Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 125/2023-78

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 26 634 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 706 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 634 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 12. 2. 2023 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 169,85 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 12. 7. 2022 do 11. 2. 2023 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 518 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 706 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 634 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 12. 2. 2023 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 169,85 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 12. 7. 2022 do 11. 2. 2023 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 518 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 23 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 31. 10. 2021, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, po zaslání verifikační platby ve výši 0,1 Kč, uzavřena Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 30 606 Kč s příslušenstvím do 30. 1. 2022 Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 32 416 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 23 000 Kč, nesplaceného úroku 5 606 Kč, nesplacené smluvní pokuty 3 710 Kč a neuhrazených paušálních nákladů upomínání ve výši 100 Kč. Nad jejich rámec žalobkyně požaduje náklady upomínání ve výši 39 Kč. Žalovaný i přes výzvu ničeho neuhradil.

2. Podáním doručeným soudu dne 10. 10. 2023 vzala žalobkyně žalobu co do požadavku na na kapitalizovaný úrok ve výši 5 706 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 634 Kč zpět. Soud proto podle v dotčené části, jak je zřejmé z výroku ad I. shora, řízení zastavil.

3. Ve věci proběhla dvě jednání, k nimž se žádný z účastníků, žalobkyně v obou případech po předchozí písemné omluvě svého zástupce, žalovaná v jednom případě bez předchozí omluvy, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle

4. Z provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo vyhotovené na jméno žalované dne 30. 12. 2021 bylo zjištěno, že se předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba jako věřitel a žalovaná jako dlužník dohodli, že anonymizováno žalované poskytne neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 25 000 Kč poukázáním uvedené částky na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaná úvěr a úrok ve výši 5 606 Kč, tj. celkem 30 606 Kč, právnická osoba vrátí v základní době splatnosti 30 dnů.

6. Z další smlouvy o úvěru číslo vyhotovené opět na jméno žalované dne 31. 10. 2021 vyplývá, že se předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba jako věřitel a žalovaná jako dlužník dohodli, že anonymizováno žalované poskytne neúčelový jednorázově splatný úvěr ve výši 10 000 Kč poukázáním uvedené částky na bankovní účet č. bankovní účet a žalovaná úvěr spolu s úrokem ve výši 2 300 Kč, tj. celkem 12 300 Kč, právnická osoba vrátí v základní době splatnosti 30 dnů. Žalovaná měla potvrdit návrh smlouvy pomocí kódu, který jí byl zaslán na telefonní číslo dne 31. 10. 2021 v 15:3 3:58 hod.

7. Z výpisu z účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že dne 1. 11. 2021 bylo na účet č. bankovní účet pod jménem žalované poukázáno 10 000 Kč jako plnění na půjčku od webová adresa číslo.

8. Z výpisu z účtu č. bankovní účet vyplynulo, že dne 6. 12. 2021 byly na účet č. bankovní účet pod jménem žalované poukázány 4 000 Kč jako plnění na dodatečnou půjčku od webová adresa číslo.

9. Z výpisu z účtu č. bankovní účet je zřejmé, že dne 3. 12. 2021 bylo na účet č. bankovní účet pod jménem žalované poukázáno 5 000 Kč jako plnění na dodatečnou půjčku od webová adresa číslo.

10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet je zřejmé, že dne 3. 12. 2021 bylo na účet č. bankovní účet pod jménem žalované poukázáno 5 000 Kč jako plnění na dodatečnou půjčku od webová adresa číslo.

11. Z výpisu z účtu č. bankovní účet rovněž vyplývá, že dne 13. 9. 2021 byla z účtu č. bankovní účet pod jménem žalované na výše uvedený účast poukázána částka 0,01 Kč.

12. Z obchodních podmínek společnosti právnická osoba, k nimž nebyl podpis žalovaného připojen, nebylo zjištěno, že by se právě s tímto jejich zněním žalovaný seznámil a vyslovil s ním podpisem úvěrové smlouvy souhlas.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 21. 2. 2022, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni.

14. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2022 a dle výzvy k úhradě z téhož dne původní věřitel žalovanému oznámil, že pohledávku za ním postoupil žalobkyni, a ta žalovaného současně vyzvala k zaplacení částky 32 497,45 Kč.

15. Plní-li účastník nedostatečně svou povinnost tvrzení a důkazní ( ), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností ( ). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. však upravuje ustanovení jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp. zn. ). V projednávané věci, kdy soud jen z dosavadních tvrzení a žalobkyní předložených listin nemohl mít za to, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek žalobních tvrzení a důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující, soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně tvrzené skutečnosti o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s konkrétním obsahem neprokázala, když na smlouvě číslo ze dne 30. 12. 2021 absentuje podpis žalované (byť např. pouze ve formě elektronického podpisu prostého), stejně jako netvrdila a neprokázala, že před uzavřením úvěrových smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.

