Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 201/2022-100

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Špalkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci

pro zaplacení 812 261,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 721 497,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení z částky 721 497,33 Kč.

II. Ve zbývajícím rozsahu předmětu řízení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 98 213,46 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 721 497,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 721 497,33 Kč. II. Ve zbývajícím rozsahu předmětu řízení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 98 213,46 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla stanovena povinnost jí zaplatit částku 812 261,72 Kč spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení.

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne datum uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru číslo na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 800 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut v souhrnné výši 436 773 Kč za účelem refinancování peněžitých závazků, zbývající část úvěru ve výši 363 267 Kč byla žalovanému poskytnuta bez sledování účelu použití prostředků. Část úvěrových prostředků byla převedena na příslušné bankovní účty refinancování produktů a co do výše části úvěru vyčerpané bez sledování účelu přímo na evidenční úvěrový účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem 8,99 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 239 Kč, počínaje datum. Žalovaný se též zavázal hradit pojištění ve výši 901 Kč. Přestože byl žalovaný ze strany žalobkyně opakovaně upomínán, své závazky neplnil řádně a včas, od 11/ 2021 byl v prodlení se splátkami úvěru. Dle ustanovení smlouvy čl. 8 žalobkyně uplatnila své právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Žalovaný do dne stanoveného ve výzvě, tedy do datum, dlužné splátky neuhradil, proto byl prostřednictvím dopisu úvěr zesplatněn ke dni datum. Žalobkyni vznikla pohledávka, která byla k takovému dni vyčíslena celkem částkou ve výši 812 707,85 Kč. Příslušenství představuje obchodní úrok z úvěru ve výši 8, 99 % z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění, tedy od datum. Žalobkyně za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje pohledávku 810 747,04 Kč a příslušenství - jednak kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni datum ve výši 56 015,99 Kč, obchodní úrok z úvěru ve výši 8,99 % ročně z částky 810 740,04 Kč ode dne datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 810 747,04 Kč od dne 1. 10. číslo do zaplacení, a dále uhrazené poplatky ve výši 1 514,68 Kč.

3. Podáním doručeným soudu datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši 1 044,93 Kč, dále co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 044,93 Kč od datum do zaplacení, dále co do obchodního úroku ve výši 8,99 % z částky 1 044,93 Kč od datum do zaplacení.

4. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací bylo řízení zastaveno co do částky 1044,93 Kč s příslušenstvím dle výše uvedeného částečného zpětvzetí.

5. Žalobkyně se dále podáním doručeným soudu dne datum vyjádřila k výzvě soudu, a to v otázce způsobu posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. V souladu s žádostí o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum, který žalovaný žalobkyni před uzavřením smlouvy předložil, žalovaný potvrdil, že byl v dané době v pracovním poměru u zaměstnavatele pana jméno příjmení, IČO, a to od datum až do data podání žádosti úvěr, dále, že tento pracovní poměr nebyl sjednán na dobu určitou a zároveň žalovaný výslovně prohlásil, že se s ním není vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Jako průměrný čistý měsíční příjem u tohoto zaměstnavatele uvedl žalovaný částku 26 091 Kč. Žalovaný doložil žalobkyni potvrzení o příjmu podepsané zaměstnavatelem žalovaného. Žalovaný dále uvedl výdaje ve formě nájmu ve výši 3 000 Kč, které žalobkyně započetla do existenčních výdajů žalovaného. Žalobkyně dále provedla kontrolu informací přes systém anonymizováno, přes bankovní a nebankovní úvěrové registry, žalovaný se nenacházel v prodlení se splacením žádných závazků vůči bankovním institucím. Žalovaný byl v době uzavření zatížen jediným dalším úvěrovým produktem, a to úvěrem u žalobkyně se splátkou ve výši 8 000 Kč, který byl následně zkonsolidován. příjmení splátkové zatížení bylo vypočteno na částku 10 239 Kč. Žalovaný tak v době uzavření smluv byl bez jakéhokoliv řádně nesplaceného závazku. Žalobkyně dále vycházela z průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 26 191 Kč, dále z existenčních výdajů žalovaného, které byly žalobkyní stanoveny ve výši 7 451 Kč dle ekonomického systému žalobkyně. Žalobkyně došla k závěru, že platební kapacita žalovaného byla pro poskytnutí úvěru ve výši 800 000 Kč se splátkou 10 239 Kč naprosto dostatečná. Žalobkyně se dále vyjádřila ke vzniku práva na úhradu poplatku za vedení účtu a za přistoupení k pojištění ve výši 1 514,68 Kč. Poukázala, že žalovaný se v části 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za vyřízení úvěru ve výši 5 000 Kč, dále cenu za přistoupení k pojištění až 901 Kč měsíčně. Žalovanému byly v souvislosti s tím účtovány poplatky v celkové výši 15 054 Kč, a to ve skladbě 5 000 Kč za projednání úvěru, za přistoupení k pojištění ve výši 201 Kč měsíčně, celkem mu toto bylo vyúčtováno 9× 901 Kč a 1× 140 Kč v součtu 8 254 Kč. Dále žalobkyně poukázala na náklady spojené s prodlením ve výši 1 800 Kč.

6. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byl žalovanému ustanoven opatrovník.

7. Opatrovník se vyjádřil k žalobě podáním doručeným soudu dne datum, kdy uvedl, že sám nárok neuznává, zcela jej odmítá. Žalovaný předně jako spotřebitel namítá, že žalobkyně neprovedla řádné posouzení jeho úvěruschopnosti v zákonném rozsahu dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a dle § 87 odst. 1 zákona namítá, že smlouva je neplatná. Žalobkyně sice uvádí, že provedla dané ověření, avšak při bližším přezkoumání skutečného rozsahu zkoumaných okolností je zjevné, že skutečné posouzení úvěruschopnosti neproběhlo. Žalobkyně vyšla z nesprávně určené výši čistého měsíčního příjmu, když z potvrzení zaměstnavatele o příjmu vyplývá částka 18 421 Kč. příjmení 7 770 Kč připadá v průměru na cestovní náhrady (diety), které jsou však zaměstnavatelem účelově poskytnuty na úhradu objektivně zvýšených nákladů vynaložených na stravné a další cestovní náhrady v zahraničí. Žalobkyně tak postupovala v rozporu se zákonem, pokud bez dalšího započítala zahraniční stravné na částku čistého příjmu. Žalobkyně stanovila měsíční existenční výdaje částku 7 451 Kč, aniž by přezkoumatelným způsobem vysvětlila, jak k takové částce dospěla. Žalovaný namítá, že tato částka neodpovídá reálným nákladům žalovaného. Samotná výše nájemného neodpovídá faktickému stavu. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, která zahrnuje údaje zjištěné žalobkyní v rámci posouzení míry úvěruschopnosti, uvedená výše půjčky jako požadovaného produktu je v částce 20 000 Kč, což neodpovídá poskytnutému úvěru. Pokud byla na základě této žádosti o poskytnutí půjčky 20 000 Kč přezkoumána úvěruschopnost za účelem této půjčky, jak vyplývá z uvedené žádosti, namítá žalovaný, že úvěruschopnost nebyla přezkoumána řádně a v zákonném rozsahu. Žalovaný současně namítá, že veškeré uhrazené platby měly být započteny na jistinu. Dle vyjádření žalobkyně mělo být na jistinu započteno 44 368,06 Kč. Jistina úvěru činila 800 000 Kč. Navzdory tomu, že uhrazená částka měla být započtena na takovou u, žalobkyně svým návrhem uplatňuje nárok na zaplacení jistiny ve výši 811 216,79 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dále namítá, že jako státní příslušník jiného členského státu Evropské unie ke dni uzavření úvěrové smlouvy neovládal český jazyk v míře dostatečné pro porozumění smyslu dané smlouvy.

8. Žalobkyně se k vyjádřením opatrovníka vyjádřila svou replikou ze dne datum, kdy uvedla, že neposuzovala úvěruschopnost pro konkrétní spotřebitelský úvěr, ale komplexně. Je zřejmé, že žalobkyně se zabývala příjmovou výdajovou stránkou žalovaného.

9. Soud provedl následující listinné důkazy, z nichž zjistil dané skutkové závěry.

10. Ze Smlouvy o úvěru ze dne datum vyplývá, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu, na základě které žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 800 000 Kč, úroková sazba 8,99 % ročně, RPSN 8,80 %. Část zapůjčených prostředků ve výši 436 773 Kč byla použita pro konsolidaci jiného úvěru u žalobkyně.

11. Čerpání úvěru je patrné z výpisu z účtu, kdy k datum jsou uvedeny 2 platby, a to částka 432 447,60 Kč a 367 552,40 Kč, vždy se jménem žalovaného, celkem tedy 800 000 Kč Celkem mělo být zaplaceno 78 542,67 Kč (61 434 Kč + 10 406 Kč + 6 645,01 Kč + 57,66 Kč).

12. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky v rámci„ Poslední výzvy k úhradě dlužné částky“ ze dne datum. Rozhodnutí o zesplatnění žalobkyně provedla přípisem ze dne datum. Výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě před podáním žaloby.

13. Úročení a platby jsou patrné z interního systému žalobkyně, na základě kterého má být dlužná jistina ve výši 810 747,04 Kč, řádný úrok 42 516,70 Kč, úrok z prodlení ve výši 56 015,99 Kč.

14. Žalobkyně též předložila„ Potvrzení o výši příjmu“ ze dne datum. V něj je uvedená hrubá mzda ve výši 25 000 Kč, průměrný čistý příjem činil 18 421 Kč, cestovní náhrady (diety) za poslední 3 měsíce 7 770 Kč.

15. Z y označené jako„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl uvést příjem 26 191 Kč, toto mělo být zkontrolováno pracovníkem banky. Dále je zde uvedeno, že klient uvedl výdaje ve výši 0 Kč, nájemné ve výši 3 000 Kč. příjmení měla vypočítat náklady dle svého interního systému na částku 7 451 Kč. V žádosti klient uvedl, že má stávající splátky ve výši 0 Kč, banka ze systému zjistila, že má stávající úvěr u téže banky se splátkou 8 000 Kč měsíčně. ulice splátka byla určena na 10 239 Kč. Po odečtení vypočtených nákladů mělo žalovanému zbýt 15 952 Kč.

