Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
18 C 145/2023-36
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Glombicovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 623 139,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 503 903,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 503 903,67 Kč za dobu od 20. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylé části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 119 236,05 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 705,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 60 048,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 119 236,05 Kč za dobu od 25. 6. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 503 903,67 Kč za dobu od 25. 6. 2022 do 19. 4. 2023, úroku ve výši 13,2 % ročně z částky 197 083,81 Kč za dobu od 30. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 11,2 % ročně z částky 26 507,91 Kč za dobu od 22. 12. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 10,7 % ročně z částky 395 048 Kč za dobu od 21. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 61 559 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 503 903,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 503 903,67 Kč za dobu od 20. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbylé části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 119 236,05 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 705,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 60 048,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 119 236,05 Kč za dobu od 25. 6. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 503 903,67 Kč za dobu od 25. 6. 2022 do 19. 4. 2023, úroku ve výši 13,2 % ročně z částky 197 083,81 Kč za dobu od 30. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 11,2 % ročně z částky 26 507,91 Kč za dobu od 22. 12. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 10,7 % ročně z částky 395 048 Kč za dobu od 21. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 61 559 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 1. 5. 2023, domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 623 139,72 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba, dále jen„ banka“) uzavřela se žalovaným dne 17. 12. 2019 Smlouvu úvěru s pojištění schopnosti splácet – Konsolidace půjček (nárok 1), dne 9. 3. 2020 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka (nárok 2) a dne 11. 4. 2019 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček (nárok 3). V nároku 1 si ve zmíněné Smlouvě o úvěru ze dne 17. 12. 2019 smluvní strany sjednaly poskytnutí úvěru ve výši 200 000 Kč, kdy část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků. Stanovené splátky poskytnutého úvěru včetně úroků a poplatky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný však své závazky porušil, a tak banka ukončila poskytování tohoto úvěru a ke dni 29. 12. 2021 jej zesplatnila. Žalovaný však nadále ničeho neuhradil, a tak v nároku 1 žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 197 083,81 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 21 375,13 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 7 984,77 Kč. V nároku 2 si ve Smlouvě o úvěru ze dne 9. 3. 2020 smluvní strany sjednaly poskytnutí úvěru ve výši 27 000 Kč. Poskytnutý úvěr a sjednané úroky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný však své závazky porušil, a tak banka ukončila poskytování tohoto úvěru a ke dni 21. 12. 2021 jej zesplatnila. Žalovaný však nadále ničeho neuhradil, a tak v nároku 2 žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 26 507,91 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 2 202,57 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 107,63 Kč. V nároku 3 si ve Smlouvě o úvěru ze dne 11. 4. 2019 smluvní strany sjednaly poskytnutí úvěru ve výši 417 000 Kč. Poskytnutý úvěr a sjednané úroky byl žalovaný povinen splácet formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno neúčelové čerpání úvěru. Žalovaný však své závazky porušil, a tak banka ukončila poskytování tohoto úvěru a ke dni 20. 12. 2021 jej zesplatnila. Žalovaný však nadále ničeho neuhradil, a tak v nároku 3 žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 395 048 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 36 471,02 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 16 613,17 Kč. Všechny tři pohledávky za žalovaným byly žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, a to s účinností ke dni 21. 6. 2022.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 5. 9. 2023 se nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného. Zástupkyně žalobkyně byla poučena podle § 118b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) o nutnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy k prokázání řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného a o negativních důsledcích neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.
3. V doplnění žaloby ze dne 9. 10. 2023 žalobkyně uvedla, že k nároku 1 žalovaný uhradil pouze částku ve výši 32 066,85 Kč, k nároku 2 pouze částku ve výši 4 556,37 Kč a k nároku 3 pouze částku ve výši 103 473,11 Kč.
