí: Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s uvedenými závěry soud uložil žalované zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud vzal v úvahu, že jistina byla splatná již dne 18. 2. 2023 a žalovaná měla dostatek času na vrácení částky 25.000 Kč. V souladu s výše citovanými závěry vyjádřenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu pak soud vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru nepřiznal žalobci sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu. Dále nepřiznal úrok z prodlení ve výši odpovídající vyhlášce číslo Sb., protože žalovaná se ocitne v prodlení až v případě, že dluh neuhradí ve lhůtě určené ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud z uvedených důvodů žalobu částečně zamítl (výrok II.).
8. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení pouze částečně úspěšný. Porovná-li se tedy původně vymáhaná částka (30.696 Kč) s částkou, která byla žalobci přiznána (25.000 Kč), lze dovodit, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 81,5 %, neúspěšný v rozsahu 18,5 % z hodnoty předmětu sporu. Žalobce tak má právo na 63 % oprávněně účtovaných nákladů řízení. Při plném úspěchu ve věci by měl žalobce právo na zaplacený soudní poplatek 1.046 Kč a na náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 500 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Na nákladech zastoupení by tak žalobci náleželo 1.800 Kč. Soud žalobci přiznal 63 % z uvedených částek, tj. na soudním poplatku 659 Kč a na nákladech zastoupení 1.134 Kč. K této částce pak náleží ještě DPH v základní sazbě 21 %, protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Daň činí 376,53 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2.169,53 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.