Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 239/2023-38

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 23 667,57 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 667,57 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 270,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení

ve výši 597,36 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 23 667,57 Kč od 2. 2. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 667,57 Kč

od 2. 2. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 399 Kč, a to

do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 667,57 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 270,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 597,36 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 23 667,57 Kč od 2. 2. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 667,57 Kč od 2. 2. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 667,57 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále ten„ banka“) a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu

číslo na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále banka a žalovaný uzavřeli dne 29. 5. 2006 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále též„ smlouva

o úvěru“), na základě níž byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu, a to až do limitu 20 000 Kč. Žalovaný byl povinen platit bance úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení banky a rovněž

se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Žalovaný však svou povinnosti porušil, když překročit limit kontokorentu a dostal se do nepovoleného debetního zůstatku, který i přes upomínky banky vyrovnán nebyl. Banka proto převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu, který činil ke dni 3. 10. 2016 částku 23 667,57 Kč, na evidenční účet pohledávek

a vyzvala žalovaného k jeho úhradě a k úhradě úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2017, byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 1. 2. 2017 postoupena na žalobkyni; k tomuto dni činila jistina 23 667,57 Kč, úrok z úvěru 1 270,50 Kč

a úrok z prodlení 597,36 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 17. 2. 2017. Žalovaný od postoupení pohledávky ničeho neuhradil, žalobkyně tak dále požaduje úrok ve výši 18,9 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 2. 2. 2017 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi žalovaným

a společností právnická osoba byla dne 29. 5. 2006 uzavřena smlouvu o účtu číslo na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet (viz smlouva o účtu). Dále byla mezi bankou a žalovaným uzavřena dne 29. 5. 2006 smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut nezajištěný spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentního úvěru (kontokorentu) ve výši 20 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky právnická osoba (dále jen„ VOP“) a Sazebník právnická osoba (dále jen„ sazebník“). Dle čl. II.1 smlouvy byl žalovaný povinen platit bance roční úrok z kontokorentu, jehož výše činila ke dni uzavření smlouvy 18,9 % p. a., dle čl. IV.1 se zavázal úvěr splatit do jednoho roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Dle čl. VI.1 písm. c) smlouvy

o úvěru se za porušení smlouvy o úvěru považuje skutečnost, pokud dojde ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku na účtu. Dle čl. VI.3 je banka v případě porušení smlouvy

o úvěru oprávněna smlouvu o úvěru vypovědět a úvěr prohlásit za splatný (viz smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu). Jelikož žalovaný překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek na účtu, banka pohledávku ve výši 23 667,57 Kč (nepovolený záporný zůstatek) a úrok z prodlení ve výši 36,58 Kč dne 3. 10. 2016 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž žalovaného informovala přípisem ze dne 3. 10. 2016 a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky (viz poslední výzva k úhradě a výpověď smlouvy ze dne 3. 10. 2016). právnická osoba pohledávku s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2017 postoupila s účinností ke dni 1. 2. 2017 žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2017, seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 2. 2017 (viz oznámení

o postoupení pohledávky), který byl předán k doručení žalovanému téhož dne (viz podací lístek). Předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2017 zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 25 925,22 Kč (viz výzva k plnění předcházející žalobě). Zásilka byla předána k poštovní přepravě dne téhož dne (viz podací lístek).

4. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením , , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), při právním posouzení věci vycházel

ze , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) a , obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), neboť smlouvy, o něž je žalobou uplatněný nárok opřen, byly mezi účastníky uzavřeny za účinnosti těchto zákonů.

5. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 708 odst. 1 obch. zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj

či na něj provádět jiné platební transakce.

7. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis ( ).

8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Banka postoupila pohledávku

za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2017 uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení pohledávek bylo prokázáno postupní smlouvou včetně přílohy č. 1, kde byla specifikována pohledávka za žalovaným, jakož i potvrzením o zaplacením úplaty a notifikací banky žalovanému. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu podle § 708 odst. 1 obch. zák., na jejímž základě byl bankou

pro žalovanou zřízen a veden běžný účet. K tomuto účtu pak bylo smlouvou o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu poskytnut nezajištěný spotřebitelský úvěr ve formě kontokorentního úvěru (kontokorentu) ve výši 20 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednaný limit kontokorentu a dále hradit úrok ve výši 18,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný překročil sjednanou výši kontokorentu

a nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek na účtu, banka pohledávku ve výši 23 667,57 Kč (nepovolený záporný zůstatek) dne 3. 10. 2016 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků Dlužná jistina je představována povoleným a nepovoleným debetním zůstatkem. Neboť žalovaný dlužnou jistinu dosud neuhradil, byť k tomu

dle § 497 obch. zák. byl povinen, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud.

11. V případě nároku na zaplacení dlužné částky z úvěru soud uvádí, že žalobkyni podle § 497 obch. zák. vzniklo právo na vrácení úvěru a dále na zaplacení úroku v dohodnuté výši 18,9 % ročně (stanovené smlouvou o úvěru). Žalobkyně se úroku domáhala za dobu do postoupení pohledávky v kapitalizované výši 1 270,50 Kč a dále za dobu od 2. 2. 2017 do zaplacení ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny. Soud při shledání oprávněnosti tohoto nároku žalobkyni požadovaný úrok přiznal. Jestliže k datu splatnosti žalovaný své smluvní a zákonné povinnosti nesplnil, dostal se do prodlení a od tohoto data až do zaplacení žalobkyni přísluší podle obch. zák. a obč. zák. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené , ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 8,05 % p. a. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení za dobu do postoupení pohledávky v kapitalizované výši 597,36 Kč a dále za dobu od 2. 2. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny. Neboť ani toto příslušenství žalovaný žalobkyni dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu

soud svým rozhodnutím.

12. Soud tedy žalobě jako důvodně zcela vyhověl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 399 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 947 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 667,57 Kč sestávající z částky 300 Kč

za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

14. Za úkony právní služby učiněné do podání návrhu včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny

a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle vyhl. č. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.

15. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s  uložil splnit do tří dnů

od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.