Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
74 C 187/2023-31
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 127 219,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 741 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, částku 15 498 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 498 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, částku 12 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 954 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 27 899 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 096,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 136,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 809 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 26 843,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 306,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 358,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 312,5 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 814,5 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 19 312,5 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 22 744 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 394,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 164,5 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 873 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 11 539,24 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 117,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 157,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 741 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, částku 15 498 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 498 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, částku 12 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 954 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 27 899 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 096,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 136,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 809 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 26 843,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 306,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 358,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 312,5 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 814,5 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 19 312,5 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 22 744 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 394,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 164,5 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 873 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 11 539,24 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 117,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 157,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 30. 3. 2023 domáhala zaplacení částky ve výši 127 219,18 Kč s příslušenstvím. Nárok ve výši 11 539,24 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 5. 5. 2019. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 31 190 Kč, tvořenou jistinou 14 000 Kč a souhrnným poplatkem 14 190 Kč ve 100týdenních splátkách po 312 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 4 290 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 5 610 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 290 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 18 415 Kč, když však dle žalobkyně výše nesplacené jistiny činí 6 332,14 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 5 207,10 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 117,36 Kč, který představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 6 332,14 Kč od 5. 11. 2020 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022), kapitalizovaný úrok ve výši 3 157,45 Kč, který představuje úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 5. 4. 2021 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022). Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 29 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.
2. Nárok ve výši 35 698 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytl žalovanému právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 6. 12. 2019. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 45 744 Kč, tvořenou jistinou 23 000 Kč a souhrnným poplatkem 22 744 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 1 906 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 13 513 Kč a z poplatku za zpracování ve výši 9 231 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 10 046 Kč, když však dle žalobkyně výše nesplacené jistiny činí 19 827 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 15 871 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 394,13 Kč, který představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 19 827 Kč od 28. 11. 2020 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022), kapitalizovaný úrok ve výši 5 164,50 Kč, který představuje úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 19 827 Kč od 7. 12. 2021 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022). Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.
3. Nárok ve výši 42 341,94 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytl žalovanému právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 13. 3. 2020. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 48 007 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a souhrnným poplatkem 28 007 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 001 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 22 465 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 042 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 4 502 Kč, když však dle žalobkyně výše nesplacené jistiny činí 19 312,50 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 23 029,44 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 306,06 Kč, který představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 19 312,50 Kč od 28. 11. 2020 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022), kapitalizovaný úrok ve výši 3 358,06 Kč, který představuje úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 19 312,50 Kč od 14. 3. 2022 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022). Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 19 312,50 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 19 312,50 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.
4. Nárok ve výši 37 640 Kč s příslušenstvím vznikl z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytl žalovanému právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23. 4. 2020. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 43 142 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a souhrnným poplatkem 23 142 Kč v 78 týdenních splátkách po 554 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 16 118 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 5 524 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 3 950 Kč, když však dle žalobkyně výše nesplacené jistiny činí 17 550 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 20 090 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti právnická osoba, na žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 096,84 Kč, který představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 17 550 Kč od 5. 11. 2020 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022), kapitalizovaný úrok ve výši 4 136,32 Kč, který představuje úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 22. 10. 2021 do data postoupení pohledávky (14. 12. 2022). Žalobkyně rovněž požadovala úrok ve výši 20,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil.
6. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce číslo ze dne 5. 5. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy si žalovaný při jejím podpisu převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 31 190 Kč, a to ve 100týdenních splátkách po 312 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 302 Kč. Částka ve výši 31 190 Kč je tvořena jistinou ve výši 14 000 Kč, pojistným ve výši 3 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 14 190 Kč, který se skládá z úroku ve výši 4 290 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 5 610 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 290 Kč. Ze smluvních podmínek, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně.
7. Ze zákaznické karty ze dne 5. 5. 2019 soud zjistil, že byla podepsána žalovaným dne 5. 5. 2019. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich žije v nájmu a pracuje na plný úvazek, nemá žádnou vyživovanou osobu. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 11 559 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč (splátky na ostatní závazky bylo uvedeno 0 Kč). V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.
8. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy číslo bylo celkem uhrazeno 18 415 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
9. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy si žalovaný při jejím podpisu převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 45 744 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 906 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 906 Kč. Částka ve výši 45 744 Kč je tvořena jistinou ve výši 23 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 22 744 Kč, který se skládá z úroku ve výši 13 513 Kč a z poplatku za zpracování ve výši 9 231 Kč. Ze smluvních podmínek, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 49 % ročně.
