Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 195/2023-72

název soudu rozhodl soudkyní celé jméno řešitele ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 181 858,81 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 339 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 697,85 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 339 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení

částky ve výši 87 519,81 Kč,

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 18 478,19 Kč,

kapitalizovaného úroku ve výši 13 450,90 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 519,81 Kč od datum do zaplacení,

úroku ve výši 11 % ročně z částky 178 229,81 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 339 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 697,85 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 339 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 87 519,81 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 18 478,19 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 450,90 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 87 519,81 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 11 % ročně z částky 178 229,81 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 181 858,81 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od datum do datum ve výši 19 176,04 Kč, kapitalizovaných úroků za období od datum do datum ve výši 13 450,90 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 181 858,81 Kč od datum do zaplacení a úroků ve výši 11 % ročně z částky 178 229,81 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 197 964 Kč, které byly žalovanému poukázány přímo na příslušný účet určený ke splacení konsolidovaných dluhů, a to splátkového úvěru u žalobkyně ve výši 158 020 Kč vedeného na účtu č. bankovní účet, a přebytek se žalobkyně zavázala poukázat na bankovní účet č. bankovní účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal splácet čerpaný úvěr v 95 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 147 Kč, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Spolu se splátkami úvěru se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 11 % ročně. Žalovaný se dostával do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více než dvěma splátkami splatnými do dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky po splatnosti, avšak tyto výzvy zůstaly ze strany žalovaného bez reakce. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky neuhradil, žalobkyně v souladu s čl. 8 b) Smlouvy prohlásila ke dni datum celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky ke dni zesplatnění ve výši 181 876 Kč. Dlužná jistina ve výši 181 858,81 Kč je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 178 229,81 Kč a poplatky v celkové výši 3 629 Kč.

2. K dotazu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný na pohledávku žalobkyně dosud uhradil 92 859 Kč a dále, že před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to tím způsobem, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména registru CBCB a insolvenčním rejstříku. Žalovaný v žádosti uvedl svůj příjem ve výši 22 719 Kč. Žalobkyně zkoumala zejména příjmy žalovaného, a to na základě doložených výpisů z účtů žalovaného z jiné banky. Žalovaný v rámci žádosti o poskytnutí úvěru uvedl výdaje ve výši 0 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho individuální situace zjištěné na základě dat uváděných žalovaným a dále podle svého interního ekonomického modelu, pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů včetně využití statistických údajů a normativních nákladů na bydlení, na 7 088 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s výše uvedeným způsobem stanovými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, žalovaný musel vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení byl tedy příjem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z ekonomického modelu). Žalovaný uvedl na žádosti splátky ve výši 5 473 Kč. Lustrací rejstříku CBCB a vlastních systémů došla žalobkyně k tomu, že žalovaný měl v době uvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: hotovostní úvěr pro fyzické osoby u žalobkyně se splátkou 2 477 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován, dále hypoteční úvěr mimo žalobkyni se splátkou 5 473 Kč a úvěr na stavební spoření mimo žalobkyni se splátkou 1 934 Kč. Splátka nového úvěru činila 3 147 Kč. příjmení splátkové zatížení žalovaného po poskytnutí předmětného úvěru tedy činilo 10 554 Kč s ohledem na provedenou konsolidaci úvěru žalovaného. Žalovaný tak po odečtení splátek disponoval částkou minimálně 12 156 Kč měsíčně k pokrytí svých životních výdajů. Příjem žalovaného tak byl více než dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil pouze tím způsobem, že odmítá tuto nabídku ke kontraktu a odmítá toto projednávání (č. l. 64 a násl.). Dále soudu zaslaly nesouvisející s předmětem řízení, ve kterých především zpochybňuje pravomoc soudu k rozhodnutí věci a působnost orgánů České republiky.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení ve spojení s  , (dále jen „“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 197 964 Kč a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 11 % ročně splatit nejpozději do datum v měsíčních splátkách ve výši 3 147 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace splátkového úvěru u žalobkyně ve výši 158 020 Kč vedeného na účtu č. bankovní účet a přebytek byl poskytnut bezúčelově na bankovní účet č. bankovní účet. Podle čl. 3 smlouvy úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru. Nedílnou součástí smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a ceník. V čl. 7 smlouvy smluvní strany sjednaly pojištění proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání, za které se žalovaný zavázal hradit pojistné 314 Kč měsíčně.

7. Z výpisu z úvěrového účtu číslo ze dne datum (podklady pro soudní řízení) soud zjistil, že dne datum žalovaný čerpal úvěr ve výši 156 454,70 Kč a 41 509,30 Kč. Žalovanému byly účtovány poplatky v celkové výši 3 629 Kč. Žalovaný na uvedený účet postupně splatil v souhrnu 92 859 Kč (součet řádků bezhotovostní splátka úvěru, splátka jistiny po splatnosti, splátka poplatku, splátka poplatku po splatnosti, splátka úroku z úvěru). Na úhradách pojistného ve výši 314 Kč měsíčně žalovaný zaplatil v souhrnu 10 766 Kč.

8. Z výpisů z úvěrového účtu č. bankovní účet soud zjistil, že žalovanému bylo dne datum žalobkyní poukázáno 156 454,70 Kč na účet č. bankovní účet a 41 509,30 Kč na účet č. bankovní účet.

