Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 250/2023-23

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 11 778,69 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení o zaplacení 11 778,69 Kč s příslušenstvím se co do částky 4 645,68 Kč, zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 4 645,68 Kč za období od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 642,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 884,65 Kč, částky 482 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 563 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 570,01 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do úroků z prodlení z částky 5 570,01 Kč od datum do zaplacení zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení o zaplacení 11 778,69 Kč s příslušenstvím se co do částky 4 645,68 Kč, zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 4 645,68 Kč za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 642,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 884,65 Kč, částky 482 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 563 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 570,01 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do úroků z prodlení z částky 5 570,01 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala částky 11 778,69 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) se žalovaným dne datum uzavřela Smlouvu o úvěru číslo přičemž přílohu 1 tvořil předpis splátek. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy o úvěru poskytl žalovanému 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a společně s tím zaplatit příslušenství úvěru za dobu trvání úvěru v celkové výši 12 888 Kč. Celková splatnost závazku pak připadala na den datum Celkem měl žalovaný původnímu věřiteli zaplatit 27 888 Kč.

Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačenyy či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal procesně nečinný.

Na svůj dluh žalovaný zaplatil toliko 9 429,99 Kč (tj. 4 splátky), z nichž alokoval původní věřitel na jistinu 4 784,31 Kč a na příslušenství 4 646,68 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve znění dodatků a ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Postoupení pohledávek se stalo účinným zaplacením kupní ceny.

2. Podáním, doručeným soudu dne datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s tím, že nedisponuje žádnými doklady a listinami, z nichž původní věřitel ověřoval výdaje žalovaného, a nemůže tak prokázat ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru.

3. Žalobkyně vzala tedy žalobu zpět do částky 4 645,68 Kč, zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 4 645,68 Kč za období od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 642,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 884,65 Kč, částky 482 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 563 Kč. Ve zbytku tedy žalobkyně nárokovala úhradu jistiny ve výši 5 570,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 570,01 Kč od datum do zaplacení.

4. Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

5. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to aniž by ve věci již bylo soudem jednáno. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by v souladu s ustanovením ,4 k zastavení řízení vyžadoval souhlas žalovaného.

6. V souladu s  , když žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Žalovaný dne datum požádal původního věřitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč, do žádosti mj. uvedl osobní údaje, trvalý pobyt kontaktní údaje a státní příslušnost, bydlí u rodičů, je svobodný. Ohledně zdroje svého příjmu uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 15 685 Kč, odhadované měsíční výdaje pak činí 6 328 Kč, použitelný příjem tak činí 9 357 Kč. Jiné finanční závazky neuvedl (prokázáno žádostí o úvěr). Dále dne datum původní věřitel se žalovaným uzavřeli Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout peněžní hotovost ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peníze původnímu věřiteli vrátit a zaplatit náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 12 888 Kč Celkem měl žalovaný původnímu věřiteli zaplatit 27 888 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí peněz v hotovosti (prokázáno Smlouvou o úvěru). Původní věřitel následně uzavřel se žalobkyní příjmení o postoupení pohledávek a dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, na jejichž základě původní věřitel jako postupitel postoupil žalobkyni jako postupníkovi pohledávky ze smluv o půjčce či zápůjčce specifikované v Příloze číslo dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a žalobkyně se za to zavázala zaplatit původnímu věřiteli úplatu (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne datum, které odesláno prostřednictvím na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky, podacím archem). Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem).

8. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne datum podepsali původní věřitel a žalovanýu označenou jako Smlouva o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit a zaplatit navíc částku 12 888 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy žalovaný pro účely posouzení své úvěruschopnosti původnímu věřiteli sdělil, že bydlí u rodičů, je svobodný a jeho čistý měsíční příjem činí 15 685 Kč, dále uvedl též obvyklou výši svých měsíčních výdajů 6 328 Kč. Následně původní věřitel svoji pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.

