Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 C 191/2023-44

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 39 179,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 687 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 687 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení v pravidelných splátkách ve výši 100 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, přičemž první splátku je povinna zaplatit do 25. 10. 2023 pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 15 079,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 079,23 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 687 Kč od 23. 12. 2021 do 12. 5. 2022, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 357,70 Kč, kapitalizovaný úrokem ve výši 39 853,79 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 10 413,34 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 687 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 687 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení v pravidelných splátkách ve výši 100 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, přičemž první splátku je povinna zaplatit do 25. 10. 2023 pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 15 079,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 079,23 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 687 Kč od 23. 12. 2021 do 12. 5. 2022, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 357,70 Kč, kapitalizovaný úrokem ve výši 39 853,79 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 10 413,34 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně si dne 20. 5. 2022 podala u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala úhrady částky 39 179,47 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že dne 1. 4. 2019 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba v písemné formě smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě této smlouvy obdržela žalovaná hotovost ve výši 38 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 47 800 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se zavázala původnímu věřiteli zaplatit částku 85 800 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku ve 20měsíčních splátkách ve výši 4 290 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána v prvním odstavci první strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku tak připadla na 1. 12. 2020. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatní finanční závazky, výše měsíčních příjmů, výše měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačenyy či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmu a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru v takové výši, jaká jí byla poskytnuta. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku 24 313 Kč, která odpovídá 5 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek tvořícího přílohu 1 smlouvy. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka 9 233,87 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka 15 079,13 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 61 487 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 28 766,13 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 32 720,87 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem sesplatněn, jeho splatnost pak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, a to k 1. 12. 2020. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny v souladu se 4. odstavcem první strany smlouvy pod rekapitulací závazků je právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den v prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele z 11. 1. 2022. Z výše uvedeného žalobkyně tak dovozuje svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 99 247,20 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 28 766,13 Kč, nesplaceného smluvního úroku 4 809,09 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 19 333,85 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 859,45 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 5 718,48 Kč, postoupeného sankčního poplatku ve výši 3 000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 11 524,91 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 235,29 Kč a postoupené smluvní pokuty ve výši 17 500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky s ohledem na osobu žalované žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty z postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru, jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou je následující: nesplacená jistina ve výši 28 766,13 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 809,09 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 19 333,85 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 859,45 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 5 718,48 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 7 132,42 Kč za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 2. 12. 2020 do 29. 11. 2021, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 28 766,13 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 0,25 % ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 353,70 Kč po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, kdy základem pro výpočet zákonného úroku byla postoupená jistina pohledávky, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuta ve výši 10 413,34 Kč. Žalovaná na svůj dluh od postoupení pohledávky ničeho nezaplatila a před podáním žaloby byla poslední upomínkou ze dne 2. 5.2 022 vyzvána k úhradě dlužné částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně tak požaduje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 10 413,34 Kč.

2. Žalovaná u jednání uvedla, že si je vědoma, že uzavřela smlouvu, kterou si zapůjčila 38 000 Kč v roce 2019 a část tohoto dluhu také uhradila, ale neví přesně, o jakou částku se jednalo, ale věděla, že celý dluh uhrazen nebyl. Při poskytnutí úvěru pak chtěli doložit příjmy, ale na výdaje se jí nikdo neptal, nechtěli doložit výpisy z účtu, ani nic dalšího ohledně výdajů, pouze se ptali, kolik lidí žije v domácnosti, kolik z toho je dospělých a kolik dětí. V současné době není schopná hradit dluh na úvěru, neboť je po dobu jednoho roku bez zaměstnání, pobírá pouze dávky, ze kterých není schopna toto hradit, je od roku 2021 rozvedená, v současné době již nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí sama. Od 1. 12. 2022 je evidována na úřadu práce, pobírá příspěvek na bydlení, a kromě tohoto příspěvku žádný jiný příjem nemá, žádnou dávku či důchod nepobírá.