4. Žalovaný se nedostavil ani k jednání nařízenému dne 11. 10. 2023. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
5. Ad nárok 1. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní byly žalobkyni postoupeny pohledávky specifikované v příloze 1 této smlouvy, mj. pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček a původní věřitelka žalovaného oznámením ze dne 29. 6. 2022 informovala o postoupení pohledávky a žádala jej o úhradu dluhu k rukám žalobkyně. Oznámení o postoupení pohledávky bylo předáno k poštovní přepravě dne 14. 7. 2022. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 843 046,53 Kč (zahrnující nároky 1-3) předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 5. 4. 2023.
6. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace půjček) ze dne 17. 12. 2019, žádosti o úvěr ze dne 17. 12. 2019 bylo zjištěno, že tyto byly uzavřeny mezi právnická osoba jako bankou a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy bylo ze strany banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta na 13,20% ročně. Žalovaný se zavázal dluh splácet po 3 383,86 Kč měsíčně spolu s pojištěním po 336 Kč měsíčně vždy k 26. dni v měsíci, počínaje dnem 26. 1. 2020. Z žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr svobodný, bydlel v družstevním bytě, byl zaměstnán na dobu neurčitou od 10. 2. 2015 u právnická osoba anonymizována dvě slova a.s. jako administrativní/bankovní pracovník/účetní s průměrným měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 20 000 Kč a celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 250 000 Kč. V době podání žádosti již banka vůči žalovanému evidovala následující závazky; úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 85 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 84 671,22 Kč, která měla být ukončena a úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 69 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 67 254,40 Kč, která měla být ukončena.
7. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace půjček) ze dne 17. 12. 2019, žádosti o úvěr ze dne 17. 12. 2019 bylo zjištěno, že tyto byly uzavřeny mezi právnická osoba jako bankou a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy bylo ze strany banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta na 13,20% ročně. Žalovaný se zavázal dluh uhradit formou 96 měsíčních splátek po 3 383,86 Kč spolu s pojištěním 336 Kč měsíčně, tj. celkem 3 719,86 Kč měsíčně vždy k 26. dni v měsíci, počínaje dnem 26. 1. 2020. Z žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr svobodný, bydlel v družstevním bytě, byl zaměstnán na dobu neurčitou od 10. 2. 2015 u právnická osoba reality holding a.s. jako administrativní/bankovní pracovník/účetní s průměrným měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 20 000 Kč a celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 50 000 Kč. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 250 000 Kč. V době podání žádosti již banka vůči žalovanému evidovala následující závazky; úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 85 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 84 671,22 Kč, která měla být ukončena a úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 69 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 67 254,40 Kč, která měla být ukončena.
8. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou od 10. 2. 2015 u právnická osoba anonymizována dvě slova a.s. s čistým příjmem za posledních 12 měsíců 240 000 Kč. Žalovanému nebyly zaměstnavatelem prováděny žádné srážky ze mzdy.
9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka vycházela z deklarovaného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 20 000 Kč a čistého měsíčního příjmu domácnosti ve výši 50 000 Kč s tím, že žalovaný byl svobodný a podílí se na 40% nákladů na bydlení. Dosavadní splátky žalovaného činily 7 016,06 Kč. Banka tedy žalovanému schválila namísto požadovaného úvěru 250 000 Kč úvěr ve výši 200 000 Kč s výslednou měsíční splátkou 3 383,86 Kč.
10. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 17. 12. 2019 úvěr ve výši 200 000 Kč, z něhož částka ve výši 84 671,22 Kč, částka ve výši 67 254,40 Kč a částka ve výši 48 074,38 Kč byly určeny ke konsolidaci předchozích úvěrů.