10. Ze zákaznické karty ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že byla podepsána žalovaným dne 6. 12. 2019. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich žije v nájmu a pracuje na plný úvazek, nemá žádnou vyživovanou osobu. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 17 735 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč a jako splátky u právního předchůdce žalobkyně byla zapsána částka ve výši 2 826 Kč. V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.
11. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy číslo bylo celkem uhrazeno 10 046 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
12. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že na základě smlouvy si žalovaný při jejím podpisu převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 48 007 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 001 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 984 Kč. Částka ve výši 48 007 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 28 007 Kč, který se skládá z úroku ve výši 22 465 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 042 Kč. Ze smluvních podmínek, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 86 % ročně.
13. Ze zákaznické karty ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že byla podepsána žalovaným dne 13. 3. 2020. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich žije v nájmu a pracuje na plný úvazek, nemá žádnou vyživovanou osobu. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 28 826 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč a jako splátky u právního předchůdce žalobkyně byla zapsána částka ve výši 4 886 Kč. V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.
14. Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 3. 2020 plynou bližší informace o poskytovaném úvěru.
15. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy číslo bylo celkem uhrazeno 4 502 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
16. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že na základě smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 6 309 Kč bude použita k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy o zápůjčce číslo zbývající částka ve výši 13 691 Kč bude žalovanému vyplacena v hotovosti. Na základě smlouvy si žalovaný při jejím podpisu převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 13 691 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 43 142 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 544 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 484 Kč. Částka ve výši 43 142 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 23 142 Kč, který se skládá z úroku ve výši 16 118 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 5 524 Kč. Ze smluvních podmínek, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 88 % ročně.
17. Ze zákaznické karty ze dne 18. 4. 2020 soud zjistil, že byla podepsána žalovaným dne 18. 4. 2020. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich žije v nájmu a pracuje na plný úvazek, nemá žádnou vyživovanou osobu. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 25 706 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč a jako splátky u právního předchůdce žalobkyně byla zapsána částka ve výši 6 801 Kč. V části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.
18. Ze standartních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 4. 2020 plynou bližší informace o poskytovaném úvěru.
19. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy číslo bylo celkem uhrazeno 3 950 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.
20. Z kopie osobních dokladů žalovaného plyne, že žalovaný dal právnímu předchůdci žalobkyně souhlas s pořízením fotokopie dokladů totožnosti – občanského průkazu vydaného Slovenskou republikou, potvrzení o přechodném pobytu.
21. Z pracovní smlouvy ze dne 31. 10. 2018 plyne, že žalovaný je zaměstnán jako slévárenský dělník u jiného zaměstnavatele, a to na dobu určitou – po dobu přidělení k jinému zaměstnavateli.
22. Z pokynu k dočasnému přidělení ze dne 1. 11. 2018 plyne, že žalovaný byl přidělen k jinému zaměstnavateli na dobu od 1. 11. 2018 do 30. 4. 2019.
23. Z dodatku číslo k pokynu ze dne 29. 1. 2020 plyne, že dočasné přidělení žalovaného k jinému zaměstnavateli se prodlužuje do 30. 6. 2020.
24. Ze mzdového listu žalovaného za 1/ 2020 plyne, že čistý příjem žalovaného za leden 2020 činí 34 261 Kč. Ze mzdového listu žalovaného za 2/ 2020 plyne, že čistý příjem žalovaného za únor 2020 činí 19 264 Kč. Ze mzdového listu žalovaného za 3/ 2020 plyne, že čistý příjem žalovaného za březen 2020 činí 578 Kč.
25. Z prodloužení nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2019 plyne, že nájemní smlouva byla prodloužena do 30. 9. 2019. Dále z ní vyplývá, že nájemné a zálohy činí 7 000 Kč měsíčně.
26. Z evidenčního listu ze dne 1. 7. 2019 vyplývá, že nájemné a zálohy činí 7 000 Kč měsíčně.
27. Z prodloužení nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 2020 plyne, že nájemní smlouva byla prodloužena do 30. 6. 2020. Dále z ní vyplývá, že nájemné a zálohy činí 7 000 Kč měsíčně.
