Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 164/2023-70
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 35 176,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 216,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 1 960 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 148,70 Kč od 9. 7. 2021 do 1. 5. 2023, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 217,92 Kč od 9. 7. 2021 do 1. 5. 2023, s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do 12. 5. 2023, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 395,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 216,56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 1 960 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 148,70 Kč od 9. 7. 2021 do 1. 5. 2023, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 217,92 Kč od 9. 7. 2021 do 1. 5. 2023, s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do 12. 5. 2023, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 395,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 35 176,56 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen "právní předchůdkyně žalobkyně") uzavřela se žalovanou dne 9. 7. 2021 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 34 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr s úrokem ve výši 13,99 % ročně splácet formou pravidelných měsíčních splátek. K posouzení úvěruschopnosti žalované využila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou poskytnuté údaje o výši jejích příjmů a výdajů a lustraci v dostupných registrech. Žalovaná svůj dluh řádně nesplácela, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 1. února 2023 úvěr zesplatnila. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu ve výši 33 216,56 Kč, poplatky ve výši 1 960 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 1. 5. 2023 ve výši 1 148,70 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 1. 5. 2023 ve výši 1 217,92 Kč. Dále požaduje smluvní úrok z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 15 % z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 5. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení písemně oznámila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem (dále jen„ o.s.ř.“).
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu číslo ze dne 9. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaná je zde identifikována jménem, příjmením, rodným příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu a číslem mobilního telefonu. O sobě žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, žije u rodičů a od 1. 1. 2020 pracuje u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 21 517 Kč. Jiný příjem, stejně jako výdaje neuvedla. Žalovaná zažádala o úvěr ve výši 34 000 Kč.
4. Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že žalovaná ke dni 9. 7. 2021 pracovala pro společnost právnická osoba na pozici manažer dopravy s hrubým měsíčním příjmem z pracovní smlouvy 19 000 Kč a průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední rok ve výši 21 517 Kč. Do zaměstnání nastoupila 1. 1. 2020. Mzda byla vyplácena na bankovní účet č. bankovní účet a nebyly z ní prováděny žádné srážky.
5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedla příjem 21 517 Kč, což pracovník právní předchůdkyně žalobkyně zkontroloval na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou také v insolvenčním rejstříku a v rejstříku CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. V interní evidenci klientů ověřila, zda žalovaná neměla nějaké relevantní negativní informace. Neboť žalovaná žádné výdaje neuvedla, tak právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 6 219 Kč. Ačkoli žalovaná na splátkách uvedla 0 Kč, právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná měla v době žádosti poskytnutý revolvingový úvěr s limitem 50 000 Kč s orientační splátkou 1 500 Kč a spotřební úvěr ve výši 800 000 Kč se splátkou 9 796 Kč měsíčně. Včetně splátky 600 Kč na žádaný úvěr by nové splátkové zatížení žalované činilo 11 896 Kč, a tak by žalované zbylo 9 621 Kč k pokrytí životních nákladů.
6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 7. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zde označená jako úvěrující banka se zavázala poskytnout žalované zde označené jako úvěrovaný klient úvěr v celkové výši 34 000 Kč, a to na úvěrový účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 20. 7. 2029 v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč. Úroková sazba činila 13,99 % a RPSN 15,50 % Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a ceník pro soukromou klientelu.
7. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě 3 349 Kč nejpozději do 1. 2. 2023. Jednalo se o dluh na hotovostním úvěru bankovní účet po splatnosti. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 2. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru ke dni 1. 2. 2023.
8. Z pokladů pre súdné konanie a z výpisu úvěrového účtu č. bankovní účet na jméno žalované soud zjistil, že dne 9. 7. 2021 byl čerpán úvěr ve výši 34 000 Kč, kdy částka byla zaslána na účet č. bankovní účet Poslední splátka ve výši 600 Kč byla uhrazena dne 21. 2. 2022. Konečný zůstatek za období 9. 7. 2021 až 31. 12. 2021 činil 33 358,70 Kč.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zde označená jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou specifikovanou v příloze smlouvy číslo Seznam pohledávek, na žalobkyni zde označenou jako postupník. Pohledávka byla postoupena ve výši 33 216,56 Kč. Žalované právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky oznámila přípisem ze dne 4. 5. 2023 (podle poštovního podacího archu zaslaným téhož dne) a vyzvala ji k úhradě dlužné částky žalobkyni. Postoupení pohledávky oznámila žalované také žalobkyně přípisem ze dne 5. 5. 2023 (podle poštovního podacího archu zaslaným téhož dne) a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 44 329,37 Kč do 7 dní od odeslání výzvy.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně sepsala s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku 34 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s poplatky a sjednaným smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 783,44 Kč, proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplacený úvěr zesplatnila. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 1879 odst. 2 zákona č. 9/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z její označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě sice nespokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů, když žalovaná doložila potvrzení zaměstnavatele o příjmech, nicméně se spokojila s tvrzením žalované týkajícím se výdajů, když žalovaná neuvedla žádné výdaje. Žádné listiny dokládající výdaje žalované žalobkyně soudu nepředložila a vycházela z částky 6 219 Kč vypočítané dle statistických údajů. Následně právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná má splácet další dva úvěry, a to ve výši 11 296 Kč měsíčně, což je více než polovina jejího příjmu. Bez znalosti konkrétních výdajů žalované každý měsíc (např. strava, pojistné, platby za telefon, doprava apod.) nemůže věřitel kvalifikovaně k uzavření smlouvy přistoupit. Proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou i v případě této smlouvy absolutně neplatná ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně však soudu prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 34 000 Kč a že svůj nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o.z. postoupila na žalobkyni. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaná tyto poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni či právní předchůdkyni žalobkyně vrátila (resp. žalovaná vrátila jen 783,44 Kč). Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu, a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o.z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou částku 33 216,56 Kč (jistina snížená o částečnou úhradu) s úrokem z prodlení z této částky podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou k zaplacení ze dne 5. 5., která byla odeslána téhož dne. Výzva mohla být doručena nejdříve dne 11. 5. 2023 (podle § 573 o.z.) a sedmidenní lhůta k plnění od odeslání lhůty uplynula dne 12. 5. 2023. Ode dne 13. 5. 2023 je tak žalovaná v prodlení, přičemž netvrdila, že by taková lhůta byla vzhledem k jejím možnostem nepřiměřená. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 33 216,56 Kč až od 13. 5. 2023 do zaplacení. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 1 960 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 148,70 Kč od 9. 7. 2021 do 1. 5. 2023, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 217,92 Kč od 9. 7. 2021 do 1. 5. 2023, s úrokem ve výši 13,99 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 216,56 Kč od 2. 5. 2023 do 12. 5. 2023. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 43 109,80 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 35 946,68 Kč, tj. ze 83,40 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 7 163,12 Kč, tj. z 16,60 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 66,80 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 66,80 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen "a.t.") z tarifní hodnoty 35 176,56 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva a podání žaloby). Soud aplikoval § 14b a.t., neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 a.t. ve výši 300 Kč (za tři úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve spojené se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnot, ve výši 378 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 408 Kč, celkem tedy 3 586 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze 66,80 % části celkové výše náhrad, tj. 2 395,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li žalovaná ve stanovené lhůtě dobrovolně, co jí ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může žalobkyně podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.