Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 310/2023-29

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 22 171,53 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 571,53 Kč spolu s úrokem ve výši 759,64 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 9 341,95 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 581,58 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 179,67 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 13. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 571,53 Kč spolu s úrokem ve výši 759,64 Kč a dále ve výši 15 % ročně z částky 9 341,95 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 581,58 Kč a dále ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 179,67 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku I. tohoto rozsudku se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne datum uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla úvěrující žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 tis. Kč, které se žalovaný zavázal úvěrující vrátit ve 14ti měsíčních splátkách po 1 328 Kč spolu s úrokem v pevné výši 963 Kč a dále spolu s paušálními úhradami za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč a za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a za umožnění plnění splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného ve výši 1 800 Kč. Žalovaný ovšem splátky nehradil řádně a včas a úvěrující vzniklo právo na úhradu nesplacené jistiny, nesplacených úhrad za služby shora uvedené a smluvní pokuty. Předmětnou pohledávku dne 21. 11. 2022 původní věřitelka postoupila žalobkyni. Žalobkyně se tak v řízení po žalovaném domáhala úhrady nedoplatku jistiny úvěru ve výši 9 341,95 Kč, nedoplatku pevného úroku ve výši 837,72 Kč, nedoplatku úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 478 Kč, nedoplatku úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 862,91 Kč, nedoplatku úhrady za inkasní službu v bydlišti žalovaného ve výši 1 671,43 Kč, smluvní pokuty za prodlení žalovaného kapitalizovaného za dobu od 30. 9. 2021 do 19. 10. 2022 ve výši 4 979,52 Kč, dále úroku ve výši 15 % ročně kapitalizovaného za dobu od 30. 9. 2022 do 19. 10. 2022 ve výši 759,64 Kč a dále ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 20. 10. 2022 do zaplacení a také úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za dobu„ od prodlení“ do 19. 10. 2022 ve výši 581,58 Kč a dále ve stejné výši z částky 10 179,67 Kč (sestávající z jistiny úvěru a z kapitalizovaného úroku) od 20. 10. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Provedeným dokazováním lze mít za prokázané skutečnosti odpovídající žalobním tvrzením, tedy že dne datum byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalovaným a společností právnická osoba, která poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč. Souhrn úvěru a nákladů se žalovaný dle smlouvy zavázal uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 1 328 Kč a dále se zavázal uhradit úvěrující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení s úhradou sjednaných splátek. Ve smlouvě žalovaný současně potvrdil převzetí úvěrových prostředků v hotovosti. Nabytí pohledávek ze shora uvedené smlouvy o zápůjčce a tedy i aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení dokládá předložená postupní smlouva, vč. přílohy a notifikace postoupení. Prokázána byla rovněž předžalobní výzva zaslaná žalovanému.

