Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 257/2023-33

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 28 515,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do 1 512,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 012,93 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do 27. 2. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 1 512,93 Kč za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 656,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 031,57 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, částky 1 597,47 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do 1 512,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14 012,93 Kč za dobu od 4. 2. 2023 do 27. 2. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 1 512,93 Kč za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 656,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 031,57 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, částky 1 597,47 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném, aby jí zaplatil částku 14 012,93 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 656,50 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 12 031,57 Kč, částku 1 597,47 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 23. 7. 2021 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, smlouvu o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru 15 000 Kč, kterou se spolu s příslušenstvím zavázal vrátit do 23. 9. 2022. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Žalovaný uhradil celkem 2 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k uhrazení dluhu, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s  ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění.

4. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 ve spojení s dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu, v níž se strany dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá

a nabývá, a předmětem postoupení byla též pohledávka za žalovaným, která je uplatněna žalobou. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 3. 2. 2023 bylo zjištěno, že úplata za postoupení pohledávek byla uhrazena. Postupitelka oznámila žalovanému dopisem ze dne 9. 2. 2023, který byl odeslán dne 10. 2. 2023, postoupení pohledávky na žalobkyni jako nového věřitele, jak bylo zjištěno z oznámení samého a poštovního podacího archu. Žalovaný byl v tomto oznámení rovněž vyzván k uhrazení dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 23. 7. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 15 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 27 888 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 1 444 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč, a poplatku za inkasu plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru. Ke smlouvě se váže vyplněný formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru.

6. Před uzavřením smlouvy o úvěru číslo měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři„ Žádost o úvěr“, který byl žalovaným a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně podepsán dne 23. 7. 2021. Ve formuláři je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, na dobu určitou od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2022, zaměstnání bylo ověřeno dle výplatních pásek a pracovní smlouvy. Příjem žalovaného je 17 849 Kč, náklady na bydlení, energie 5 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 4 500 Kč, splátky stávajících půjček 400 Kč, jiné srážky 500 Kč, žalovaný bydlí v nájmu, je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. K tomu žalobkyně doložila y, dle kterých měly být údaje uvedené v žádosti ověřeny, a to první stranu pracovní smlouvy, z níž soud zjistil, že v této smlouvě se sjednává pracovní poměr žalovaného na dobu určitou od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2022, se zkušební dobou tři měsíce a výplatní list, ve kterém je uvedeno, že čistá mzda žalovaného za měsíc 6/2021 činila 17 899 Kč, a dále dodatek nájemní smlouvy č. 12, ze které soud zjistil, že žalovaný je nájemce bytu, a nájem se sjednává na dobu určitou od 1. 3. 2021 do 31. 8. 2021, v dodatku není uvedena výše nájemného ani záloh na služby, je uvedena výše jistoty 5 000 Kč, a současně je uvedeno, důvodem sjednání nájmu na dobu určitou jsou nepravidelné platby v minulosti. Dále pak byla žalobkyní předložena fotografie ústřižku poštovní složenky, ze které soud zjistil, že žalovaný uhradil v měsíci červenci 2021 500 Kč s označením účelu platby EXE číslo.

7. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 24. 5. 2023, který byl žalovanému odeslán dne 29. 5. 2023, k uhrazení dluhu před podáním žaloby, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího archu.

8. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

9. Žalobkyně dále předložila dopis ze dne 26. 2. 2023, ve kterém žalovaného vyzývá k úhradě dluhu a současně jsou v dopise stanoveny náklady vymáhání, konkrétně za odeslání dopisu, telefonického hovoru a osobní návštěvy, s tímto souvisí listina„ výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“ v níž jsou uvedeny úkony ve věci žalovaného, a to cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka. K tomuto nebyly předloženy ani označeny důkazy o odeslání dopisu a realizaci uvedeného úkonů vymáhání.

10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen „o. z.“), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená ( o. z.). Žalobkyně nároky uplatněné žalobou dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 7. 2021, na tuto v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když žalovaný jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Soud má zato, v souladu s ustálenou judikaturou, vycházející z premis stanovených Nejvyšším soudem ČR v rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018 a nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. ze dne 26. 2. 2019, je nutno pro závěr o postupu s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, trvat na tom, že poskytovatel úvěru se nemá spokojit pouze s tvrzeními od spotřebitele, ale musí mít tato tvrzení ověřena z jiných zdrojů. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr.

11. Soud došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zjišťovala (a ověřovala) výdaje žalovaného, a to zejména co se týče jeho další závazků. V předložené ě – dodatku nájemní smlouvy, dle kterého měly být ověřen údaj o výši výdajů žalovaného na bydlení (5 000 Kč), tento údaj uveden není. Právní předchůdkyně žalobkyně měla dle názoru soudu do hodnocení úvěruschopnosti zahrnout skutečnost zjištěnou z předmětného dodatku, ve spojení s doloženým ústřižkem poštovní poukázky, že žalovaný v minulosti řádně nehradil své splatné závazky, a je proti němu vedeno exekuční řízení. Bylo tedy zcela namístě zjistit z příslušných registrů v jaké výši jsou veškeré tam evidované závazky žalovaného (jeho splátkové zatížení) a současně si zajistit i výstup z centrální evidence exekucí. Tento požadavek soud s ohledem na individuální okolnosti považuje za přiměřený, souladný s požadavkem odborné péče, podpořeno tím, že právní předchůdkyně žalobkyně inkasovala poplatek za vyhodnocení úvěru. Bez zjištění těchto zásadních údajů, a to i s ohledem na výši příjmu žalovaného, nelze posouzení úvěruschopnosti vyhodnotit jako řádné.

12. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu , 3 Z provedeného dokazování soudu dospěl k závěru, že výdaje žalovaného nebyly řádně zjištěny a ověřeny, a současně bylo jejich ověření v souladu s výkonem odborné péče na místě. Právní předchůdkyně žalobkyně tak při určení částky, se kterou žalovaný disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s  větou prvou, což je dle ust. věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom, že zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s  ZoSÚ je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

13. Je-li smlouva o zápůjčce absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalovanému poskytla 15 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaný již podle smlouvy zaplatil, což dle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, bylo 2 500 Kč. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že žalovaný byl písemně vyzván k uhrazení dluhu do deseti dnů od doručení dopisu ze dne 9. 2. 2023, který mu byl odeslán dne 10. 2. 2023 a žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal skutečnosti rozhodné pro určení jiné splatnosti dluhu. Při aplikaci domněnky dojití obsažené v  o. z. je pak nutno dojít k závěru, že od dne 28. 2. 2023 je žalovaný v prodlení, proto soud přiznal žalobkyni podle o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené Za dobu předchozí byly úroky z prodlení zamítnuty. Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba co do nároků, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (úrok, poplatky). Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba co do nároků na náhradu nákladů na vymáhání pohledávky, když tyto bylo určeny jednostranně samotnou žalobkyní, a žalobkyně neuvedla ničeho k tomu, z čeho by soud mohl dovodit oprávněnost jejich výše, ale zejména žalobkyně neprokázala, že by částku 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného za účelem vymáhání pohledávky skutečně vynaložila, tedy že cesta terénního pracovníka byla skutečně realizována.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny požadovaného nároku a procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.