Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
36 C 20/2023-79
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupen anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa
proti;
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum,
bytem adresa žalované,
o zaplacení částky 22 924 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 22 924,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 272 Kč od datum do datum ve výši 320,80 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 129 Kč od datum do datum ve výši 866,56 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 15 629 Kč od datum do zaplacení, dále úrokem ve výši 54,25 % ročně z částky 15 562,57 Kč od datum do datum ve výši 543,36 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 15 562,57 Kč od datum do datum ve výši 97,44 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 15 331,98 Kč od datum do datum ve výši 531,65 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 13 831,98 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 61 718 Kč, se zamítá.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 22 924,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 272 Kč od [datum] do [datum] ve výši 320,80 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 129 Kč od [datum] do [datum] ve výši 866,56 Kč a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 15 629 Kč od [datum] do zaplacení, dále úrokem ve výši 54,25 % ročně z částky 15 562,57 Kč od [datum] do [datum] ve výši 543,36 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 15 562,57 Kč od [datum] do [datum] ve výši 97,44 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 15 331,98 Kč od [datum] do [datum] ve výši 531,65 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 13 831,98 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 61 718 Kč, se zamítá. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 22 924 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne datum distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalované na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 31 000 Kč dne datum. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,25% p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách po 2 143 Kč splatných vždy k 17.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2020 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou splátky číslo splatné dne datum o délce 65 dnů. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a jistina a úroky z úvěru k ní přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 17 474,98 Kč. jméno byla žalovaná povinna uhradit v den zesplatnění. Žalobkyni pak vzniklo právo dle smlouvy na úhradu smluvních pokut. Ty tvoří smluvní pokuty za dvě splátky, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení 30 dní, po 499 Kč; jednalo se o splátku číslo. A dále smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od datum do data vyhotovení žaloby ve výši 7 295,29 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v délce 15 dnů u 4 splátek (číslo) po 200 Kč. Žalovaná na dluh uhradila celkem 35 788 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že si vyžádala doklady o jejích příjmech, vycházela z výpisů z databází NRKI a příjmení, z prohlášení žalované a jejího hodnocení. Zjistila tak, že čistý celkový příjem žalované činí 22 000 Kč, její měsíční náklady jsou 12 567 Kč a volné zdroje činí 8 433 Kč. Z kopie jeho občanského průkazu ověřila její identitu, z výpisů z bankovního účtu si ověřila, že je majitelem účtu, na který má úvěr zaslat, z registrů zjistila, že není v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. U výdajů vycházela z údajů, které jí poskytla žalovaná, protože nemá objektivní možnost si tyto údaje ověřit a žalovaná ve smlouvě prohlásila, že veškeré údaje, které v souvislosti s touto smlouvou poskytla či poskytne jsou pravdivé a úplné.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavila.
3. Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Účastníci spolu dne datum uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované zaslána na její účet dne datum č. účtu anonymizováno bankovní účet částka 31 000 Kč (návrh na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru a doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,24 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách po 2 143 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2020 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru (návrh na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná. Žalovaná byla v době podání žádosti o úvěr zaměstnána, v žádosti uvedla, že její měsíční příjmy dosahují částky 22 000 Kč, je zaměstnána u anonymizováno právnická osoba anonymizováno na hlavní pracovní poměr. Příjmy žalované ověřila přehledem o výplatách mzdy na účet žalované. Její pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem žalobkyně neověřila; vycházela z částky stanoveného životního minima 3 860 Kč, když žalovaná v žádosti uváděla, že její náklady na bydlení činí pouze 2 800 Kč a splácí spol. anonymizována dvě slova již měsíční splátku 5 907 Kč (formulář hodnocení klienta). Vyžádala si sice od žalované výpis z jejího účtu za leden 2020, ze kterého však nejen, že běžné výdaje žalované (bydlení, energie, jídlo) nejsou seznatelné, ale lze z něho vyčíst, že se žalovaná dostává ke konci měsíce do záporného zůstatku (k datu datum to činilo – 9 145,58 Kč), přestože v průběhu měsíce čerpala jiné úvěry, že žalovanou zadané trvalé příkazy přesahují částku 13 000 Kč, a že žalovaná tyto jiné úvěry rovněž splácí. Žalobkyně dále ověřila, že se žalovaná nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod. (viz výpisy z těchto registrů).
5. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
8. V dané věci se proto soud zabýval tím, zda žalobkyně jako věřitel splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatelky (jen u žalobkyně tedy o další) spotřebitelský úvěr, než s ní (znovu) vstoupila do smluvního vztahu, a dospěl k závěru, že svým povinnostem nedostála. Její postup v dané věci, kdy nahlédla do veřejně dostupných registrů a od žalované zjistila informace týkající se jejích měsíčních příjmů a výdajů není sám o sobě dostačující, když tyto skutečnosti, zejména tedy výdaje žalované, nijak blíže neověřila (resp. ani přes výzvu soudu neuvedla a nedoložila, jakým způsobem v této souvislosti vyhodnotila předložený výpis z účtu žalované a její měsíční náklady). Přitom i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) vyplývá, že věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože žalobkyně toto v dané věci neučinila, nesnažila se zodpovědně zjistit skutečné výdaje žalované, popř. tyto skutečnosti dokonce záměrně ignorovala, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované další poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná.
9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
10. Žalobkyni však v daném případě nevznikl ani nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr na účet žalované v podobě bezdůvodného obohacení. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaná sice v souvislosti s neplatnou smlouvou obdržela na svůj účet od žalobkyně částku 31 000 Kč. Z žalobních tvrzení žalobkyně však dále vyplývá, že jí žalovaná již uhradila na základě neplatné úvěrové smlouvy částku 35 788 Kč.
11. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle § 142 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.