Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 316/2023-32

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 72 855,38 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 40 291 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 291 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení35 564,38 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 110,30 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 682,46 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 69 619,38 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 69 619,38 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 328,38 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 40 291 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 291 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení35 564,38 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 110,30 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 682,46 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 69 619,38 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 69 619,38 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 328,38 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 855,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 9,90 % ročně. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně veškeré své smluvní i zákonné povinnosti splnila, žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 90 000 Kč, žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně, dostal se do prodlení a úvěr nezaplatil. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný dluží na jistině částku 69 619,38 Kč, dále poplatky ve výši 3 236 Kč, smluvní úrok ve výši 1 110,30 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 1 682,46 Kč a dále smluvní úrok z částky 69 619,38 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 69 619,38 Kč od datum do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum pak byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni. Žalobkyně následně žalovaného předžalobně vyzvala k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím. Žalovaný však na tuto výzvu nikterak nereagoval. Žalovaný celkem zaplatil 49 709 Kč.

2. Na výzvu soudu pak žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena následujícím způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z žádosti žalovaného a jím uvedených údajů. Jeho příjem činil 48 663 Kč měsíčně, což bylo ověřeno daňovým přiznáním za poslední zdaňovací období, výdaje uvedl ve výši 0 Kč, počítáno bylo za užití statistických dat s částkou 7 420 Kč. Byla stanovena maximální hranice poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Z vlastních systémů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti i další úvěry, kdy po započtení splátky nového úvěru ve výši 1 376 Kč by výše splátkového zatížení činila 28 600 Kč. Příjem klienta byl tak vyhodnocen jako dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, na které mu zbylo 20 063 Kč. Žalobkyně doložila rovněž výpisy z úvěrového účtu žalovaného a účtu žalovaného za měsíc duben 2019.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle , (dále jen „“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí ( ), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.

5. Zy označené jako smlouva o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se jí zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet včetně úroků v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými poplatky. Podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran pak soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek. Úrok byl sjednán ve výši 9,90 % ročně. Poplatky byly sjednány ve výši dle ceníku.

6. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč. Uvedl, že jeho příjem z podnikatelské činnosti činí 48 663 Kč měsíčně, je ženatý, bydlí u rodičů, neplatí nájem ani jiné splátky.

7. Z výpisu z účtu žalovaného za období měsíce dubna 2019 soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu činí 812,49 Kč. Dne datum přišla na účet částka 91 000 Kč z účtu žalovaného.

8. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 90 000 Kč dne datum.

9. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2018 soud zjistil, že žalovaný měl v tomto období základ daně ve výši 238 464 Kč, výše daně, která zbývá doplatit činí 10 920 Kč.

10. Ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru soud zjistil, že úvěr byl žalovaným čerpán dne datum, splaceno bylo celkem 49 709 Kč.

11. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu ze dne datum soud zjistil, že nesplacený úvěr byl zesplatněn ke dni datum.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně poštovního podacího archu.

13. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky.

14. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 90 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v pravidelných splátkách. Právní předchůdkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Dle výpisu z účtu a tvrzení žalobkyně uhradil celkem částku 49 709 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

15. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle , (dále jen„ o. z.“), a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, anonymizováno poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek anonymizováno dvora ze dne datum C - číslo).

22. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v rámci žádosti o úvěr, provedla lustraci osoby žalovaného. Příjem žalovaného, který označil ve výši 48 663 Kč, neodpovídá daňovému přiznání za rok 2019 ani výpisům z účtu žalovaného. Výši výdajů žalobkyně neověřovala žádným způsobem. Naopak žalobkyně sama zjistila, že žalovaný splácí i jiné úvěry a jeho celkové měsíční zatížení činí 28 600 Kč. Z daňového přiznání přitom vyplývá výše daňového základu ve výši 238 464 Kč bez odečtu daně ve výši 10 920 Kč. Pokud by mělo být vycházeno z tohoto přiznání, výše příjmu by nepokryla ani splátkové zatížení, natož běžné životní náklady. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení přitom není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, požadovat po žalovaném např. výpis z účtu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Pouhé formální vyplnění předpřipravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru, které se navíc věnuje pouze výši příjmů a osobním poměrům, bez uvedení jakékoliv částky vztahující se k měsíčním výdajům žalovaného, je zcela nedostačující. Žalobkyně žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného soudu nepředložila, a to ani na výzvu soudu. Z předložených důkazů rozhodně nelze konstatovat, že by příjmy žalovaného byly dostačující k pokrytí jeho výdajů, byť jen těch, které žalobkyně sama uvedla. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na poplatky či smluvní úrok.

23. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 90 000 Kč, u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Žalovaný se tedy v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Zároveň bylo ale prokázáno, že žalovaný vrátil žalobkyni plnění v celkové výši 49 709 Kč, obohatil se tedy co do této částky, tj. co do 40 291 Kč na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení (§ 1970 o.z). Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který mu byl odeslán dne datum. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalovanému doručena dne datum. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 5 dnů od obdržení dopisu. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud podle s tím, že žalovanému, který byl ve věci z větší části úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.