4. Z hlediska právní kvalifikace nalézací soud zjištěný skutkový stav posoudil ve smyslu závazných závěrů ustálené judikatury odvolacího soudu (př. rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2021, č. j. -58, ze dne 15. 6. 2021, č. j. -53, ze dne 26. 5. 2021, č. j. ), jak předpokládá ustanovení , (dále jen „“). K tomu je pak nutno v kontextu sjednaných nároků na jednotlivé„ úhrady“ upozornit na smluvní ujednání, podle kterých byl jednak sjednán extrémně vysoký„ poplatek za poskytnutí úvěru“ dosahující 50 % úvěrové jistiny, aniž by bylo ze smlouvy vůbec zřejmé, jaké specifické protislužby by se mělo žalovanému oproti takové extrémní úhradě vůbec dostávat, neboť administrování úvěru náleží mezi bazální úkony spojené s poskytováním úvěru za odměnu v podobě úroku, který samozřejmě nezahrnuje pouze čistý zisk, nýbrž zisk spolu s náklady. Pokud se tedy ve standardní finanční praxi běžné administrování úvěru vřazuje do nákladů zahrnutých již v samotném úroku, jehož průměrná výše v r. 2021 u neúčelových spotřebitelských úvěrů zásadním způsobem nepřekročila hranici 10 % p. a., pak to nutně generuje otázku, jakou zásadní protislužbu úvěrující žalovanému oproti takto extrémní úhradě poskytla, a to dokonce tak zásadní, že její hodnota pětinásobně (500 % navýšení) překročila vlastní odměnu úvěrující za dočasné přenechání peněžních prostředků (úrok), ačkoliv právě taková odměna daný vztah jako úvěrový vůbec definuje. Přesto je posuzovanou smlouvou takový atribut úvěrové smlouvy do zcela marginální pozice ve srovnání s „ úhradou za poskytnutí úvěru“, kterou nadto ani nelze obsahově odlišit formálně-rétorické kategorie„ nákladů na vyhodnocení úvěru“. Ani za tuto další úhradu, celkem s předchozí již na 60 % čerpaného úvěru, žalovaný od úvěrující očividně nic zvláštního neobdržel, nad rámec pouhého čerpání úvěru. Za daných okolností je tak s přihlédnutím k poznatkům z vlastní činnosti soudu, založené na důvěrné znalosti praxe dané úvěrující, jak je patrna z rozhodování desítek věcí téže úvěrující u nadepsaného soudu, očividné, že uvedené poplatky (úhrady) v sobě skrývají též blíže neurčitelnou část odměny (resp. jde o cenu dočasného přenechání peněžních prostředků jako celek) za dočasné přenechání peněžních prostředků (tj. ve smyslu toho, jak jsou považovány některými rozhodnutími odvolacího soudu za„ fiktivní“), neboť v realitě spotřebitelského práva se tím bez dalšího ocitáme v rovině netransparentního a nepoctivého jednání podnikatele vůči laickému spotřebiteli. Důsledky takového jednání jsou pro podnikatele fatální, mj. se tím připravuje o výjimku z přípustnosti přezkumu přiměřenosti ujednání spotřebitelské smlouvy dle ustanovení věta druhá , především však je nutno netransparentní a nepoctivé jednání považovat za protiprávní a pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení absolutně neplatné ( ), kdy naprostou rezignaci na základní zásady spotřebitelského práva (jasné a poctivé jednání podnikatele vůči spotřebiteli) lze považovat za rozpornou s veřejným pořádkem, na němž spočívá český právní řád. Úprava spotřebitelského práva nepřipouští, aby podnikatel zastíral ujednání o odměně za dočasné přenechání peněžních prostředků (tj. ujednání o úroku) jeho rozmělněním do dalších položek v podobě„ poplatků“ a„ úhrad“ za prakticky vykonstruované služby, které reálně spotřebiteli neposkytuje a které spotřebiteli nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Ve skutečnosti tak úvěrující poskytované úvěru úročí sazbou kvantitativně na hranici lichvy ve smyslu trestněprávní judikatury. Lze připomenout, že průměrná úroková sazba pro střednědobé spotřebitelské úvěry v červenci 2021 činila 7,23 % ročně (jde samozřejmě rovněž v těchto případech o úvěru poskytované„ velmi rychle“ a bez zajištění, jak je dnes naprosto běžné), tedy v posuzované smlouvě sjednaná odměny za dočasné přenechání peněžních prostředků mnohonásobně přesahuje hranici extrémní nepřiměřenosti ve smyslu judikatury vrcholných soudů. Přitom je zcela lhostejné, jaké formální názvy (nálepky) úvěrující ve svých smlouvách odměně za dočasné přenechání peněžních prostředků přiřadí (nalézací soudy byly pochopitelně v průběhu letité praxe konfrontovány s nejrůznějšími kombinacemi recyklovaného výrazového instrumentária). Smlouva je tak pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná jako celek a podle ustanovení jsou si strany povinny navzájem vrátit to, co podle smlouvy plnily, a to v rozsahu, v němž obohacení trvá ( ). To konkrétně znamená, že pokud úvěrující poskytla žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný dle žalobkyně na své závazky z neplatné smlouvy uhradil toliko 1 400 Kč, pak žalobkyni náleží částka 8 600 Kč, včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z přiznané částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty v předžalobní výzvě, kterou lze považovat za uplatnění nároku na vydání obohacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť nároky jí uplatněné postrádají oporu v platném právu. Nad rámec výše uvedeného je třeba doplnit, že nalézacímu soudu známo žádné rozhodnutí dovolacího soudu, které by pro spotřebitelské úvěry tolerovalo jakési„ dvojnásobné až trojnásobné navýšení obvyklého úroku“. Pokud bývá v této souvislosti odkazováno (jak v podáních žalobců, tak v rozhodnutích soudů) na konkrétní rozhodnutí, pak šlo vždy o výjimečné připuštění takové tolerance pro nespotřebitelské úvěry a půjčky (mezi fyzickými osobami navzájem, mezi podnikateli navzájem). To se ovšem už pohybujeme v úplně jiné oblasti práva a je vhodné studovat judikaturu v kompletní podobě, nikoliv z jednotlivých vět vytržených záměrně ze souvislosti.

5. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení , podle kterého převážně úspěšnému žalovanému vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Na straně žalovaného ovšem soud žádná náklady neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li žalovaný povinnost, kterou mu toto rozhodnutí ukládá, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo výkon rozhodnutí.