Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 232/2023-30

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 17 758,04 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 758,04 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 934,91 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 709,02 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 28,95 % ročně z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 758,04 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 934,91 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 709,02 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 28,95 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 758,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 934,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 709,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 400 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 28,95 % ročně z částky

8 400 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 10 477 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč, s úrokovou sazbou 28,95 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši

1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit formou 52 týdenních splátek po 394 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 8 400 Kč a na dlužném poplatku částku 9 358,04 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 400 Kč dále úrokem 28,95 % ročně. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne

datum byla pohledávka za žalovaný, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činí výše pohledávky bez příslušenství částku 26 508,69 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 26 508,69 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Podáním ze dne datum žalobkyně žalobu doplnila o podrobnější tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaný, (jako zákazníkem), byla dne datum uzavřena smlouva, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný

se zavázal vrátit částku 20 477 Kč, z čehož 10 477 Kč měl představovat poplatek za půjčku,

a to částka 5 101 Kč jako úrok, částka 1 500 Kč poplatek za zpracování zápůjčky a 2 316 Kč

poplatek za komfortní a flexibilní splácení a částka 1 560 Kč měla představovat doplňkové pojištění. Žalovaný měl plnit společnosti právnická osoba v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 383 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku 10 000 Kč od společnosti právnická osoba (Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne

datum, číslo). Před uzavřením smlouvy žalovaný do„ Zákaznické karty“ prohlásil, že je nájemník, jeho čistý příjem činí 6 490 Kč, další příjem domácnosti 7 500 Kč a jeho měsíční výdaje činí 3 000 Kč; k uvedenému měl doložit dvě výplatní pásky a výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (Ze zákaznické karty). Žalovaný zaplatil z titulu uvedené smlouvy společnosti právnická osoba částku ve výši 2 000 Kč; žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně (Z přehledu plateb – tabulky umoření). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru číslo postoupila na žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (z oznámení o postoupení a výzvy ze dne

datum, z podacího archu ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne datum, z podacího lístku ze dne datum).

4. Podle ustanovení (dále také ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností právnická osoba (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrující a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových

a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

10. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru,

že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný věřiteli poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ve smyslu ust. , a že věřitel tyto poměry prověřoval. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila pouze zákaznickou kartu, dle které měl žalovaný prohlásit, že jeho příjem činí 13 990 Kč měsíčně a to čistý příjem žalovaného měl činit 6 490 Kč a další příjem domácnosti 7 500 Kč, což však nebylo žádným způsobem osvědčeno (z výměru sociální podpory, výplatní páskou, pracovní smlouvou apod., které nebyly soudu doloženy). V řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného. Za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s tvrzením žalovaného o výši jeho příjmu a vycházel i z dalšího příjmu domácnosti žalovaného, který rovněž nebyl doložen, a vůbec nijak se nezabýval (konkrétními) výdaji žalovaného, když tvrzení žalovaného o tom, že jeho výdaje jsou pouze ve výši 3 000 Kč, ačkoliv žije v nájmu, jsou zjevně absurdní, nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni,

na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. § 1879 o.z., nelze plnění z titulu smlouvy

o zápůjčce přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

13. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž

od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 8 000 Kč (jedná se o rozdíl poskytnuté částky 10 000 Kč a zaplacené částky 2 000 Kč), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

14. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , („“), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 8 000 Kč a neúspěšná co do částky 9 758,04 Kč, tedy žalobkyně byla úspěšná ze 45 % a neúspěšná ze 55 %. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byl úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení

ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.