Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 105/2023-37
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 75 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 39 000 Kč a co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 36 000 Kč od datum do datum zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výš 15 % ročně z částky 36 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 000 Kč od datum do datum, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 39 000 Kč a co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 36 000 Kč od [datum] do [datum] zastavuje. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výš 15 % ročně z částky 36 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 000 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhal zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u název soudu (dále též„ MS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení“). Dlužno poznamenat, že toto řízení bylo zahájeno u název soudu, kde bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka. Ve své žalobě uváděl, že původní řízení trvalo od datum do datum, tedy cca 4 roky a 9 měsíců. Dále zdůrazňoval, že v rámci původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Jeho celková délka dosahující téměř 5 let se v žádném případě nedá považovat za vyřízení věci v přiměřené lhůtě. K tomu uvedl, že po celou dobu jeho průběhu trpěl psychicky. Složitost řízení byla přitom dle něho pouze relativní. Nadto soud I. stupně porušil poučovací povinnost, čímž zavinil neúspěch žalobce v původním řízení. Sám žalobce tvrdil, že na průtazích nenese vinu. Význam původního řízení pak označil za zásadní; průtahy pociťoval negativně a řízení jej finančně zatěžovalo, což mělo neblahý vliv na psychiku žalobce a důvěru ve fungování spravedlnosti. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne datum, tato žádost však žalovanou nebyla vůbec vyřízena. S ohledem na výše uvedené se domáhal po žalované zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím.
2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum rekapitulovala původní řízení a dále uvedla, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Celkovou délku řízení žalovaná po úvaze vyhodnotila jako nepřiměřenou. Žalovaná došla k závěru, že žalobci náleží přiměřené peněžité zadostiučinění ve výši 39 000 Kč, dle stanoviska žalované ze dne datum. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
3. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu co do částky 39 000 Kč úroků z prodlení v zákonné výši z částky 36 000 Kč od datum do datum zpět.
4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. s. ř.) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odstavce 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odstavce 4 ustanovení, ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud řízení co do částky 39 000 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z částky 36 000 Kč od datum do datum částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K tomu soud dodává, že nepřihlížel k návrhu žalobce na zastavení řízení i co do úroků z prodlení v zákonné výši z částky 39 000 Kč od datum do zaplacení. Platí totiž, že žalobce se domáhal úroků z prodlení z částky 39 000 Kč od datum do zaplacení, přičemž částka 39 000 Kč byla zaplacená žalovanou dne datum (viz níže). Jinak řečeno, pakli se žalobce domáhal úroků z prodlení z částky 39 000 Kč do zaplacení (tj. do datum, jak později v řízení vešlo najevo), již se logicky nedomáhal úroků z prodlení po zaplacení. Žalobce přitom zjevně nemůže vzít zpět svoji žalobu v rozsahu, v jakém vůbec nebyla podána.
6. O zbývajícím předmětu řízení (tj. částka 36 000 Kč s úrokem z prodlení ve výš 15 % ročně z částky 36 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 000 Kč od datum do datum) soud rozhodl postupem podle § 115a o. s. ř., tj. bez nařízení jednání, neboť s tím účastnící výslovně souhlasili (žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne datum a žalobce ve svém podání ze dne datum).
7. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.
8. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobce u žalované podáním doručeným žalované dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka (původně vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka).
9. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).
10. Z nesporných tvrzení účastníků dále zjistil, že žalovaná vypořádala žádost žalobce svým stanoviskem ze dne datum.
11. Z potvrzení o provedené transakci soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobci částku 39 000 Kč dne datum.