28. Z evidenčního listu ze dne 31. 3. 2020 vyplývá, že nájemné a zálohy činí 7 000 Kč měsíčně.
29. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikovaných pohledávek ze smlouvy o zápůjčce číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo společnosti právnická osoba za žalovaným na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 tvoří seznam postupovaných pohledávek, když jsou mezi nimi uvedeny žalobou uplatňované pohledávky.
30. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 1. 2023 (podací lístek).
31. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek, a to do 24. 3. 2023. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 3. 2023 (podací lístek).
32. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky.
33. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 5. 5. 2019 listinu označenou jako smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 31 190 Kč, a to ve 100týdenních splátkách po 312 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 302 Kč. Částka ve výši 31 190 Kč je tvořena jistinou ve výši 14 000 Kč, pojistným ve výši 3 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 14 190 Kč, který se skládá z úroku ve výši 4 290 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 5 610 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 290 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 18 415 Kč. Do zákaznické karty ze dne 5. 5. 2019 bylo zapsáno, že žalovaný bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovanou osobu, jako příjem žalovaného byla zapsána částka ve výši 11 559 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč (splátky na ostatní závazky bylo uvedeno 0 Kč), když v části nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 6. 12. 2019 listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 45 744 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 906 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 906 Kč. Částka ve výši 45 744 Kč je tvořena jistinou ve výši 23 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 22 744 Kč, který se skládá z úroku ve výši 13 513 Kč a z poplatku za zpracování ve výši 9 231 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 10 046 Kč. Do zákaznické karty ze dne 6. 12. 2019 bylo zapsáno, že žalovaný bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovanou osobu, jako příjem žalovaného byla zapsána částka ve výši 17 735 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč a jako splátky u právního předchůdce žalobkyně byla zapsána částka ve výši 2 826 Kč, když v části nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 13. 3. 2020 listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 48 007 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 001 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 984 Kč. Částka ve výši 48 007 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 28 007 Kč, který se skládá z úroku ve výši 22 465 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 4 042 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 4 502 Kč. Do zákaznické karty ze dne 13. 3. 2020 bylo zapsáno, že žalovaný bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovanou osobu, jako příjem žalovaného byla zapsána částka ve výši 28 826 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč a jako splátky u právního předchůdce žalobkyně byla zapsána částka ve výši 6 801 Kč, když v části nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 23. 4. 2020 listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 6 309 Kč bude použita k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy o zápůjčce číslo zbývající částka ve výši 13 691 Kč bude žalovanému vyplacena v hotovosti. Na základě smlouvy si žalovaný při jejím podpisu převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 13 691 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 43 142 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 544 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 484 Kč. Částka ve výši 43 142 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 23 142 Kč, který se skládá z úroku ve výši 16 118 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 5 524 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 3 950 Kč. Do zákaznické karty ze dne 18. 4. 2020 bylo zapsáno, že žalovaný bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovanou osobu, jako příjem žalovaného byla zapsána částka ve výši 25 706 Kč, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 10 000 Kč a jako splátky u právního předchůdce žalobkyně byla zapsána částka ve výši 4 886 Kč, když v části nazvané ověřené dokumenty byla zaškrtnuta pouze kolonka pracovní smlouva a výplatní pásky.
34. Žalovaný byl zaměstnán jako slévárenský dělník na dobu určitou – po dobu přidělení k jinému zaměstnavateli - od 1. 11. 2018 do 30. 6. 2020. Čistý příjem žalovaného za leden 2020 činil 34 261 Kč, za únor 2020 činil 19 264 Kč, za březen 2020 činil 578 Kč. Žalovaný žil v podnájmu, když nájemní smlouva měla trvat do 30. 6. 2020, a nájemné a zálohy činily 7 000 Kč měsíčně. Shora uvedené pohledávky včetně příslušenství byly smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne 16. 12. 2022 oznámil žalovanému, že došlo k postoupení shora uvedených pohledávek ze smlouvy o zápůjčce číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na žalobkyni a zároveň ho vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 1. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný upomenut zástupcem žalobkyně.
35. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo částku ve výši 20 000 Kč, tedy že částka ve výši 6 309 Kč byla použita k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy o zápůjčce číslo když žalobkyně nepředložila ani smlouvu o zápůjčce číslo ani doklad o zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce číslo. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
36. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
37. Podle ustanovení § 2390 přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
38. Podle ustanovení § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
39. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „nový zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
40. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
41. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
42. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
43. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
44. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
45. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
46. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím shora uvedené zápůjčky a všech shora uvedených úvěrů s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit zápůjčku a úvěry. Žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, avšak v případě zápůjčky (poskytnuté dne 5. 5. 2019) si výdaje řádně neověřil, a to za situace, kdy příjmy měly činit jen 11 559 Kč a výdaje měly činit 10 000 Kč, tedy mu po uhrazení výdajů měla zbýt pouze částka 1 559 Kč, která by postačovala v zásadě jen k úhradě splátek poskytnuté zápůjčky (4x 312 Kč), a žalovanému by tak nezůstala žádná rezerva. Právní předchůdce žalobkyně tak měl zjistit, z čeho se výdaje žalovaného skládají, výši jednotlivých výdajů ověřit, a zjistit, zda je žalovaný případně schopen své dosavadní výdaje omezit. Soud proto dospěl k závěru, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně nezjistil, jaké jsou skutečně„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit splátky zápůjčky, a zda poskytnutím zápůjčky nedojde ke spuštění spirály do dluhové pasti. V případě úvěru poskytnutého dne 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobkyně rovněž nezjistil výši všech výdajů a tyto výdaje si řádně neověřil (vyjma nákladů na bydlení), a to za situace, kdy příjmy měly činit jen 17 735 Kč a výdaje měly činit 10 000 Kč, tedy od 5. 5. 2019 došlo k částečnému navýšení příjmu, avšak výdaje zůstaly stejné (lze dovodit, že žalovaný nebyl schopen své výdaje omezit), když navíc bylo zjištěno, že žalovaný má u právního předchůdce další závazky se splátkou 2 826 Kč. Výše splátek na jiné závazky však neodpovídá splátkám dle smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 5. 2019 (1 248 Kč), když výše tvrzení splátek je vyšší, buď tedy byla výše splátek špatně zjištěna, nebo v období od uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 5. 2019 do 6. 12. 2016 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému další zápůjčku/úvěr, tedy žalovaný nebyl od 5. 5. 2019 minimálně jednou schopen ze svých příjmů hradit své výdaje. Navíc žalovaný jako zamýšlený účel úvěru uvedl Vánoce nikoliv tak výdaj neočekávaný ale výdaj, na kterém se lze jistě omezit. Právní předchůdce žalobkyně tak před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2019 nezjistil, jaké jsou skutečně„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit splátky úvěru. V případě úvěru poskytnutého dne 13. 3. 2020 právní předchůdce žalobkyně rovněž nezjistil výši všech výdajů a tyto si výdaje řádně neověřil (vyjma nákladů na bydlení), a to za situace, kdy příjmy měly činit 28 826 Kč a výdaje měly činit 10 000 Kč, tedy od 6. 12. 2019 mělo dojít k významnému navýšení příjmu, avšak výdaje zůstaly stejné (lze dovodit, že žalovaný nebyl schopen své výdaje omezit), když navíc bylo zjištěno, že žalovaný má u právního předchůdce další závazky se splátkou 4 886 Kč. Právní předchůdce však z listin předložených žalovaným (ze mzdového listu za únor 2020) mohl zjistit, že příjem za únor 2020 činil pouze 19 264 Kč, a že žalovaný má zajištěno zaměstnání pouze do 30. 6. 2020 (dle dodatku číslo k pokynu). Navíc v období od uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 5. 2019 do 13. 3. 2020 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému opakovaně zápůjčku/úvěr, tedy žalovaný nebyl od 5. 5. 2019 opakovaně schopen hradit své výdaje. S ohledem na četnost poskytnutých zápůjček/úvěrů, jejich vzájemný odstup a účel měl právní předchůdce žalobkyně věnovat větší pozornost zkoumání úvěru schopnosti žalovaného, zejména zkoumání (ověření) jeho výdajů. Právní předchůdce žalobkyně tak před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2020 nezjistil, jaké jsou skutečně„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit splátky úvěru. V případě úvěru poskytnutého dne 23. 4. 2020 právní předchůdce žalobkyně rovněž nezjistil výši všech výdajů a tyto si výdaje řádně neověřil (vyjma nákladů na bydlení), a to za situace, kdy příjmy měly činit 25 706 Kč a výdaje měly činit 10 000 Kč, tedy od 13. 3. 2020 mělo dojít k mírnému snížení příjmu, avšak výdaje zůstaly stejné (lze dovodit, že žalovaný nebyl schopen své výdaje omezit), když navíc bylo zjištěno, že žalovaný má u právního předchůdce další závazky se splátkou 6 801 Kč. Právní předchůdce však z listin předložených žalovaným (ze mzdového listu za březen 2020) mohl zjistit, že příjem za březen 2020 činil pouze 578 Kč, a že žalovaný má zajištěno zaměstnání pouze do 30. 6. 2020 (dle dodatku číslo k pokynu). Navíc v období od uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 5. 2019 do 23. 4. 2020, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému opakovaně zápůjčku/úvěr, když poslední smlouva byla uzavřena před měsícem, tedy že žalovaný nebyl od 5. 5. 2019 opakovaně schopen hradit své výdaje. S ohledem na četnost poskytnutých zápůjček/úvěrů, jejich vzájemný odstup a účel měl právní předchůdce žalobkyně věnovat větší pozornost zkoumání úvěru schopnosti žalovaného, zejména zkoumání (ověření) jeho výdajů a ověření příjmů. Právní předchůdce žalobkyně tak před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 23. 4. 2020 nezjistil, jaké jsou skutečně„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit splátky úvěru. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 4. 2020 navíc plyne, že část úvěru měla být použita k úhradě jiného závazku u právního předchůdce žalobkyně, a to smlouvy o zápůjčce číslo když však žalobkyně neuvedla, kdy měla být tato smlouva uzavřena (zda před poskytnutím zápůjčky dne 5. 5. 2019 nebo někdy do 23. 4. 2020) a zda tento závazek zohlednila při poskytování dalších zápůjček/úvěrů.
47. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit zápůjčku a úvěry s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost jednotlivých smluv. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce a smluv o úvěru uzavřených po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy (smluv) soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet zápůjčku/úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím zápůjčky/úvěru.
48. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku (§ 2390 občanského zákoníku), a proto je smlouva o zápůjčce číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku).
49. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (ve výši 14 190 Kč) a pojistného (ve výši 3 000 Kč), neboť tyto nároky byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytnuta částka ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný do výzvy k úhradě učiněné až dne 16. 12. 2022 uhradil částku ve výši 18 415 Kč, tedy právnímu předchůdci ničeho nedluží a tato pohledávka tak ani nemohla být v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Žalovaný se tak ani nemohl dostat do prodlení s úhradou částky.
50. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr (§ 2395 občanského zákoníku), a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku).
51. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (ve výši 22 744 Kč), neboť tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 23 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku ve výši 10 046 Kč, k úhradě tak zbývá 12 954 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 16. 12. 2022, které se do jeho dispozice dostalo dne 16. 1. 2023 (odesláno dne 13. 1. 2023 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 16. 1. 2023, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 26. 1. 2023. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od 27. 1. 2023 se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
52. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr (§ 2395 občanského zákoníku), a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku).
53. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (ve výši 28 007 Kč), neboť tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku ve výši 4 502 Kč, k úhradě tak zbývá 15 498 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 16. 12. 2022, které se do jeho dispozice dostalo dne 16. 1. 2023 (odesláno dne 13. 1. 2023 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 16. 1. 2023, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 26. 1. 2023. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od 27. 1. 2023 se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
54. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péči a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr (§ 2395 občanského zákoníku), a proto je smlouva o spotřebitelském úvěru číslo neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku).
55. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu souhrnného poplatku (ve výši 23 142 Kč), neboť tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 13 691 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku ve výši 3 950 Kč, k úhradě tak zbývá 9 741 Kč. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužných částek oznámením ze dne 16. 12. 2022, které se do jeho dispozice dostalo dne 16. 1. 2023 (odesláno dne 13. 1. 2023 a do dispozice se dostalo dle § 573 občanského zákoníku dne 16. 1. 2023, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení tj. do 26. 1. 2023. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od 27. 1. 2023 se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
56. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 9 741 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 741 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, částku 15 498 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 498 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, částku 12 954 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 954 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
57. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu souhrnného poplatku, pojistného a úroků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 27 899 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 096,84 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 136,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 809 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,25 % ročně z částky 17 550 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 26 843,94 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 306,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 358,06 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 312,5 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 814,5 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 19 312,5 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 22 744 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 394,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 164,5 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 873 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 19 827 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, částky 11 539,24 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 117,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 157,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 332,14 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
58. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal (výrok III.).
59. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.