Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 186/2023-71
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 47 034 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 26 887,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 105,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 361,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 842,42 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 10 179,23 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši 5 500 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 14 646,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 559,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 364,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 719,62 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 219,62 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 6 444,84 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 26 887,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 105,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 361,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 842,42 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 10 179,23 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky ve výši 5 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 14 646,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 559,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 364,12 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 719,62 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 219,62 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 6 444,84 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum na žalované domáhala zaplacení částky 47 034 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ anonymizována dvě slova“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl Předpis splátek. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, paušální cenou za plnění a další péči o zákazníka ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne datum výši 1 000 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupila právnická osoba anonymizováno na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla dne datum k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 10 179,23 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 663,19 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 846,23 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 919,09 Kč, úhradu za umožnění platit v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 780,25 Kč, smluvní poutu ve výši 8 500 Kč, úrok vyčíslený od datum do datum z dlužné jistiny ve výši 3 361,71 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši 2 105,54 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 15% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 179,23 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 10 842,42 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 179,23 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 663,19 Kč, od datum do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byl Předpis splátek. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, paušální cenou za plnění a další péči o zákazníka ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradila splátku dne datum ve výši 1 000 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupila právnická osoba anonymizováno na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze den datum s účinností ke dni datum, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 444,84 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 274,78 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 3 003,46 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 569,61 Kč, úhradu za umožnění platit v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 103,32 Kč, smluvní poutu ve výši 8 750 Kč, úrok vyčíslený od datum do datum z dlužné jistiny ve výši 2 364,12 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši 1 559,08 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 15% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 6 444,84 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 6 719,62 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 444,84 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 274,78 Kč, od datum do zaplacení.
2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že anonymizována dvě slova s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a datum, byly ověřeny doklady uvedené v „ doložení příjmu žadatele“. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, informace, které žalovaná uvedla si právní předchůdce žalobkyně ověřil a dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Dle rozhodnutí název soudu ze dne 31. 7. 2020, č.j. číslo jednací, bod 17 odůvodnění„ stačilo přitom, že listin y, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje“. Teprve po vyhodnocení získaných informací od žalované, která svým podpisem v zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů, byly s žalovanou uzavřeny smlouvy.
3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum podepsali právní předchůdce žalobkyně, anonymizována dvě slova, a žalovaná listin u s názvem smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se poskytnuté finanční prostředky zavázala splatit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč, formou 14 měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byl i předpis splátek (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo včetně předpisu splátek). Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila 16 492 Kč (z transakční historie smlouvy číslo). Dne datum podepsali právní předchůdce žalobkyně, anonymizována dvě slova, a žalovaná listin u s názvem smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se poskytnuté finanční prostředky zavázala splatit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč, formou 14 měsíčních splátek ve výši 1 992 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byl i předpis splátek (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo včetně předpisu splátek). Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila 9 500 Kč (z transakční historie smlouvy číslo). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny na žalobkyni. Postoupenou pohledávkou jsou i žalované pohledávky za žalovanou (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne datum bylo žalované zasláno (z dopisu ze dne datum a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání).
5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr ze dne datum, která byla vyplněna a podepsána žalovanou dne datum, soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí u přítele, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodná, od datum je zaměstnaná u právnická osoba s příjmem 17 807 Kč měsíčně. Výdaje odhadla celkovou částkou 8 991 Kč (bydlení, energie 4 410 Kč, srážky ze mzdy, výživné 4 581 Kč). Do seznamu dluhů neuvedla nic. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a výplatní pásku, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly. Z žádostí o úvěr ze dne datum, která byla vyplněna a podepsána žalovanou dne datum, soud zjistil, že žalovaná při podpisu smlouvy prohlásila, že bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost, je svobodná, od datum je zaměstnaná u právnická osoba s příjmem 19 311 Kč měsíčně. Výdaje odhadla celkovou částkou 10 029 Kč (bydlení, energie 4 410 Kč, srážky ze mzdy, výživné 3 627 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1 992 Kč). Do seznamu dluhů neuvedla nic. Dle odškrtnutých políček v žádosti žalovaná doložila k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a výplatní pásku, které však soudu spolu s žádostí doloženy nebyly.
1. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
2. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
3. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
4. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 a následujících o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
14. Vzhledem k výše uvedenému soud postupoval rovněž podle § 2991 o.z., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum a datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že řádně zhodnotila informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do žádosti o úvěr, samotné prohlášení žalované o majetkových poměrech, které není nijak objektivně doloženo, však není pro řádné zkoumání úvěruschopnosti dostatečné. Uvedené přitom dle názoru tohoto soudu platí i ohledně žádosti o úvěr, která je dle svého obsahu v podstatě rovněž toliko prohlášením žalované. V předmětné žádosti žalovaná pouze deklaruje své majetkové a osobní poměry, jakékoliv další podklady, z nichž by soud mohl posoudit náležité zkoumání úvěruschopnosti, chybí. Závěr právního předchůdce žalobkyně o tom, že je žalovaná schopna dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Tvrzení, že si od žalované před uzavřením smlouvy nechala předložit doklady, nijak žalobkyně nedoložila. Dle zaškrtaných políček v žádosti o úvěr měl právní předchůdce žalobkyně k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovanou k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásku, tyto listin y však soudu jako důkaz předloženy nebyly. I přes poučení žalobkyně dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. K ověření úvěruschopnosti žalované toliko uvedla, že právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, neboť žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle § 209 trestního zákoníku a nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Žalobkyně odkázala na rozsudek název soudu ze dne 31.7.2020 pod č.j. číslo jednací, kde odvolací soud uzavřel pro posouzení úvěruschopnosti, že„ …stačilo přitom, že listin y, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje“ a dále na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9.3.2021 č.j. číslo jednací, kdy se odvolací soud vyjádřil, že ačkoliv„ žalovaný sice neuvedl měsíční platby domácnosti…nelze to klást k tíži druhé smluvní strany. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zcela správně přikročila k posouzení těchto výdajů dle ekonomického modelu. Právní předchůdkyně tak zcela dostála povinnosti podle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 145/2010 Sb. “ anonymizováno soud v citovaném rozhodnutí rovněž potvrdil, že údaje z prohlášení k žádosti o poskytnutí úvěru jsou povinností žádajícího – a to uvést je pravdivě. Avšak soud je přesvědčen, že proces přezkoumání úvěruschopnosti je myšlenkovým postupem, který je možné objektivizovat a přezkoumat toliko předložením odpovídajících listin. Žalobkyně v tomto smyslu žádné listin y soudu nepředložila. Soud pochopitelně bere na vědomí, že půjčky u nebankovních institucí čerpají osoby potýkající se s finančními potížemi, právě i z těchto důvodů však soud musí trvat na řádném doložení zkoumání úvěruschopnosti tak, aby tuto mohl přezkoumat, neboť úvěrování těchto osob musí být pečlivě zkoumáno, jelikož jejich dluhová past vede k celospolečenským negativním důsledkům.
16. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smluv prověřena. Z uvedeného důvodu jsou předmětné smlouvy absolutně neplatné, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci anonymizováno právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).
18. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvy o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatné dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru číslo částku 15 000 Kč, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, které by měla žalovaná žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele vydat. Jelikož žalovaná na tuto částku zaplatila 16 492 Kč, soud nárok žalobkyně v plném rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku). Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru číslo částku 15 000 Kč, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, které by měla žalovaná žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele vydat. Jelikož žalovaná na tuto částku dosud zaplatila pouze 9 500 Kč, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku 5 500 Kč jako bezdůvodné obohacení (výrok II. rozsudku). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 5 500 Kč představující bezdůvodné obohacení, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny (poplatků), úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl, neboť jednak mají oporu v neplatné smlouvě a jednak se jedná o úroky z prodlení, které nemohly být z důvodu absence výzvy k plnění splatné (výrok III. rozsudku).
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, resp. žádné neúčtovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).