Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
207 C 178/2023-47
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 15 613 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 738 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od datum do datum částkou 1 297,48 Kč, se zákonným s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 738 Kč jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 875 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od datum do datum částkou 265,12 Kč, se zákonným s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 875 Kč jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 738 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] částkou 1 297,48 Kč, se zákonným s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 738 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 875 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] částkou 265,12 Kč, se zákonným s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 875 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 738 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od datum a se zákonným úrokem z prodlení z jistiny, vyčísleným za období od datum do datum částkou 1 297,48 Kč, s poukazem na to, že mezi právnická osoba, IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o anonymizována dvě slova číslo na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 25 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s různými druhy poplatků v 80 týdenních splátkách po 607 Kč, do datum. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení za dobu od původního data splatnosti celého dluhu, ten je vyčíslen do datum konkrétní částkou. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni, a to s účinností od datum. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny (na smlouvu zaplatil žalovaný jen 11 262 Kč, zbývá rozdíl 13 738 Kč), dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.
2. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 875 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od datum a se zákonným úrokem z prodlení z jistiny, vyčísleným za období od datum do datum částkou 265,12 Kč, s poukazem na to, že mezi právnická osoba, IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o anonymizována dvě slova číslo na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 23 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s různými druhy poplatků v 60 týdenních splátkách po 690 Kč, do datum. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení za dobu od původního data splatnosti celého dluhu, ten je vyčíslen do datum konkrétní částkou. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni, a to s účinností od datum. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny (na smlouvu zaplatil žalovaný jen 21 125 Kč, zbývá rozdíl 1 875 Kč), dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze znění smlouvy a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli 2x smlouvu, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč a následně ještě 25 000 Kč, žalovaný částky převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se tyto částky vrátit ve sjednaných 60 splátkách po 690 Kč, resp. v 80 splátkách po 607 Kč týdně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný cokoli splatil nad rámec částek shora uvedených.
5. Z předžalobní výzvy ze dne datum, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do deseti dnů a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky.
6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná či nikoli. Částky 23 000 Kč a 25 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni (její právní předchůdkyni) však nezaplatil víc, než připouští žalobkyně, tj. celou částku nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení jistiny, tj. 1 875 Kč a 13 738 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o úvěru byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, neboť tím, že žalovaný tuto částky nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni od datum, tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 613 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).