Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 100/2023-37
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od datum do zaplacení,
a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru, již žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši částka, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Žalovaný se zavázal řádně a včas splácet poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a spolu s dalšími poplatky. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o 1 měsíc tzv. korunovým odkladem, tj. úhradou částky částka dne datum a částky částka dne datum Kč, v souvislosti s čímž mu dle smlouvy vznikla povinnost uhradit další poplatek ve výši částka Vedle uvedených dvou plateb žalovaný žalobkyni uhradil dne datum částku částka. Z uvedených plateb uhrazených žalovaným byla přitom částka částka započtena na úhradu poplatku za odklad splatnosti, částka částka na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru a částka částka na úhradu poplatku za expres výplatu; na úhradu jistiny pak byla započtena částka částka. Žalovaný se s úhradou zbylé dlužné částky dostal do prodlení, pročež žalobkyně využila svého práva a úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila, o čemž žalovaného dopisem vyrozuměla a vyzvala jej k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů. Ke dni sepsání žaloby tak žalobkyně za žalovaným evidovala pohledávku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, úroků v celkové výši částka, přičemž úrok byl stanoven pevnou částkou ve výši částka za jednotlivou splátku v rámci druhé až osmé splátky, pokud nedošlo k prodloužení její splatnosti, dále z účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka a smluvních pokut v celkové výši částka, když výše smluvní pokuty byla stanovena pevnou částkou ve výši částka. Příslušenství pohledávky představoval zákonný kapitalizovaný úrok z prodlení z částky částka za období od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalovaný však na svůj dluh ničeho nezaplatil, ačkoli byl žalobkyní před podáním žaloby upomínán.
2. K výzvě soudu ze dne datum žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a k tomu připojila důkazy.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli mu bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).
4. Soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, byť byli řádně předvoláni.
5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.
6. Z úvěrové smlouvy ze dne datum (příjmení žádosti číslo), včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníku poplatků platného od datum vyplývá, že žalovaný uvedeného dne uzavřel s žalobkyní úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelové peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit částku ve výši částka spolu s úhradami za doplňkové služby ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne datum a konečná splatnost úvěru byla stanovena na den datum. Roční procentní sazba nákladů činila 49,10 % a poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši částka. Dále byla sjednána možnost žalovaného prodloužit splatnost úvěru o jeden měsíc od původní splatnosti, a to úhradou částky alespoň částka proti poplatku částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána možnost žalobkyně zesplatnit úvěr a rovněž oprávnění žalobkyně účtovat náklady spojené s upomínáním ve výši minimálně částka za každý měsíc vymáhání s možností změny této sazby podle reálně vynaložených nákladů, dále oprávnění účtovat smluvní pokutu ve výši částka za zpoždění se zaplacením splátky, smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1% denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení.
7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta se podává, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně využila metodiku posouzení úvěruschopnosti, v rámci které provádí kontrolu bonity klienta za účelem stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky. Při tomto postupu žalobkyně zohledňuje částky životních minim, vyživovací povinnosti, splátkovou zátěž včetně splátky schváleného úvěru a minimální výdaje domácnosti za využití statistických dat. Žalobkyně přitom vychází z údajů deklarovaných žadatelem a provedené lustrace žadatele v dostupných registrech.
8. Z potvrzení oddělení řízení rizik o provedení ověření bonity klienta ze dne datum a ze dne datum se podává, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila příjmovou a výdajovou situaci žalovaného, a to provedením lustrace žalovaného v příslušných registrech a dále na základě údajů poskytnutých žalovaným o jeho osobních a majetkových poměrech (tj. o zdroji příjmů žalovaného, výši měsíčního příjmu, počtu dětí žalovaného a výši příjmu ostatních členů domácnosti), na základě čehož stanovila limit nejvyšší měsíční splátky. Žalobkyně přitom zjistila, že žalovaný má jedno dítě, jeho měsíční příjem činí částku částka pocházející ze zaměstnání, příjem ostatních členů domácnosti pak činí částku částka. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný v době úvěrové žádosti splácel jiným společnostem částku částka měsíčně. Životní minima dospělých členů domácnosti žalovaného stanovila žalobkyně na částku částka, minimální výdaje domácnosti na bydlení pak na částku částka.
9. Z úvěrové zprávy k osobě žalovaného soud zjistil, že žalovaný v dané době čerpal osobní úvěr ve výši částka s výší měsíční splátky částka, osobní úvěr ve výši částka s výší měsíční splátky částka a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem částka.
10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy se podává, že žalobkyně dne datum poukázala žalovanému na účet uvedený v žalobě částku částka.
