Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 255/2023-51
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 932 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 4 932 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 961 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 4 932 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 961 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 932 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému převodem na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně, tj. s částkou 6 961 Kč, tedy celkem 18 961 Kč, a to ve 3 splátkách, kdy 1. splátka ve výši 6 364,94 Kč byla splatná k datum, 2. splátka ve výši 6 364,94 Kč byla splatná k datum a 3. splátka ve výši 6 231,12 Kč byla splatná k datum. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. V důsledku prodlení vznikla žalovanému dle smluvních podmínek povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, kterou žalobkyně požadovala ode dne datum (den následující po splatnosti úvěru) do dne datum v kapitalizované výši 4 932 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně omluvila. Žalovaný se k jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu („o.s.ř. “).
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, přičemž ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že účastníci sjednali dne datum dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč. Úroková sazba činila 0,9 % z vypůjčené částky denně. Úvěr byl splatný do 90 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, a to ve 3 splátkách, kdy 1. splátka ve výši 6 364,94 Kč byla splatná k datum, 2. splátka ve výši 6 364,94 Kč byla splatná k datum a 3. splátka ve výši 6 231,12 Kč byla splatná k datum. Mezi stranami byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je klient (žalovaný) v prodlení. Jistina úvěru ve výši 12 000 Kč byla na bankovní účet žalovaného zaslána dne datum (prokázáno potvrzením o provedené platbě, fakturou ke smlouvě o spotřebitelském úvěru). Žalovaný při uzavírání smlouvy vyplnil osobní dotazník, v němž uvedl, že žije v nájemním bytě/domě, je zaměstnaný ve právnická osoba Central Europe s příjmem 26 000 Kč měsíčně a jeho výdaje činí 14 000 Kč měsíčně. Žalobkyně ověřila identitu, bankovní účet a příjmy a výdaje žalovaného pomocí aplikace Kontomatik (prokázáno dokumentem příjmení statement data). Žalovaný neuhradil na úvěr ničeho. K zaplacení zbývající dlužné částky byl před podáním žaloby vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala.
12. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.
13. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že prověřila jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr jednak nahlédnutím do databáze příjmení a také z informací získaných od žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil dotazník, v němž uvedl mj. svého zaměstnavatele a výši svých příjmů a výdajů. Z výpisu z účtu žalovaného, který poskytl žalobkyni pomocí aplikace Kontomatik, byly ověřeny pravidelné výdaje a příjmy žalovaného za šest měsíců předcházejících poskytnutí úvěru. Z údajů uvedených ve výpisu z aplikace Kontomatik vyplývá, že bilance příjmů a výdajů žalovaného byla dostačující k úhradám sjednaných splátek.
14. Soud konstatuje, že žalobkyně svou povinnost posoudit s náležitou péčí úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Žalobkyně sice zjistila druh, původ a výši příjmu žalovaného, tj. příjem ze zaměstnání u právnická osoba Central Europe pohybující se kolem 25 000 Kč měsíčně, avšak dostatečně se nezabývala jeho výdaji. Z výpisu z účtu žalovaného (příjmení statement data) pak vyplývá, že zůstatek ke dni datum, tj. bezprostředně před sjednáním úvěru, činil 9 046,05 Kč. Vzhledem k tomuto zůstatku je výše měsíční splátky cca 6 300 Kč neúměrná. Při bližším pohledu na transakce na účtu žalovaného je zcela zřejmé, že zde existovalo významné riziko, že žalovaný nebude úvěr řádně a včas splácet. Žalovaný totiž prováděl bezpočet plateb na účty právnická osoba, Chance či příjmení, velkou část finančních prostředků tedy používal na sázení. Z výpisu z účtu je dále patrné, že žalovaný měl či žádal o další úvěry, např. u právnická osoba Credit či Via SMS. Žalovaný měl rovněž zřízený kontokorent. Žalobkyně tyto skutečnosti a výdaje žádným způsobem nereflektovala. Z těchto důvodů tak soud uzavírá, že žalobkyně nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s náležitou odbornou péčí.
15. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzala v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
16. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že vyplatila z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 12 000 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho a k úhradě mu tak zbývá uhradit na jistině částku právě ve výši 12 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (při nepřekročení žalobního návrhu), a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalovanému v předžalobní upomínce. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
17. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , když neshledal důvodu pro jiný postup.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy při zohlednění příslušenství byl úspěch účastníků ve věci prakticky stejný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.