16. Dle , (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

18. Podle , o sopotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši 10 000 Kč, ale s ohledem na postavení žalované coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními , dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

24. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j.  – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom sjednotila v názoru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Soud si je vědom, že s účinností nové právní úpravy ZÚS a podle jeho striktně jazykového výkladu by lze na první pohled dospět k závěru, že došlo ke změně v následku porušení této povinnosti (z absolutní neplatnosti právního jednání na relativní neplatnosti právního jednání). Koncepce ochrany spotřebitele jakožto subjektu, který nemá znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing a ekonomickou sílu je pevně zakotvena v českém právním řádu (mj. právě v zákoně č. , ale též , o ochraně spotřebitele, a až 1867 o. z.) i evropských předpisech (směrnice č. 93/13 EHS a směrnice č. 2008 /48/) s tím, že dorovnává faktickou nerovnost spotřebitele a podnikatele jako profesionála. Účelem této ochrany je, že spotřebitelské úvěry přirozeně poptávají spíše ty osoby, které volné peněžní prostředky nemají, a snaží se je získat za každou cenu. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Proto je povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána zákonem nikoli spotřebiteli, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Následek relativní neplatnosti ovšem tento účel zákona znemožňuje, když soudu neumožňuje splnění této povinnosti kontrolovat z vlastní iniciativy – bez návrhu protistrany, čímž nestanovuje dostatečně účinné následky porušení povinnosti podnikatele jako profesionála při neposuzování úvěruschopnosti. Poskytovatelům úvěrů následek v podobě relativní neplatnosti umožňuje systematicky takovou povinnost porušovat. Oslabení ochrany spotřebitele však nebylo záměrem zákonodárce. Tento závěr podporuje i nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , podle kterého obecný soud poruší právo spotřebitele na soudní ochranu podle d, jestliže nezkoumá, zda věřitel dostatečně nezjišťoval úvěruschopnost spotřebitele. Z výše uvedeného proto vyplývá, že povinnost věřitele posuzovat úvěruschopnost i podle nové právní úpravy je stanovena nejen na ochranu spotřebitele, který není schopen dostát svým závazkům, ale také na ochranu samotných věřitelů, protože snižuje jejich riziko, že dluh nebude plněn, a především pak na ochranu společnosti jako celku, která je chráněna před nezvladatelném zadlužování spotřebitelů se všemi negativními důsledky s tím spojenými včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů a jejich přechodu do šedé ekonomiky. Vzhledem k tomu, že zákonodárce v důvodové zprávě prohlásil, že jeho cílem není oslabení ochrany spotřebitele, ale právě posílení této pozice, nedává rozumný smysl, aby změnou právní úpravy došlo k tomu, že dosavadní následek spočívající v absolutní neplatnosti právního jednání bude reformován na relativní neplatnost právního jednání. Tento výklad činí ochranu spotřebitele podmíněnou vznesením námitky neplatnosti ze strany spotřebitele, čímž ji značně oslabuje.

25. S ohledem na vše výše uvedené smysl a účel též nové právní úpravy požaduje po podnikateli – profesionálovi, aby zkoumal schopnost spotřebitele splácet jeho úvěr. Tato povinnost je dlouhodobě a pevně zakotvena v českém právním řádu a evropských předpisech. Chrání přitom nejenom zájmy na ochranu určité osoby, ale chrání zájem na prevenci společnosti jako celku před zadlužováním a negativními důsledky, kterou s touto problematikou souvisí. Jestliže věřitel povinnosti podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poruší, ohrozí tím tyto zájmy, čímž celá společnost může být nucena nést následky předlužení její podstatné části. Takové jednání proto zjevně narušuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, a proto je absolutně neplatné podle § 588 o. z. Nadto lze dodat, že relativní neplatnost ani v tomto ohledu neposkytuje společnosti dostatečnou záruku k zajištění zájmů chráněných zákonem.

26. Z řízení vyplynulo, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti nepřistoupila řádně, když ani v žalobě netvrdila, že její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala.

27. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o zápůjčce, neboť odporuje smyslu a účelu zákona, a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky, tedy především povinnost žalované zápůjčku žalobkyni vrátiti spolu se všemi sjednanými poplatky, a pro případ prodlení s plněním této povinnosti žalobkyni uhradit smluvní pokutu.

28. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 23 000 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné, když druhou z nich žalovaná ani řádně nepodepsala, jedná se mezi stranami o plnění bez právního důvodu a příjemci, tedy žalované, podle § 2991 odst. 2 o. z. vzniká bezdůvodné obohacení, které je podle § 2991 odst. 1 o. z. povinna ochuzenému, tedy žalobkyni, vydat. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 23 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná byla dne 11. 2. 2023, tedy den následující po dni, kdy se nejpozději poslední den odběrní lhůty mohla seznámit se žalobou, která se jako jediná výzva žalobkyně k plnění dostala do dispozice žalované, povinna plnit a ode dne 12. 2. 2023 je v prodlení, soud žalobkyni podle § 1970 přiznal i příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně, soud jsa jejím návrhem vázán, přisoudil žalobkyni zákonný úrok z prodlení ode dne 12. 2. 2023 v této výši, když ta nijak neodporuje nař. vlády č. Ve zbývající části předmětu řízení, tedy co do dalších nároků vyplývajících z neplatných smluv o spotřebitelském úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby v řízení úspěšná v převážné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 518 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 066 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za částečné zpětvzetí žaloby, když k němu žalobkyně nepřistoupila pro chování žalované, ale na základě přehodnocení žalobou uplatněného nároku. Protože tak mohla žalobkyně učinit již při zahájení řízení, nikoli v jeho průběhu, soud nepovažuje takto vynaložený náklad za účelný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.