Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 197/2023-35
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 25 258 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do požadavku žalobce na zaplacení částky 5 638 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 638 Kč od 26. 4. 2022 do 8. 12. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 638 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 815 Kč a částky 1 620 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 477,82 Kč k rukám advokáta titul jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do požadavku žalobce na zaplacení částky 5 638 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 638 Kč od 26. 4. 2022 do 8. 12. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 638 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 815 Kč a částky 1 620 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 477,82 Kč k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 25 258 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 14. 9. 2021, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a IX smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Při sjednání smlouvy si zvolila další volitelné služby, a to službu„ Klidné spaní“ za poplatek ve výši 770 Kč, službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 203 Kč. Žalovaná 13 x požádala o odklad splatnosti úvěru celkově o 193 dní a splatnost úvěru tak nastala dne 25. 4. 2022. Na úvěr nezaplatila ničeho a dne 26. 4. 2022 se dostala do prodlení s úhradou. Žalobce eviduje vůči žalované dluh ve výši 27 453 Kč sestávající z nesplacené jistiny ve výši 18 000 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, dlužného poplatku za službu Klidné spaní ve výši 770 Kč, dlužného poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč, dlužného poplatku za službu informační SMS servis ve výši 203 Kč a dlužných účelně vynaložených nákladů ve výši 3 815 Kč (109 dní x paušální náhrada 35 Kč denně dle čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku). Dále žalobce dle čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za období od 26. 4. 2022 do 25. 7. 2022 v částce 1 620 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobce se z jednání omluvil.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že účastníci sjednali dne 14. 9. 2021 dohodu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši 18 000 Kč. Žalovaná při sjednávání smlouvy zvolila další volitelné služby, a to službu„ Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč měsíčně, službu„ Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč měsíčně. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 4 500 Kč. Celkovou splatnou částku ve výši 22 804 Kč se žalovaná zavázala uhradit do 14. 10. 2021. Splatnost úvěru byla prodloužena o 193 dní do dne 25. 4. 2022 (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne 14. 9. 2021, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru). Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. K zaplacení zbývající dlužné částky byla před podáním žaloby vyzvána upomínkou ze dne 30. 11. 2022 (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 30. 11. 2022 včetně podacího lístku).
5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dní sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal.
11. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že posouzení úvěruschopnosti provedl dle interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce nejprve zjistil u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelně měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 22 933 Kč a umožňovala bezproblémové splácení úvěru v poskytnuté výši, což žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci tři výpisy ze svého bankovního účtu za období červenec až září 2020. Žalobce dále ověřil, zda se žalovaná nenachází v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů MVČR, registru TelcoScore (Společnost pro informační databáze a.s.), registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastrálním rejstříku a registru„ sankční seznamy“.
12. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany žalobce považuje za nedostatečné. Údaje uvedené ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované nejsou žádným způsobem doloženy, jedná se jen o informace (tvrzení) poskytnuté žalovanou. Žalovaná uvedla, že výše jejích pravidelných měsíčních výdajů činí 3 000 Kč, přičemž soud tuto částku považuje za zcela nevěrohodnou a neodpovídající realitě běžného života. Žalobcem doložené tři výpisy z běžného účtu žalované, které měly sloužit k ověření jejího příjmu, jsou za měsíce červenec až září 2020, tedy za období předcházející jeden rok vlastnímu sjednání předmětné smlouvy o úvěru, k němuž došlo dne 14. 9. 2021. Z daných výpisů navíc vyplývá, že v uvedeném období měla žalovaná na běžném účtu pravidelně každý měsíc záporný zůstatek pohybující se okolo částky minus 30 000 Kč. Žalobce tak svou povinnost posoudit řádně úvěruschopnost žalované nesplnil.
13. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna jeho zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
14. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů bylo prokázáno, že žalobce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku 18 000 Kč, žalovaná nezaplatila ničeho a zbývá jí tak uhradit na jistině celou částku ve výši 18 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. z dlužné jistiny), dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 9. 12. 2022, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalované v předžalobní upomínce při využití § 573 o.z. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
15. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v Praze ze dne 31. 7. 2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k 17. 10. 2023. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka 18 000 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 813,68 Kč Celkem tak měl žalobce úspěch co do částky 19 813,68 Kč. Žalovaná měla naproti tomu úspěch co do částky 5 638 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 815 Kč, smluvní pokuty 1 620 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 23 638 Kč za období od 26. 4. 2022 do 8. 12. 2022 ve výši 1 727,35 Kč, běžícího zákonného úroku z prodlení z částky 5 638 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 568,08 Kč. Žalovaná měla tedy úspěch celkem co do částky 13 368,43 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 19,4 % ve prospěch žalobce.
17. Účelně vynaložené náklady žalobce představuje: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 011 Kč; advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.) a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč, tj. celkem 2 463 Kč, z nichž má žalobce právo na náhradu v rozsahu 19,4 %, tedy v částce 477,82 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 14b a.t. bylo postupováno z důvodu, že žalobce podal návrh ustáleném vzoru opakovaně jím podávaným ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se smluv o úvěru u zdejšího soudu, s peněžitým předmětem plnění nepřevyšujícím částku 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.