11. Ad nárok 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že oznámením ze dne 23. 12. 2021 oznámila banka žalovanému, že úvěr prohlásila za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní byly žalobkyni postoupeny pohledávky specifikované v příloze 1 této smlouvy, mj. pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček a původní věřitelka žalovaného oznámením ze dne 29. 6. 2022 informovala o postoupení pohledávky a žádala jej o úhradu dluhu k rukám žalobkyně. Oznámení o postoupení pohledávky bylo předáno k poštovní přepravě dne 14. 7. 2022. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 843 046,53 Kč (zahrnující nároky 1-3) předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 5. 4. 2023.
12. Ze smlouvy o úvěru (Expres půjčka) ze dne 9. 3. 2020 a žádosti o úvěr ze dne 9. 3. 2020 bylo zjištěno, že tyto byly uzavřeny mezi právnická osoba jako bankou a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy bylo ze strany banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta na 11,20% ročně. Žalovaný se zavázal dluh uhradit formou 72 měsíčních splátek po 516,69 Kč vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 4. 2020. Z žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr svobodný, bydlel u rodičů, byl zaměstnán na dobu neurčitou od 10. 2. 2015 u právnická osoba anonymizována dvě slova a.s. jako prodavač/prodejce s průměrným měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 40 000 Kč a celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 40 000 Kč. Žalovaný žádal o úvěr ve výši 70 000 Kč.
13. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 5. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou od 10. 2. 2015 u právnická osoba anonymizována dvě slova a.s. s čistým příjmem za posledních 12 měsíců 300 000 Kč. Žalovanému nebyly zaměstnavatelem prováděny žádné srážky ze mzdy.
14. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka vycházela z deklarovaného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 40 000 Kč s tím, že žalovaný byl svobodný a bydlel u rodičů. Dosavadní splátky žalovaného činily 10 464,27 Kč. Banka tedy žalovanému schválila namísto požadovaného úvěru 70 000 Kč úvěr ve výši 27 000 Kč s výslednou měsíční splátkou 516,69 Kč.
15. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 9. 3. 2020 úvěr ve výši 27 000. Kč.
16. Ad nárok 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že oznámením ze dne 22. 12. 2021 oznámila banka žalovanému, že úvěr prohlásila za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právnická osoba a žalobkyní byly žalobkyni postoupeny pohledávky specifikované v příloze 1 této smlouvy, mj. pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček a původní věřitelka žalovaného oznámením ze dne 29. 6. 2022 informovala o postoupení pohledávky a žádala jej o úhradu dluhu k rukám žalobkyně. Oznámení o postoupení pohledávky bylo předáno k poštovní přepravě dne 14. 7. 2022. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 843 046,53 Kč (zahrnující nároky 1-3) předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 5. 4. 2023.
17. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (konsolidace půjček) ze dne 11. 4. 2019 a žádosti o úvěr ze dne 11. 4. 2019 bylo zjištěno, že tyto byly uzavřeny mezi právnická osoba jako bankou a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy bylo ze strany banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 417 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta na 10,70% ročně. Žalovaný se zavázal dluh uhradit formou 120 měsíčních splátek po 6 178,59 Kč zahrnující pojištění ve výši 505 Kč vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 5. 2019. Z žádosti o úvěr je zřejmé, že žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr svobodný, bydlel v družstevním bytě, byl zaměstnán na dobu neurčitou od 10. 2. 2015 u právnická osoba reality holding a.s. jako prodavač/prodejce s průměrným měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 15 000 Kč a celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti ve výši 15 000 Kč. V době podání žádosti již banka vůči žalovanému evidovala následující závazky; úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 36 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 0 Kč, která měla být ukončena, úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 51 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 0 Kč, která měla být ukončena a úvěr ze smlouvy číslo s výší úvěrového rámce 250 000 Kč a částkou k úplnému zaplacení ve výši 0 Kč, která měla být ukončena.
18. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že banka vycházela z deklarovaného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaný byl svobodný a bydlel v družstevním bytě. Dosavadní splátky žalovaného činily 1 487,95 Kč. Banka tedy žalovanému schválila požadovaný úvěr ve výši 417 000 Kč s výslednou měsíční splátkou 5 673,59 Kč.
19. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 11. 4. 2019 úvěr ve výši 417 000 Kč, z něhož částka ve výši 252 505 Kč, částka ve výši 50 416,41 Kč, částka ve výši 34 240,64 a částka ve výši 79 837,95 Kč byly určeny ke konsolidaci předchozích úvěrů.
20. Z vyjádření žalobkyně ze dne 9. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný k nároku 1 uhradil částku ve výši 32 066,85 Kč, k nároku 2 částku ve výši 4 556,37 Kč a k nároku 3 částku ve výši 103 473,11 Kč.
21. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně u všech shora uvedených nároků tvrdila, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak k tomu nebyly soudu předloženy ani navrženy žádné důkazy. V úvěrové smlouvě jsou zaznamenány osobní údaje žalovaného, jeho příjmová stránka, avšak výdajová stránka zcela absentuje.
22. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením jednotlivých smluv zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že všechny tři shora uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částky 200 000 Kč, 27 000 Kč a 417 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, poníženou o plnění, které již poskytl. Jelikož žalovaný již žalobkyni k nároku 1 uhradil částku ve výši 32 066,85 Kč, k nároku 2 uhradil částku ve výši 4 556,37 Kč a k nároku 3 uhradil částku ve výši 103 473,11 Kč, soud zavázal žalovaného k úhradě částky ve výši 503 903,67 Kč sestávající se z nesplacené části poskytnuté jistiny ve výši 167 933,15 Kč (nárok 1), 22 443,63 Kč (nárok 2) a 313 526,89 Kč (nárok 3), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 503 903,67 Kč za dobu od 20. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán k úhradě dluhu v předžalobní upomínce ze dne 4. 4. 2022 (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku z titulu nesplaceného úvěru), která byla 5. 4. 2023 odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. 10. 4. 2023. Žalovaný však byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužné do 19. 4. 2023. Žalovaný je tedy od 20. 4. 2023 v prodlení s úhradou částky 503 903,67 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 503 903,67 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, tak jak je uvedeno ve výroku II.
23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná v 81% a bylo jí proto přiznáno 62% účelně vynaložených nákladů. Za účelně vynaložené náklady soud považuje zaplacený soudní poplatek ve výši 31 157 Kč, odměnu za 5 úkonů právní služby vyčíslené z tarifní hodnoty 623 139,72 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí věci, předžalobní výzvu, podání žaloby, účast u jednání dne 5. 9. 2023 a dne 11. 10. 2023, tj. 54 100 Kč, 5 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč. Dále za účelně vynaložené náklady soud považoval 1/3 náhrady za ztrátu času za 2 půlhodiny po 100 Kč za cestu z obec do obec a zpět dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, 1/3 náhrady cestovních výdajů v celkové výši 273,46 Kč za cestu automobilem z obec do obec a zpět k ústnímu jednání dne 5. 9. 2023 (celkem 33 km, průměrná spotřeba automobilu 6,9 l číslo km benzínu v ceně 41,20 Kč/litr a náhrada opotřebení 5,20 Kč dle vyhlášky o cestovních náhradách), tj. 158 Kč a náhradu za ztrátu času za 2 půlhodiny po 100 Kč za cestu z obec do obec a zpět dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, 1/3 náhrady cestovních výdajů v celkové výši 315,72 Kč za cestu automobilem z obec do obec a zpět k ústnímu jednání dne 9. 10. 2023 (celkem 33 km, průměrná spotřeba automobilu 10,6 l číslo km benzínu v ceně 41,20 Kč/litr a náhrada opotřebení 5,20 Kč dle vyhlášky o cestovních náhradách), tj. 516 Kč a dále 21% DPH počítanou ze všech položek kromě soudního poplatku, tj. z částky 56 307 Kč, což představuje 11 824 Kč Celkem tedy 99 288 Kč, z toho 62% představuje 61 559 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.