Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 231/2022-86

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci

žalobce: ; anonymizováno právnická osoba, IČO,

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,

trvalý pobyt ulice a číslo, PSČ obec

o zaplacení 24 941 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 302 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 16 639 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 637,90 Kč, úroku ve výši 86 % ročně z částky 9 100 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 100 Kč od 18.3.2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 302 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 16 639 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 637,90 Kč, úroku ve výši 86 % ročně z částky 9 100 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 100 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 24 941 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 637,90 Kč, úrokem ve výši 86 % ročně z částky 9 100 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 100 Kč od 18.3.2022 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce právnická osoba (dále též jen anonymizováno nebo právní předchůdce žalobce) žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr spolu s poplatkem 11 639 Kč ve 78 týdenních splátkách. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, uhradil pouze 1 698 Kč, vznikl mu tak dluh, který je předmětem žaloby. Částka 24 941 Kč sestává z jistiny úvěru 9 100 Kč, poplatků ve výši 10 841 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 5 000 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 25.5.2020 uzavřena smlouva o úvěru, jíž anonymizováno poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, finanční prostředky v uvedené výši byly žalovanému vyplaceny v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s poplatkem 11 539 Kč v 78 týdenních splátkách splatných vždy ke konci týdenního splátkového období, první splátkové období počínalo dnem uzavření smlouvy, výše první až předposlední splátky činila 278 Kč, poslední splátky 233 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a oznámení postupitele o postoupení pohledávek ze dne 1.2.2022 soud zjistil, že anonymizováno postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

6. Z dopisu ze dne 10.2.2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru. Výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty dne 11.2.2022, jak soud zjistil z potvrzení podání.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 20.5.2022 soud zjistil, že žalovaný byl o úhradu upomenut zástupcem žalobce. Z potvrzení podání vyplývá, že upomínka byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty dne 24.5.2022.

8. Ze zákaznické karty ze dne 25.5.2020 soud zjistil, že zákaznická karta byla sepsána zástupcem anonymizováno, bylo v ní uvedeno, že žalovaný je svobodný, nájemník, nevyživuje žádnou osobu, byla uvedena adresa trvalého pobytu na adrese adresa žalovaného, bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán na plný pracovní úvazek, jako prodavač u zaměstnavatele příjmení jméno s tím, že zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami, má jeden zdroj příjmu, byl uveden čistý příjem žadatele 20 832 Kč a další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč, jako výdaje byly uvedeny interní splátky 2 031 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele 7 000 Kč, jako ověřené dokumenty byly uvedeny pracovní smlouva/ŽL 11/2019-10/2020, dvě výplatní pásky za 3 a 4/2020. Bylo uvedeno, že žalovaný má bankovní účet, výpisy z účtu nebyly doloženy.

9. Ze seznamu exekucí soud zjistil, že na žalovaného nebyly k 15.12.2022 vedeny exekuce.

10. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ohledně vázaného zástupce anonymizováno, z výpočtu úroku z prodlení a z výpočtu smluvní pokuty soud neučinil žádná právně významná skutková zjištění. Soud pro nadbytečnost neprovedl navrhovaný výslech vázaného zástupce anonymizováno, který vyplňoval zákaznickou kartu a ověřoval na základě předložených dokladů příjmy a výdaje žalovaného, neboť předložené doklady jsou zaznamenány přímo v zákaznické kartě.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Provident a žalovaný uzavřeli dne 25.5.2020 smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč, finanční prostředky převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Provident postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému postupitelem oznámeno. Žalobce vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu dopisem odeslaným dne 11.2.2022. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu upomenut zástupcem žalobce.

12. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

13. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, která je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), neboť právní předchůdce žalobce jednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný jako nepodnikající fyzická osoba.

14. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ze dne 26.1.2012, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , ze dne 20.3.2019, sp. zn. ).

15. Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že schopnost žalovaného úvěr splácet anonymizováno posoudil tak, že ověřil historii žalovaného v registrech BRKI, NRKI a SOLUS, v nichž neměl žalovaný žádný negativní záznam, dále z insolvenčního rejstříku zjistil, že proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení, z centrální evidence exekucí zjistil, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce, dále zjistil, že předložený průkaz totožnosti žalovaného nebyl evidován v databázi neplatných dokladů, z interní databáze zjistil, že trvalé bydliště žalovaného se nenachází na adrese městského úřadu. Následně vyhodnotil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací od žalovaného skóringovým modelem z hlediska demografických dat a behaviorálních dat, na základě žalovaným předložených dokladů ověřil příjmy i výdaje žalovaného, které vázaný zástupce vyplnil do zákaznické karty. Žalobce poukázal na to, že bylo povinností žalovaného uvést úplné, přesné a pravdivé údaje.

16. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení , neboť vedle doloženého příjmu žalovaného ve výši 20 832 Kč zohlednil nijak nespecifikovaný další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč, ohledně výdajů žalovaného vycházel vedle interních splátek pouze z odhadovaných výdajů tvrzených žalovaným ve výši 7 000 Kč. Předloženými doklady nemohl být doložen žádný jiný příjem nebo výdaj žalovaného než příjem ze zaměstnání. Nadto splácení úvěru se mělo uskutečnit v 78 týdenních splátkách, a žalovaný tak měl splácet ještě dlouho po uplynutí doby, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva žalovaného (11/2019 - 10/2020). Přestože žalovaný uvedl, že má bankovní účet, výpisy z účtu si právní předchůdce žalobce nevyžádal. U poskytovatele úvěru měla vzbudit větší obezřetnost i skutečnost, že měl žalovaný evidován trvalý pobyt na adrese adresa žalovaného, což je právě adresa úřadu, jak je soudu známo z úřední činnosti, je tak zřejmé, že lustrum trvalého bydliště žalovaného v interní databázi buď poskytovatel úvěru neprovedl, nebo interní databáze neposkytuje spolehlivé údaje. Sám žalobce přitom ve svém vyjádření uvedl, že skutečnost, že má žadatel bydliště na adrese úřadu může značit vyhýbání se exekucím nebo zneužívání sociálních dávek. Pokud žalobce argumentoval tím, že žalovaný měl povinnost uvést úplné informace potřebné k posouzení jeho úvěruschopnosti, pak lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. , v němž je zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, jinak se dopouští správního deliktu. Poukaz žalobce na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2022, sp. zn. , a na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2.11.2020, sp. zn. je nepřiléhavý, neboť tam šlo o skutkově odlišnou věc, kdy poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost mimo jiné z údajů vyplývajících z účtu, který vedl pro dlužníka.

17. Protože poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, je uzavřená smlouva neplatná dle ustanovení a podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o.z.“), neboť též zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. opět shora uvedené nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu, jakož i rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18).

18. Při vypořádání plnění z neplatné smlouvy je třeba v obecné rovině vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji na návrh založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. ).

19. Se zřetelem ke shora uvedenému výkladu má žalobce právo na vrácení nesplacené jistiny 8 302 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 10 000 Kč a úhradami žalovaného ve výši 1 698 Kč. Soud proto žalobě co do částky 8 302 Kč vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla dohodnuta nová doba splatnosti nevrácené jistiny, soud tak určil lhůtu k plnění dle ustanovení do tří dnů od právní moci rozsudku.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení Žalovaný byl v řízení procesně úspěšnější, podle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.