Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 176/2023-12

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 40 668 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 169 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 169 Kč za dobu od 23. 11. 2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 7 169 Kč za dobu od 24. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 652,58 Kč za dobu od 23. 11. 2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 2 652,58 Kč za dobu od 24. 10. 2021 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá co do částky 27 925 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 936,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 240,22 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 656,99 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a co do úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 18 656,99 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 169 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 169 Kč za dobu od 23. 11. 2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 7 169 Kč za dobu od 24. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 5 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 652,58 Kč za dobu od 23. 11. 2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 2 652,58 Kč za dobu od 24. 10. 2021 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá co do částky 27 925 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 936,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 240,22 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 656,99 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a co do úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 18 656,99 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 40 668 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 31 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli kapitalizovaný úrok ve výši 19 572 Kč, odměnu za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 574 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 203 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 8. 2021, celkem uhradil dosud pouze 44 903 Kč. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost právnická osoba postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem z téhož dne. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 9 821,58 Kč, poplatku ve výši 2 921,42 Kč a úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 303,77 Kč a úroků běžících (úrok ve výši 25,25 % ročně a úrok z prodlení).

2. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 49 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli kapitalizovaný úrok ve výši 24 233 Kč a odměnu za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 22 692 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 997 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25. 8. 2021, celkem uhradil dosud pouze 68 000 Kč. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost právnická osoba postoupila žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 18 656,99 Kč a poplatku ve výši 9 268,01 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úhradu dlužného úroku v sazbě 24, 57 % ročně a dlužného zákonného úroku z prodlení v sazbě 11,75 % ročně, oba úroky počítány z dlužné jistiny od postoupení pohledávky do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.

4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle ust. , neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, soud vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o úvěru, smluvní podmínky, zákaznické karty, smlouva o postoupení pohledávek a seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem) a zjistil, že v prvně uvedeném případě dne datum byla sepsána mezi žalovaným, jako klentem, a společností právnická osoba, jako úvěrujícím, smlouva o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 31 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 26 646 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 19 572 Kč, administrativním poplatkem 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení 5 574 Kč. Splatnost celé částky 57 646 Kč byla sjednána na 18 měsíčních splátek po 3 203 Kč právnická osoba ověřila platební schopnost žalovaného na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek a prohlášení žalovaného o jeho pohledávkách, nákladech a příjmech.

6. V druhém uvedeném případě byla dne datum sepsána mezi žalovaným, jako úvěrovaným, a společností právnická osoba, jako úvěrujícím, smlouva o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně měl na základě této smlouvy poskytnout žalovanému částku ve výši 49 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit poplatek ve výši 46 925 Kč, který je tvořen úrokem ve výši 24 233 Kč a administrativním poplatkem za zpracování případu a další péči o klienta ve výši 22 692 Kč. Splatnost celé částky 95 925 Kč byla sjednána na 24 měsíčních splátek po 3 997 Kč. Platební schopnost žalovaného byla ověřována na základě pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a prohlášení žalovaného o jeho pohledávkách, nákladech a příjmech. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní následně byla podepsána smlouva o postoupení žalovaných pohledávek.

7. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a společností právnická osoba byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 31 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 57 646 Kč ve splátkách. V druhém uvedeném případě byla mezi žalovaným a společností právnická osoba taktéž uzavřena smlouva o úvěru, a to číslo. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal částku 49 000 Kč a zavázal se zapůjčiteli uhradit zpět celkem 95 925 Kč ve splátkách. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávky z datum bylo zjištěno, že pohledávky přešly na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky ze dne 9. 3. 2023 s poštovním podacím lístkem.

8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru, které je nutné posuzovat jako smlouvy spotřebitelské. Soud se nejprve zabýval prvně uvedenou smlouvou (bod 1. odůvodnění). Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému 31 000 Kč a žalovaný měl z titulu úvěru vrátit částku celkem 57 646 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, že žalovaný poslední splátku uhradil dne 25. 8. 2021 a zbylá částka k úhradě činí žalovanou částku (tj. 9 821,58 Kč na jistině a částka 2 921,42 Kč na dlužném poplatku), kterou žalovaný žádným způsobem nesporoval, má soud za to, že na dluh již bylo uhrazeno 44 903 Kč.