16. Smlouva byla uzavřena na základě„ Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu“ ze dne datum, kde žalovaný žádal o úvěr ve výši 20 000 Kč. Zde za hlavní příjem byla označena částka 18 421 Kč, jako ostatní příjmy částka 7 770 Kč. Na výdajové stránce byla uvedena částka 3 000 Kč jako nájemné.

17. Podle , (dále též jen „ “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

18. Podle platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 zák. o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud ve věci nařídil jednání, a to zejména vzhledem k námitkám opatrovníka žalovaného, ale také za účelem poskytnutí poučení dle , odst. 3 žalobkyni ohledně tvrzení a prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Soud dospěl k závěru, že ani po takovém poučení žalobkyně neprokázala, že s náležitou odbornou pečlivostí posoudila schopnost žalovaného splatit úvěr ve výši 800 000 Kč. Soud nepovažuje takovou výši úvěru za bagatelní nebo nepodstatnou. Vzhledem k výši úvěru měla žalobkyně provést náležité posouzení, zda žalovaný je opravdu schopen úvěr splatit. Jen bezúčelová část úvěru činila částku 363 267 Kč, což mělo vést žalobkyni k obezřetnosti.

22. Předně nelze přehlédnout, že nejprve žalovaný žádal o poskytnutí úvěru na 20 000 Kč, a to dne datum. Zde je uveden příjem 18 421 Kč jako hlavní příjem, 7 700 Kč jako ostatní příjmy. Na výdajové stránce je uvedena jen částka 3 000 Kč. Je trochu s podivem, že při obecné znalosti cenové hladiny cen bydlení a stravy (byť v roce 2021) postačovaly bance pouze tyto částky. Na základě tohoto žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti. Opatrovníkovi žalovaného lze dát za pravdu, že z předložených listin není zřejmé, jak k internímu výpočtu nákladů ve výši 7 451 Kč žalobkyně došla, ani to, co tato částka přesně obsahuje. Je opět s podivem, že bance postačovalo konstatování takového příjmu a nákladů ve výši (pouhých!) 3 000 Kč. V ě o posouzení úvěruschopnosti je uveden příjem potvrzený zaměstnavatelem ve výši 26 191 Kč, tento příjem měl být překontrolován pracovníkem banky. Z potvrzení příjmu vyplývá ale hrubý příjem 25 000 Kč, čistý příjem 18 241 Kč, cestovní náhrady 7 700 Kč. Víc doloženo nebylo. Je otázka, co kontroloval pracovník banky.

23. Za této situace při žádosti na úvěr 20 000 Kč žalobkyně následně tentýž den s žalovaným uzavírá smlouvu o úvěru na částku 800 000 Kč.

24. Soud je toho názoru, že žalobkyně nepostupovala s určitou minimální obezřetností a ze své vůle zapůjčila žalovanému poměrně vysoký úvěr, aniž by bylo prokázáno, že žalovaný je schopen takto vysoký úvěr splácet. Předně nelze věřit tvrzeným výdajům ve výši 3 000 Kč za nájemné. příjmení nebyla nijak zohledněna. Pokud nebyla zohledněna, banka neměla započítávat cestovní náhrady ve výši 7 700 Kč, neboť ty sloužily k náhradě výdajů souvisejících s pracovní cestou. Jednoduše řečeno žalovaný nemohl být při pracovních cestách bez zvýšených výdajů a stravy. příjmení 7 700 Kč byla určena na cestovní výdaje, zejména na zvýšené náklady jídla, které jsou obecně vždy mimo domov dražší (restaurace apod.) a banka měla počítat s tím, že reálný příjem je 18 241 Kč, z čehož se minimálně platí nájemné 3 000 Kč. Zbývá tedy 15 241 Kč. Z této částky měl pak žalovaný hradit úvěr splátkou ve výši 10 239 Kč, tedy ve výši 67,18 %, což je zhruba dvojnásobné splátkové zatížení, než je uvedeno bankou v ě o posouzení úvěruschopnosti.

25. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru a z tohoto důvodu je smlouva neplatná.

26. Vzhledem ke skutečnosti, že soud nemohl posoudit majetkové poměry žalovaného za účelem stanovení přiměřené doby vrácení jistoty, soud rozhodl o vrácení neuhrazené části finančních prostředků v obecné třídenní lhůtě. Dle y na (výpis z účtu) byla hrazena částka 78 542,67 Kč, soud takovou částku odečetl od reálně poskytnuté částky úvěru (zápůjčky) a výslednou částku přiznal žalobkyni, tedy částku 721 497,33 Kč.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 98 213,46 Kč, přičemž tato částka představuje 77,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 32 491 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 812 261,72 Kč sestávající z částky 11 580 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v  a. t. a z částky 5 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 77 370 Kč ve výši 16 247,70 Kč. Za úkony soud uznal: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby (1/2), sepis vyjádření 3x, účast u jednání soudu 2x.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.