11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovaný dne datum uhradil žalobkyni částku částka, která byla žalobkyní započtena na jistinu, dne datum uhradil částku částka, z níž byla na jistinu započtena částka částka, a dne datum uhradil částku částka, která byla započtena na jistinu.
12. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost okamžitého zesplatnění celého úvěru v případě, že žalovaný dlužnou částku ve lhůtě anonymizováno dnů neuhradí.
13. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy číslo ke splacení celého úvěru ve výši částka, a to do 14 dnů od data sepsání této výzvy.
14. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum na kontaktní adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru. Prostřednictvím této upomínky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši celkem částka z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, a to do anonymizováno dnů od sepsání této výzvy.
15. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně téhož dne zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit částku ve výši částka spolu s úhradami za doplňkové služby ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. Dále byla sjednána možnost žalovaného prodloužit splatnost úvěru o jeden měsíc od původní splatnosti, a to úhradou částky alespoň částka proti poplatku
částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo ve smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši minimálně částka za každý měsíc vymáhání s možností změny této sazby podle reálně vynaložených nákladů a rovněž smluvní pokutu ve výši částka za prodlení s úhradou dané splátky. Žalovaný žalobkyni uhradil dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, z nichž byla na jistinu započtena částka částka. Úvěr byl žalobkyní zesplatněn dopisem ze dne datum, přičemž na možnost okamžitého zesplatnění celého úvěru byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne datum, jehož obsahem byla výzva k zaplacení dlužné částky. Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyně dotazovala žalovaného na jeho příjmy a provedla lustraci žalovaného v dostupných registrech. Příjmovou ani výdajovou situaci žalovaného žalobkyně nikterak neověřovala a vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným za využití metodiky posouzení úvěruschopnosti. Z tvrzení žalovaného žalobkyně zjistila, že jeho měsíční příjem pochází ze zaměstnání a činí částku částka, dále žalovaný uvedl, že má jedno dítě a příjem dalšího člena jeho domácnosti činí částku částka. Lustrací pak žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v dané době tři existující úvěry, přičemž celková výše měsíční splátky činila částka. Předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka, jež měla představovat dosud nesplacenou část úvěru, úroky z úvěru, smluvní pokuty a další poplatky.
16. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2022) posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.
24. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému částku ve výši částka, kterou poukázala na jeho bankovní účet. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.
25. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně uvedla, že osobu žalovaného lustrovala v registrech a za využití metodiky a informací poskytnutých žalovaným posoudila jeho úvěruschopnost. V otázce příjmů žalovaného se tak žalobkyně spolehla toliko na informace sdělené samotným žalovaným, které nikterak dále neprověřovala, a pokud se týká výdajů žalovaného, pak tyto žalobkyně nezkoumala dostatečně, když své hodnocení v tomto ohledu založila pouze na lustraci žalovaného v dostupných registrech. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V daném případě bylo zjištěno, že žalobkyně si toliko obstarala dotazem do dostupných databází informace o měsíčních výdajích žalovaného v souvislosti se splátkami poskytnutých úvěrů, ve zbytku se spokojila pouze s ničím nedoloženými tvrzeními žalovaného o jeho příjmech a předpokládané výdaje žalovaného i jeho domácnosti stanovila na základě vlastních výpočtů. Za takových okolností žalobkyně svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost však byla namístě již s ohledem na to, že tvrzená výše měsíčního příjmu žalovaného činila částka, přičemž žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost. Nebylo přitom žádným způsobem zjišťováno, natož pak doloženo, jaké jsou výdaje žalovaného na bydlení a jeho běžné výdaje, v otázce příjmů žalovaného pak žalobkyně pracovala pouze s informacemi od žalovaného a k doložení těchto tvrzení si ničeho nevyžádala, přičemž při hodnocení příjmové a výdajové situace žalovaného uplatnila metodikou využívající statistické údaje. Tento postup je ovšem nedostačující, skutečnosti uváděné žalovaným bylo nutno ověřit a požadovat tak po žalovaném např. pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu, výpisy z účtu, nájemní smlouvu apod. Žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného přitom žalobkyně soudu nepředložila, k jednání se nedostavila, a tedy nemohla být soudem v tomto smyslu poučena dle § 118a o. s. ř. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).
26. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaný mohl poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaný na splátkách poskytnutého úvěru uhradil celkem částku částka. Vzhledem k uvedenému se tedy žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částka (§ 2991 o. z.). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) předžalobní upomínkou ze dne datum, ve které byla splatnost dlužné částky stanovena na datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení, a to ve výši 15 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.
27. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 57,17 % a neúspěšná v rozsahu 42,83 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 57,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu
42,83 %). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 %. Její náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka; 14 % z této částky pak činí částka O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění této povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.