3. K nařízenému jednání na den 21. 9. 2023 se žalobkyně nedostavila, svou neúčast u jednání omluvila, soud proto jednal v souladu s ustanovením (dále jen ) v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: z Žádosti o úvěr ze dne 1. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaná poskytla základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Z pracovní smlouvy – mzdového výměru a mzdových lístků za prosinec 2018 až únor 2019 soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti právnická osoba od 10. 9. 2018 na dobu určitou do 30. 9. 2019 a její příjem činil v daném období 17 490 Kč, 14 267 Kč a 14 369 Kč. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 4. 2019 včetně přílohy č. 1 – Předpis splátek včetně Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnosti právnická osoba uzavřela s žalovanou, jako zákazníkem, v postavení spotřebitele dne 1. 4. 2019 smlouvu o úvěru s odkazem na a zákon o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 38 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na této smlouvě. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 38 000 Kč, dále se zavázala zaplatit úrok v celkové výši 8 854 Kč, dále za poskytnutí úvěru podle této smlouvy úplatu ve výši 26 980 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu 3 986 Kč, za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti inkasní poplatek ve výši 7 980 Kč. Celková dlužná částka, která byla splatná činila 85 800 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 47 800 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla stanovena na 20 měsíců a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku ve 20měsíčních splátkách po 4 290 Kč, splatného vždy do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou a číslem občanského průkazu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 bylo prokázáno, že původní věřitel, jako postupitel, uzavřel s žalobkyní, jako postupníkem, smlouvu, na základě, které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle této smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalované, že pohledávka ze smlouvy o půjčce číslo včetně příslušenství byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 4. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do 12. 5. 2022 a tato výzva byla žalované zaslána dne 4. 5. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě.

5. Podle – Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení – Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle – Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle ustanovení o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle téhož zákona je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet jednotlivé pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru – Poskytl-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu, pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. V závěru o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem a spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jejich zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nějž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytovaný úvěr dohodnutým způsobem. Jak je shora uvedeno soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 208/48 dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele podle spotřebitelského zákona způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy podle , ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

13. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdce žalobkyně, před uzavřením smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně ke svým skutkovým tvrzením označila a doložila pouze žádost žalované o úvěr ze dne 1. 4. 2019 a doklady o příjmech ze zaměstnání. Žádné další důkazy nedoložila, ani neoznačila, neboť ani doklad o přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018, v němž je deklarován příjem žalované ve výši 17 600 Kč měsíčně, není dostatečným dokladem o příjmech žalované v roce 2019. Soud tak vzal za prokázáno, že žalobce ověřil příjmovou stránku žalované, a nikoliv však již výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované. Soud byl připraven poučit žalobkyni u ústního jednání konaného dne 21. 9. 2023 k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně však tím, že se k jednání nedostavila, se o možnost být u tohoto jednání poučena ze strany soudu připravila. S ohledem na výše uvedené nebylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, a tak proto nezbývá, než dospět k závěru absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 4. 2019 pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu. Soud považuje provedené důkazy, a nakonec i samotné tvrzení žalované za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 38 000 Kč a dále vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby, to znamená, že pohledávka vůči žalované byla na žalobkyni řádně postoupena, žalované byla tato skutečnost oznámena na adresu uvedenou ve smlouvě. Žalovaná byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět pouze v části. V řízení vzal soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to ve výši 38 000 Kč, žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 24 313 Kč, což žalobkyně tvrdila, nicméně žalovaná toto nepopřela, když uvedla, že na dlužnou částku zaplatila, ale nebyla schopná uvést, kolik přesně a taktéž věděla, že ještě celá částka uhrazena určitě nebyla. Soud konstatuje, že žalobkyně má v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy žalované poskytla. Proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 13 687 Kč (tj. 38 000 Kč – 24 313 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poprvé prokazatelně vyzvala žalovanou k plnění ve smyslu , a to výzvou před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022, která jí byla odeslána 4. 5. 2022. Výzva se tak do dispozice žalované dostala 7. 5. 2022 a v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do 12. 5. 2022. Na základě uvedeného tak soud z částky 13 687 Kč přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle , v souladu s  zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 13. 5. 2022 do zaplacení. Ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru pak spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že žalovaná je již rok bez zaměstnání, v současné době je rozvedená, žije sama, nemá žádnou vyživovací povinnost a jejím jediným příjmem je příspěvek na bydlení, přičemž žádný jiný příjem či důchod nemá, nepobírá, a v jejích schopnostech je tak hradit tuto jistinu ve splátkách, a to ve výši 100 Kč, pak soud v souladu s tímto citovaným ustanovením zavázal žalovanou splácet tuto dlužnou částku, a to podle jejich schopností, tedy v částce 100 Kč měsíčně, přičemž splatnost této částky ve výroku I. rozsudku vymezil.

14. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla se svou žalobou převážně neúspěšná a žalovaná se této náhrady výslovně vzdala. Proto soud rozhodl tak, jak bylo výše uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.