10. Soud má ze smlouvy o úvěru ze dne datum za opodstatněný požadavek na zaplacení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný, i poplatek za administrativní zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení částky 5 574 Kč, která má připadat na úhradu služby komfortního a flexibilního splácení, čímž se rozumí dle podmínek smlouvy výplata úvěru v hotovosti ke dni podpisu smlouvy a možnost hotovostního inkasa jako způsobu úhrady dluhu. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši tohoto poplatku a jeho navázání na výplatu úvěrované částky v hotovosti. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobkyní v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost výplaty částky v hotovosti či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o úvěru, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za kapitalizovaný úrok, dosahoval by 85 %, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Z formulářové smlouvy o úvěru také plyne, že dlužník dostane zapůjčenou částku v hotovosti pouze v případě, kdy se zaváže k úhradě hotovostních splátek dluhu, spojených s nutností hradit předmětnou odměnu ve výši 5 574 Kč. V opačném případě může na výplatu zapůjčené částky čekat 7 dnů po telefonickém ověření smluvních údajů (které jsou přitom ověřovány při podpisu smlouvy, jak plyne z klientské karty), až po této lhůtě má být převedena na účet. Dle názoru soudu není důvodu, aby byl spojován způsob výplaty a splácení dlužné částky stejným způsobem, jde jen o způsob, jak dlužníka přimět k volbě dražší (a pro věřitele výhodnější) varianty, když navíc ve smlouvě bylo uvedeno bankovní spojení k úhradě splátek. Tento systém navíc podporuje zadluženost, když vychází z předpokladu, že dlužník, který již je v exekuci, nebude mít zájem o připsání zapůjčené částky na svůj bankovní účet. Soud má tedy v souhrnu za to, že věřitel tímto způsobem obchází zákon, když zastírá dlužníku skutečnou výši nákladů úvěru. Soud tedy nemohl nárok na odměnu za sjednanou službu žalobkyni dle žaloby přiznat. Z těchto důvodů soud zamítl nárok žalobkyně na úhradu části dlužného poplatku ve výši 5 574 Kč, resp. tedy zamítal zbývající tvrzenou částku poplatku 2 921,42 Kč a dluh na jistině co do rozdílu mezi těmito částkami s příslušnou částí příslušenství, které bylo požadováno až od 24. 10. 2021, resp. 23. 11. 2021.

11. Dále se soud zabýval smlouvou uvedenou v bodě 2. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 49 000 Kč a žalovaný měl vrátit částku celkem 95 925 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, že žalovaný poslední splátku uhradil dne 25. 8. 2021 a zbylá částka k úhradě činí žalovanou částku (tj. 18 656,99 Kč na jistině a částka 9 268,01 Kč na dlužném poplatku), kterou žalovaný žádným způsobem nesporoval, má soud za to, že na dluh již bylo uhrazeno 68 000 Kč.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud má ze smlouvy o úvěru ze dne datum za opodstatněný požadavek na zaplacení dlužné jistiny, avšak nikoli na poplatek a příslušenství. Důvodem jsou skutečnosti uvedené v bodě 12. odůvodnění rozsudku, tedy nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V předsmluvním stádiu měla být posuzována majetková situace žalovaného dle dvou výplatních pásek (příjem ve výši 22 293 Kč z hlavního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou), nájemní smlouvy a přiznaných externích splátek ve výši 7 000 Kč. V daném případě se tedy žalovaný zavazoval k úhradě částky ve výši více než čtyřnásobku svého měsíčního příjmu, přičemž splátky stávajícího a nového dluhu (7 000 Kč a 3 997 Kč) měly tvořit polovinu jeho příjmu. Pokud žalovaný uváděl, že jeho měsíční náklady činí 5 000 Kč měsíčně, tj. cca 166 Kč denně včetně nákladů na bydlení, nemůže soud považovat posouzení úvěruschopnosti za dostatečné, neboť uvedené částky vzbuzují pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, sice sdílí domácnost s další osobou, avšak z toho neplyne, že by měl nárok na užitek z jejího příjmu.

14. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že předchůdce žalobkyně nepostupoval v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě formálně a zmíněné podstatné informace byly pominuty, je důsledkem takového postupu žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť postup žalobkyně odporuje zákonu a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. 2. 2019) a je zřejmé, že úvěrující úmyslně nepostupovala, jak jí zákon jako profesionální straně smlouvy ukládá. Obezřetnost a důslednost věřitele při daném posuzování byla na místě vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť by současně prohlásil, že jsou„ pravdivé a úplné.“ Výdaj určený na bydlení ani rámcově neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, a přesto nebyl zpochybňován. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných zohlednění výpočtů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy nemůže být nárok žalobkyně na úhradu částky vyšší původní jistiny úvěru úspěšný a žaloba byla tak v tomto bodě zamítnuta.

15. V řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl tak právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě však dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočce Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.