Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 291/2023-42
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Šimkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa
fakticky ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 17 635,30 Kč s příslušenstvím,
takto:
I.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 005,38 Kč spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 13 005,38 Kč od datum do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 078,20 Kč, dále částku 12 785,31 Kč a částku 4 629,92 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.
Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. </b> Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 005,38 Kč spolu s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 13 005,38 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 078,20 Kč, dále částku 12 785,31 Kč a částku 4 629,92 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. </b> Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobou ze dne datum podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 635,30 Kč s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 005,38 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 078,20 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 785,31 Kč. Uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční částku ve výši 15 000 K, kterou převzal v místě svého bydliště. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 12 888 Kč (součet kapitalizovaných úroků, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku), celkem tedy 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 4 000,01 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nezesplatnila, splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. k datum. Současně vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s tím, že žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené rámcové smlouvy ze dne datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno a postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni datum. Na dlužnou částku bylo žalobkyni uhrazeno pouze 4 000,01 Kč. Zbývající částku žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána tak, že právní předchůdkyně vycházela z žádosti žalovaného o úvěr, v níž uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci (údaje o zaměstnání, finanční závazky, výše příjmů, výše výdajů). Údaje byly ověřeny předloženými dokumenty. Žalovaný prohlásil, že poskytl pravdivé a úplné údaje.
2. Usnesením Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 19. 7. 2023, č.j. 2 C 152/2023 – 28, vyslovil soud svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku (z výpisu z obchodního rejstříku). Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne datum listin u s názvem smlouva o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 12 888 Kč, který představoval úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o úvěru (ze smlouvy o úvěru číslo z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žádostí o úvěr. Z této listin y soud toliko zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy o úvěru prohlásil, že v době uzavření smlouvy pracoval pro anonymizováno právnická osoba s příjem 23 600 Kč, jeho běžné měsíční výdaje představovaly částku 10 956 Kč, a to za bydlení 3 810 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady 1 000 Kč, výživné, srážky ze mzdy 5 646 Kč (VZP pojišťovna – výše dluhu 35 000 Kč), byl svobodný, bydlel u rodičů. V žádosti byla dále odškrtnuta políčka ohledně listin, které měly být údajně při podpisu smlouvy předloženy (výplatní páska, pracovní smlouva), avšak žádné doplňující listin y soudu spolu s kartou doloženy nebyly.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Příloze číslo„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum (z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum (z dopisu o oznámení a z podacího archu). Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dne datum (z předžalobní upomínky a podacího archu).
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum listin u s názvem smlouva o úvěru, podle níž při jejím podpisu převzal částku 15 000 Kč. Tato listin listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též poplatek za vymezené a specifikované služby, celkem tak měl uhradit 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku 4 000,01 Kč, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaný hradil více, než tvrdí žalobkyně. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným byla dne datum postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho neuhradil.
7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, na úvěr uhradil jen 4 000,01 Kč, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení zbylé dlužné částky. Na dlužnou částku do dnešního dne žalovaný nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že náleží žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku
2 252 Kč. Tato částka pak sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c), bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, výzva k plnění) vyhlášky
č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 300 Kč. K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony ve výši 100 Kč za tři úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty (z odměny a paušální náhrady hotových výdajů) ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. o.s.ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb. , jímž se vydává exekuční řád.