Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 316/2023-37
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Naděždou Vaňurovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 825,20 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 7 425,20 Kč, kapitalizovaného úroku 829,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 933,08 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z částky 5 014,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 014,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 7 425,20 Kč, kapitalizovaného úroku 829,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 933,08 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z částky 5 014,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 014,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 28. 6. 2023 se po částečném zpětvzetí žaloby ze dne 17. 7. 2023, na jehož základě bylo řízení částečně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2023 číslo jednací, žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky 10 825,20 Kč, která sestávala z dlužné jistiny 5 014,33 Kč a poplatku 5 810,87 Kč. Dále žalobkyně požadovala příslušenstvím pohledávky tj. úrok a úrok z prodlení, které byly částečně kapitalizovány do 14. 12. 2022.
K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba“) a žalovaným byla dne 31. 5. 2020 uzavřena smlouva
o spotřebitelském úvěru č. 311006654. Před jejím uzavřením právnická osoba posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vyhodnotila informace získané od žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, tyto ověřila oproti vyžádaným dokladům a zapsala do zákaznické karty žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu s poplatkem 9 923 Kč, který zahrnoval úrok 4 708 Kč s úrokovou sazbou 20,82 % ročně, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, službu komfortního a flexibilního splácení 1 375 Kč a dále pojistné 2 340 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal uhradit 15 923 Kč formou
78 týdenních splátek po 205 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když od uzavření smlouvy do jejího postoupení uhradil pouze 3 400 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem 20,82 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, což bylo žalovanému písemně oznámeno.
2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Žalobkyně byla soudem vyzvána k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala přípisem ze dne 22. 11. 2023, ve kterém zopakovala, že má za to, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena s tím, že právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivost tvrzení žalovaného, který ke smlouvě ze dne 31. 5. 2020 uvedl a bylo zaznamenáno do zákaznické karty, že je zaměstnán na plný úvazek jako dělník ve společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem činí 29 264 Kč, žije ve spolubydlení rodiči, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobkyně je toho názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké
a rozsáhlé prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. Žalobkyně nemá k dispozici doklady, které žalovaný předložil při žádosti o úvěr
a které jsou zaznamenány v zákaznické kartě. Žalobkyně rovněž zopakovala právní názor, že neprokázání splnění této povinnost nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy; nenavrhla další důkazy k prokázání tvrzené skutečnosti a odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, čj. 5 Co 231/2020 -97.
4. Ve věci bylo provedeno dokazování listinami a to zákaznickou kartou – žádostí
o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 5. 2020, smlouvou o spotřebitelském úvěru
č. 311006654 ze dne 31. 5. 2020, smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru tabulkou umoření smlouvy č. 311006654, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
14. 12. 2022 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 a výzvou k plnění ze dne 1. 6. 2023. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 31. 5. 2020 byla mezi právnická osoba
a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které je označen jménem, příjmení, adresou a rodným číslem a je v ní výslovně odkazováno na ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) a smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, které tvoří samostatnou listin u. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 5. 2020 je uvedeno, že žalovaný žije u rodičů, pracuje jako dělník u společnosti právnická osoba, má jednu vyživovací povinnosti a příjem 18 964 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 10 300 Kč, nemá jiné splátky a odhadované měsíční výdaje žalované jsou 3 000 Kč. Jako ověřené dokumenty jsou zaznamenány výplatní pásky za období„ 4. 5. 2020“ označené listin y nebyly soudu předloženy. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 6 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem 9 923 Kč formou 78 týdenních splátek po 205 Kč, přičemž poplatek zahrnoval úrok 4 708 Kč, částku za zpracování úvěru 1 500 Kč,
částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1 375 Kč
a pojistné 2 340 Kč. Žalovaný uhradil celkem pouze částku 3 400 Kč Smlouvou
o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022 Dne 1. 6. 2023 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.
5. Dle § 86 odst. 1 , 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných
a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy
o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže
z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu
s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 31. 5. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 6 000 Kč, kterou převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem
a nepochybně se tak jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěrů její právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než kartu zákazníka. Údaje v zákaznické kartě nejsou blíže specifikovány ani žádným způsobem doloženy, zejména pokud se jedná o příjmy žalovaného a ostatní příjmy domácnosti. Pokud se jedná o měsíční výdaje žalovaného, tyto rovněž nejsou nijak specifikovány (tj. náklady na bydlení, obvyklé výdaje domácnosti na stravování, ošacení apod.), v zákaznické kartě je současně výslovně uvedeno, že se jedná o výdaje„ odhadované“. Je tedy zřejmé, že nebyly žádným způsobem ověřovány, ačkoliv uváděná částka 3 000 Kč je zjevně podhodnocená
a nevěrohodná a to již s ohledem na obvyklé náklady spojené s bydlením (nájemné, náklady na energie apod.), obživou a ošacením zejména za situace, kdy má žalovaný jednu vyživovací povinnosti.
7. S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně ani po doplnění žaloby neprokázala řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného, přičemž z důvodu její nepřítomnosti na jednání jí nemohlo být poskytnuto poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. S ohledem na uvedené skutečnosti nelze mít za to, že úvěry byly žalované poskytnuty v rozsahu přiměřeném jeho skutečným majetkovým poměrům. Na těchto závěrech nic nemění ani skutečnost, o jakou výši úvěru či dobu splatnosti se jedná.
8. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobkyně neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného je smlouva ze dne 31. 5. 2020 dle
§ 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Protože právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému částku 6 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Žalobkyně se stala ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.
9. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z vyplacené částky 6 000 Kč nebylo dosud vráceno 2 600 Kč (6 000 – 3 400 Kč), když žalovaný netvrdil ani neprokázal, že na smlouvy zaplatil více, než uvádí žalobkyně, přičemž všechny platby žalovaného soud započítal na jistinu. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021 -262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.
10. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě, proto byla žaloba co do částky 7 425,20 Kč, kapitalizovaného úroku 829,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 933,08 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z částky 5 014,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 014,33 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení zamítnuta.
11. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. . Ve věci byl více úspěšný žalovaný, kterému by tak náleželo právo na náhradu nákladů řízení v poměru jeho úspěchu
a neúspěchu. Protože žalovaný zůstal v řízení nečinný, žádné náklady mu nevznikly a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.