12. Ze spisu vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum došla název soudu (dále také„ OS“) žaloba o zaplacení částky 52 269,88 Kč s příslušenstvím ve věci žalobce právnická osoba (dále také„ žalobce), zastoupené advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., proti žalovanému osobní údaje žalobce (dále také„ žalovaný“), a to z titulu nesplácené smlouvy o úvěru. Tato pohledávka byla na žalobce postoupena jeho předchůdcem příjmení příjmení. Dne datum učiněny dotazy na žalovaného v rejstřících. Dne datum složen soudní poplatek z návrhu. Neuvedeného dne došlo OS podání ze dne datum zvané„ oprava, doplnění žaloby“. Usnesením OS ze dne datum uložil OS žalovanému, aby se ve věci vyjádřil (doručeno dne datum) fikcí. Dne datum požádáno žalovaným o nařízení jednání a sdělena aktuální adresa bydliště. Usnesením OS v právní moci datum vyslovena místní nepříslušnost a věc postoupena název soudu (dále také„ MS“). Dne datum došel spis MS. Usnesením MS ze dne datum vyzván žalobce k doložení důkazů ve lhůtě 14 dnů. Dne datum požádáno o prodloužení lhůty žalobcem. Usnesením MS ze dne datum lhůta žalobci prodloužena do datum. Dne datum žaloba doplněna. Usnesením MS ze dne datum účastníci vyzváni vz. 73 a žalovaný vyzván vz. 69. Dne datum se žalobce vyjádřil, že nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dne datum došla žádost žalovaného o nařízení jednání. Dne datum nařízeno jednání na datum. Dne datum došla žádost žalovaného o odročení jednání, neboť od datum do datum je mimo obec na dlouho plánované dovolené. Dne datum jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum prováděny důkazy, žalobci i žalované byla dána výzva dle 118a o.s.ř., za tímto účelem odročeno jednání na datum. Dne datum doplněna žaloba žalobcem. Na jednání dne datum vyhlášen rozsudek MS č. j. číslo jednací v právní moci ve výroku II. datum a ve výroku I. datum ve znění č. l. 123, kterým bylo žalobě částečně vyhověno a částečně byla žaloba zamítnuta. Dne datum došlo MS odvolání žalovaného. Usnesením MS ze dne datum MS vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku. Dne datum došlo vyjádření k odvolání žalovaného. Dne datum složen poplatek za odvolání žalovaným. Dne datum věc předložena název soudu. Dne datum voláno k jednání název soudu na datum. Na jednání dne datum vyhlášen zčásti potvrzující a zčásti měnící rozsudek č. j. číslo jednací v právní moci datum rozhodnutí. Dne datum prodloužena lhůta k vyhotovení a vypravení rozsudku do datum na žádost předsedkyně senátu. Dne datum podáno dovolání žalovaného a návrh na odklad vykonatelnosti proti rozsudku název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Usnesením ze dne datum vyzván dovolatel k zaplacení poplatku za dovolání. Dne datum došlo doplnění dovolání žalovaným. Dne datum došlo soudu vyjádření žalobce k dovolání. Dne datum žalovaným složen poplatek za dovolání. Dne datum věc předložena název soudu. Usnesením název soudu v právní moci datum rozhodnutí č. j. číslo jednací návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku I. a II. stupně zamítnut. Usnesením v právní moci datum rozhodnutí č. j. číslo jednací dovolání žalovaného odmítnuto.
13. Z usnesení název soudu ze dne datum sp. zn. I.ÚS 2740/22, zveřejněného dne datum soud zjistil, že ústavní stížnost týkající se původního řízení, byla název soudu odmítnuta. Usnesení název soudu ze dne datum sp. zn. I.ÚS 2740/22 bylo žalobci doručeno dne datum.
14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.
15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
16. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.
17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
19. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
20. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
21. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u MS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.
22. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
23. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.
24. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.
25. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.
26. V dané věci žalobce začal pociťovat újmu ohledně nejistoty výsledku řízení dne datum, neboť v tento den se o žalobě (fikcí) dozvěděl, když se k ní měl dle výzvy soudu ze dne datum vyjádřit. Tento závěr o počátku rozhodné doby, za které je nemajetková poskytována, je v souladu s judikaturou název soudu (viz rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí). Jako konec rozhodného období pak soud pokládá datum datum, kdy bylo doručeno rozhodnutí o ústavní stížnosti usnesením název soudu ze dne datum sp. zn. I.ÚS 2740/22 (viz část III. bod 2. stanoviska název soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 4 roky a 4 měsíce (bez 6 dnů).
27. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a také probíhalo u název soudu. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).