9. Z výpisu z CBCB (č. l. 24) soud zjistil, že žalobkyně dne datum provedla výpis z databáze. Žalovaný měl 3 existující úvěry s celkovým objemem měsíčních plátek 8 756 Kč. Jednalo se o tyto úvěry: spotřebitelský úvěr u žalobkyně poskytnutý dne datum s úvěrovým limitem 75 484 Kč a měsíční splátkou 1 349 Kč, hypoteční úvěr čerpaný mimo žalobkyni dne datum s limitem 1 485 000 Kč a měsíční splátkou 5 473 Kč a úvěr na stavební spoření mimo žalobkyni čerpaný dne datum ve výši 265 000 Kč s měsíční splátkou 1 934 Kč.

Anonymizovaný odstavec.

11. Z dopisu ze dne datum nadepsaného Poslední výzva k úhradě dlužné částky soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši 12 483 Kč nejpozději do datum.

12. Z dopisu ze dne datum nadepsaného Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že ani po předchozí upomínce nebyla ve stanoveném termínu uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. bankovní účet, a proto žalobkyně rozhodla, že ode dne datum je celá zbývající částka úvěru ve výši 181 876 Kč splatná.

13. Z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovanému byla dne datum odeslána výzva k plnění částky 211 644,01 Kč nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy, přičemž žalovaný byl upozorněn na možné soudní vymáhání pohledávky.

14. Soud nečinil žádná zjištění z důkazu Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníky pro soukromou klientelu účinnými od datum a od datum, neboť uvedené důkazy jsou pro právní posouzení věci s ohledem na níže rozvedený právní závěr nadbytečné. Dále soud nečinil žádná zjištění z listin předložených žalovaným na č. l. 39-58 a v přílohové obálce č. l. 69, neboť tytoy se nikterak netýkají předmětu řízení a jedná se o důkazy nezpůsobilé prokázat jakékoliv skutečnosti ve vztahu k tvrzenému úvěru. Dále není zřejmý zdroj těchto listin.

15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 197 964 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 11 % ročně splatit nejpozději do datum v měsíčních splátkách ve výši 3 147 Kč. Žalobkyně žalovanému dne datum poukázala 156 454,70 Kč na konsolidaci předcházejícího úvěru a 41 509,30 Kč na účet č. bankovní účet (tj. v součtu 197 964 Kč). Žalovaný celkem uhradil na splátkách úvěru částku 92 859 Kč a na platbách pojistného 10 766 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr a dále z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet zachycujícího období duben až červen 2019. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván ve lhůtě 5 dnů od doručení výzvy dopisem ze dne datum odeslaným téhož dne.

16. Podle , (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

21. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle .

22. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

23. Podle o. z. věty první , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

24. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru podle o. z. a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava , o spotřebitelském úvěru.

25. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“

26. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)

27. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala na základě výpisu z účtu žalovaného, dotazem do CCB a z vlastních systémů. Žalobkyně tvrdí, že nahlédnutím do výpisu z účtu žalovaného ověřila, že příjmy žalovaného ze zaměstnání v průměru v měsících předcházejících úvěrové žádosti odpovídají žalovaným tvrzené čisté mzdě částka. Dokazováním bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru byl částka. Pokud jde o výdaje žalovaného, pak žalovaný k žádosti o poskytnutí úvěru uvedl své výdaje ve výši 0 Kč, což jednoznačně nemůže odpovídat reálnému stavu. Žalobkyně pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšla ze statistických údajů a uvažovala měsíční výdaje ve výši 7 088 Kč plus výdaje na splátky po započtení předmětného úvěru a konsolidaci ve výši 10 554 Kč. Dokazováním bylo zjištěno, že skutečné výdaje žalovaného však tuto částku výrazně převyšovaly. Z výpisu z účtů žalovaného bylo zjištěno, že v dubnu 2019 činily výdaje žalovaného částku částka, v květnu 2019 částku částka a v červnu 2019 činily měsíční výdaje žalovaného částku částka. Zjištěné výdaje žalovaného nebyly kryty příjmy žalovaného ze zaměstnání a jiné příjmy žalovaný nedeklaroval. Dne datum žalovaný obdržel mimořádnou platbu ve výši částka od finančního úřadu, nicméně i tato částka byla žalovaným následující měsíc utracena. Žalobkyní nebyla dostatečně vzata v úvahu ani skutečnost, že u posuzovaného závazku se jednalo o v pořadí čtvrtý úvěr žalovaného a byl konsolidován úvěr u žalobkyně poskytnutý dne datum, tzn. teprve necelé 3 měsíce před následnou konsolidací.

28. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného a vycházela pouze z ekonomického modelu využívajícího statistické údaje a normativní náklady na bydlení, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Uvedený závěr platí o to spíše za situace, kdy příjmy žalovaného nebyly nikterak mimořádně vysoké, dosahovaly nižší výše, než byla průměrná mzda a naopak poskytnutý úvěr byl v poměrně vysoké výši s dlouhou dobou splatnosti a při vysoké měsíční splátce úvěru 3 147 Kč a celkové měsíční splátkové zatížení žalovaného pak v souhrnu dosahovalo částky 10 554 Kč.

29. S ohledem na nesplnění povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle o. z. pro rozpor s ustanovení , 2 , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních ( o. z.).

30. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. o. z. ve spojení s  věty třetí , o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 197 964 Kč a žalovaný žalobkyni uhradil 92 859 Kč a 10 766 Kč, tedy v souhrnu 103 625 Kč. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně 94 339 Kč.

31. Podle je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuváděl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení částky 94 339 Kč ve smyslu ustanovení . Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v  se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 5 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení. Za období od datum do datum kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 339 Kč činí 697,85 Kč (výrok I.), ve zbytku byl kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení zamítnut (výrok II.). Od datum byl žalobkyni přiznán nárok na běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 339 Kč.

32. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům soudu nesdělil a nedoložil ničeho.

34. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl po zohlednění veškerého příslušenství (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozhodnutí) v řízení převážně úspěšný, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.