Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 125/2023-43

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 47 382,69 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 39 600 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 39 600 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 7 782,69 Kč s 13,49% úrokem ročně z částky 43 610,06 Kč od datum do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 7 782,69 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 8 719 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 39 600 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 39 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 7 782,69 Kč s 13,49% úrokem ročně z částky 43 610,06 Kč od [datum] do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 7 782,69 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 8 719 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 47 382,69 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru uzavřené dne datum, pod číslo mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba s.r.o. a žalovaným, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr v rámci finančního produktu anonymizováno ve výši 45 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 43 610,06 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 008,63 Kč, pojistné ve výši 264 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od datum, požadovala žalobkyně od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, ze smlouvy o úvěru ze dne datum, ze splátkového kalendáře úvěru, z úvěrových podmínek tvořících nedílnou součást smlouvy, z úvěrové zprávy k předmětnému úvěru, z osobních informací k osobě žalovaného, ze seznamu produktů, z výpisu anonymizována dvě slova) právnická osoba, z oznámení o ztrátě výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne datum, z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne datum a z předžalobní výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že mezi poskytovatelem služby anonymizováno, společnost právnická osoba, se sídlem v obec a číslo, a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku smlouva o bezúčelovém úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 45 000 Kč jako úvěr za poplatek ve výši 900 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku společně s úrokem ve výši 13,49 % a dále s měsíčním pojistným ve výši 88 Kč. Celkově měl žalovaný uhradit v 66 splátkách po 1 080 Kč částku 65 447,96 Kč. Současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku. Před uzavřením předmětné smlouvy byla vyhotovena úvěrová zpráva k osobě žalovaného, z níž vyplývá, že ke dni uzavření smlouvy měl žalovaný 5 existujících závazků, a to jeden splátkový, jeden nesplátkový a tři kreditní karty. Z výpisu z účtu žalovaného za období od března 2022 do datum vyplývá, že jeho průměrný měsíční čistý příjem představoval 27 824 Kč. Skutečnosti týkající se délky trvání pracovního poměru, existence zkušební doby a další informace k pracovnímu poměru, nebyly ze strany věřitele prověřovány. V případě výdajů žalobkyně vycházela pouze ze sdělení žalovaného, že jeho celkové měsíční výdaje představují 11 000 Kč měsíčně bez bližší specifikace a ověření těchto výdajů. Věřitel pouze srovnal tyto výdaje s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu žalovaného. Nahlédnutím do registru klientských informací žalobkyně zjistila, že žalovaný v době jednání o uzavření smlouvy o úvěru měl 4 závazky s celkovými splátkami ve výši 13 420 Kč (9 796 + 600 + 300 + 1 224 Kč). Na osobu žalovaného nebylo vedeno insolvenční řízení. Pokud soud sečetl celkové měsíční výdaje žalovaného ve výši 11 000 Kč a splatné závazky ve výši 13 420 Kč, pak měsíční výdaje žalovaného představovaly 24 420 Kč. Za této situace žalovanému po odečtení pravidelných výdajů zůstávala částka ve výši 3 000 - 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy svobodný a bezdětný. V případě bydlení uvedl, že bydlí u rodičů. Tato skutečnost nebyla žádným způsobem ověřena. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku 5 400 Kč. Z předložených listinných důkazů rovněž vyplynulo, že ke dni uzavření smlouvy činil zůstatek neuhrazených závazků žalovaného v součtu částku téměř 1 000 000 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.

4. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Podle (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora uvedených ustanovení zákona dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v  cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

9. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného fakticky úvěr splácet. Především bylo prokázáno, že věřitel neprověřil především pravidelné výdaje žalovaného, když při sečtení osobních výdajů a výdajů z existujících závazků činila měsíční finanční zatíženost žalovaného částku ve výši skoro 25 000 Kč, přičemž průměrný příjem žalovaného dosahoval částky ve výši jen 27 824 Kč. Z těchto základních údajů je zřejmé, že žalovaný po odečtení předpokládaných výdajů měl příjem, který lze považovat za nedostatečný pro pravidelné hrazení nově vzniklých závazků z předmětné úvěrové smlouvy. Soud rovněž konstatuje, že z předložených listinných důkazů vyplynulo, že ke dni uzavření smlouvy činil nesplacený zůstatek existujících závazků žalovaného částku téměř 1 000 000 Kč. Přes tuto výraznou finanční zatíženost a absenci jakékoliv nadstandardní majetkové situace žalovaného věřitel úvěr poskytl, aniž zohlednil tyto skutečnosti. Vzhledem k výše uvedenému mělo být poskytnutí předmětného úvěru ze strany věřitele vyhodnoceno jako velmi rizikové a s přihlédnutím k této skutečnosti neměl být úvěr žalovanému poskytnut. Za této situace lze poskytnutí úvěru žalovanému považovat za poskytnutí v rozporu se zákonem a v daném případě je možné žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 39 600 Kč (45 000 – 5 400 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Výše úroku z prodlení vyplývá z

10. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku 7 782,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení zahrnující zaplacenou část jistiny úvěru ve výši 4 010,06 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 2 008,63 Kč, pojistné ve výši 264 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč společně s úrokem z úvěru ve výši 13,49 % ročně z částky 43 610,06 Kč od datum do zaplacení a 15% zákonným úrokem z prodlení z částky 7 782,69 Kč od datum do zaplacení. Pokud soud dospěl k závěru, že žalobkyni lze přiznat jen dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení části uhrazené jistiny úvěru, ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru, smluvní pokuty a pojištění včetně příslušenství z těchto nároků.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 84% uplatněného nároku, neúspěšná do 16% z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 68 % (84% - 16%).

12. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 370 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle a vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014, ve výši 500 Kč za první tři úkony právní služby, a to kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci, sepis žaloby, celkem 1 500 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s  cit. vyhlášky, tedy 300 Kč. Z účast u jednání soudu byla odměna stanovena dle cit. vyhlášky ve výši 3 020 Kč, přičemž k tomuto úkonu byl přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč, a to v souladu s  cit. vyhlášky. Za podání žalobkyně ze dne datum soud odměnu nepřiznal, neboť tímto podáním žalobkyně doplnila na písemnou výzvu soudu skutkové okolnosti ve věci, které měly být uvedeny již v podané žalobě. Odměnu za tento úkon právní služby soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení. K aplikaci cit. vyhlášky soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

13. Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupce žalobkyně k procesnímu soudu u jednání dne datum, přičemž cesta byla vykonána z obec do obec a zpět při celkové vzdálenosti 269 km. Paušální částka za cestovní výdaje představovala 1 398,80 Kč (269 km x 5,20 Kč), náklady na pohonné hmoty činily 1 119,40 Kč, přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 10,1l benzinu 95 oktanů/100km, vzdálenosti 269 km a ceně za 1litr benzinu 95 ve výši 41,20 Kč dle Dále byla požadována náhrada za ztrátu času v souladu s  vyhl.č. , což představuje 100 Kč za každou započatou půlhodinu. Z obec do obec a zpět představuje náhrada za promeškaný čas 10 započatých půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 1 000 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny, režijních paušálů, cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas, tedy z částky 8 638,20 Kč, přiznána 21% DPH ve výši 1 814 Kč Náklady řízení představují celkem 12 822,20 Kč 68% z této částky představuje po zaokrouhlení 8 719 Kč.

14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.