9. Podle , u, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

18. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu ( ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci ( ), co učinili nesporným ( ), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

19. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z., neboť se žalobkyně (původní věřitel) na jejím základě zavázala žalovanému v roli spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. K předání peněz došlo bezhotovostně den po sjednání smlouvy. Úvěr je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

20. Předmětem činnosti původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. -39, který se vztahoval k  , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

21. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Jediným důkazem svědčícím o tom, že původní věřitel vyžádal od žalované informace o jejích majetkových a výdělkových poměrech je formulářová žádost žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž žalovaný uvedl výši svého pravidelného měsíčního příjmu i výši svých obvyklých měsíčních výdajů. Původní věřitel ovšem nijak neprověřil tvrzení žalovaného, že nemá žádné jiné finanční závazky ve veřejných rejstřících a dlužnických databázích. Žalobkyně v tomto směru ničeho netvrdila ani neprokazovala. Z žalobkyní označených důkazů, které soud provedl, plyne pouze, že původní věřitel prověřoval příjmovou stránku žalovaného, jeho výdaje a možné závazky ovšem podrobnějšímu prověření nepodrobil. Soud v daném ohledu nepředjímá, že by žalovaný další finanční závazky měl a původnímu věřiteli jejich existenci nepřiznal, z provedeného dokazování ovšem neplyne, že původní věřitel provedl jakékoli kroky směřující ke zjištění jejich existence. Na základě výše popsaného stavu tak soud věci dospěl k závěru, že původní věřitel neposuzoval majetkové a výdělkové poměry obezřetně a zcela rezignoval na prověření možných pasiv žalovaného. Původní věřitel tedy při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s odbornou péčí ve smyslu § 75 odst. 1 z. s. ú.

22. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s  a 3 soudem poučena o tom, že dosud neučinila dostatečná skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zjišťoval skutečnosti rozhodné pro náležité posouzení bonity žalovaného ke splácení spotřebitelského úvěru (úvěruschopnosti) a následné platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a doposud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle a odst. 3 a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném jednání, nařízeném podle ustanovení , a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení břemene tvrzení či důkazního mimo jednání či přípravné jednání.

23. Protože žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž neunesla své procení břemeno tvrzení a důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k neplatnosti této smlouvy přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. , či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. ).

24. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že má žalovaný peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se věřitel domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

25. Žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 15 000 Kč, kdy žalovaný původnímu věřiteli dle tvrzení žalobkyně vrátil toliko 9 429,99 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnil zcela, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 5 570,01 Kč žalobkyni zaplatit. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle věty za středníkem s přihlédnutím k  a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal, a mezi účastníky nebylo ve smyslu z. s. ú. dohodnuto ani jiné datum splatnosti.

26. S ohledem na to, že na straně žalovaného prodlení s vrácením částky 5 570,01 Kč dosud nenastalo, nemá žalobkyně nárok ani na zaplacení kapitalizovaného i plynoucího zákonného úroku z prodlení z této částky (§ 1970 o. z.). Soud žalobu tedy jako nedůvodnou zamítl v této části.

27. Podle ust. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když řízení bylo zastaveno. Podle odst. 2. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. K částečnému zastavení řízení nedošlo pro chování žalovaného, ale v důsledku zavinění žalobkyně. Ve zbývající části, jež nebyla zastavena, však byla žalobkyně úspěšná, soud proto o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení o částečném úspěchu ve věci, dle kterého má žalovaný nárok na poměrnou část nákladů odpovídající poměru jeho úspěchu v řízení. Žalovaný byl v celkovém rozsahu úspěšný v 51,7 % z uplatňované částky (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,85 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 24,15 %). Při určení rozsahu úspěchu soud vycházel z celkového předmětu řízení včetně příslušenství vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částky 23 068,13 Kč sestávající z žalobou uplatněného nároku 10 215,69 Kč, smluvní pokuty 1 563 Kč a uplatněného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (tj. kapitalizovaného úroku ve výši 8 884,65 Kč, úroků z prodlení z částky 10 215,69 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 642,33 Kč, částky 482 Kč). Žalobkyně by tak měla povinnost nahradit žalovanému náklady řízení. Ze spisu však neplyne, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením nějaké vznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.