28. Po hmotněprávní stránce byla věc standardně složitá. Jednalo se o spor o peněžitou částku vyplývající z práva závazkového (konkrétně o splacení úvěru). Po skutkové stránce pak byla věc spíše jednodušší; nosnými důkazy byly důkazy listinné, v řízení nedošlo k vyslýchání svědků či ke zpracování znaleckého posudku. Po procesněprávní stránce byla věc mírně složitější (obtížnější). Po zahájení řízení bylo třeba věc postoupit název soudu poté, co název soudu vyslovil svou místní nepříslušnost. Jednou bylo na žádost žalobce odročeno jednání. Soudy dále dávaly výzvy k zaplacení soudních poplatků, či dle § 118a o. s. ř. V souhrnu tak soud hodnotí původní řízení jako standardně složité (obtížné).
29. V této souvislosti je také třeba konstatovat, že žalobce se na celkové délce původního řízení nepodílel ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud neznamenal, že by žalobce žádal o odstranění průtahů podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (a žalobce to ani netvrdil). Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Platí přitom, že použití zákonem předvídaných prostředků pro urychlení řízení jde žalobkyni toliko k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).
30. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako standardní. Jednalo se totiž o spor o vyplývající ze splacení úvěru, tj. o spor majetkové povahy, u něhož se standardní význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
31. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Není ovšem rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšený či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V projednávané věci přitom platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, netvrdil.
32. K tomu soud zdůrazňuje, že odškodňovací řízení není řízení revizním. Z provedeného dokazovaní přitom nevyplynulo, že by se soudy v původním řízení dopustily nekoncentrovaného postupu. Žalobcovu argumentaci stran postupu soudu I. stupně v rozporu se závaznou judikaturou dovolacího soudu nepovažuje zdejší soud za přiléhavou, když ani soud dovolací, ani název soudu žádná pochybení neshledaly a zdejšímu soudu nepřísluší revidovat jejich závěry.
33. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení shledal několik průtahů (jeden z nich měl trvání přes 1 rok), a to: usnesením OS ze dne datum uložil OS žalovanému, aby se ve věci vyjádřil (doručeno dne datum) fikcí. Dne datum požádáno žalovaným o nařízení jednání a sdělena aktuální adresa bydliště. Usnesením OS v právní moci datum byla vyslovena místní nepříslušnost. Dne datum došel spis MS. Usnesením MS ze dne datum byl vyzván žalobce k doložení důkazů ve lhůtě 14 dnů. Dne datum došla žádost žalovaného o nařízení jednání. Dne datum nařízeno jednání na datum.
34. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem původního řízení a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že délka původního řízení je vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly popsány shora, nepřiměřená, a tudíž došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Soud tak shledává žalobu důvodnou. Soud rovněž konstatuje, že nepostačí konstatování porušení práva ani jiné vyřízení věci, proto je třeba přiznat za způsobenou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení peněžitou částku.
35. V souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, soud nejprve stanovil základní částku pro přiměřené zadostiučinění za 1 rok řízení, přičemž se v souladu se stanoviskem výše řídil úvahou, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč název soudu taktéž pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše. Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.
36. Soud shledal celkovou dobu původního řízení jako nikoli extrémně dlouhou a s ohledem na skutečnosti uvedené výše tak bude dle jeho názoru přiměřené, pokud bude základní částka zadostiučinění za jeden rok nepřiměřeně dlouhého řízení stanovena na 15 000 Kč, přičemž částka za první dva roky původního řízení bude stanovena na 7 500 Kč. Soud se zde řídil úvahou, že vzhledem ke složitosti věci nebyla délka řízení násobně delší, než bylo vzhledem k okolnostem očekávat. Pokud tedy rozhodná doba původního řízení činila cca 4 roky a 4 měsíce, činí základní částka za celou dobu původního řízení 50 000 Kč.
37. Základní částku 50 000 Kč soud dále modifikoval dle kritérií vymezených výše. Ve vztahu ke složitosti řízení (tedy i ve vztahu k tomu, že řízení probíhalo na několika stupních soudní soustavy a u název soudu) soud snížil základní částku o 30 %. Ve vztahu k zavinění žalobce (v původním řízení žalovaného) na délce původního řízení soud základní částku nikterak nesnížil. Ohledně významu řízení soud neshledal zvýšený význam řízení pro žalobce, proto soud ve vztahu k tomuto částku nikterak nemodifikoval. Soud tak základní částku za celé původní řízení modifikoval tak, že ji snížil o 30 %. Ve výsledku tedy náleží žalobci zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka ve výši 35 000 Kč.
38. Jak vyplývá ze zjištěných skutkových okolností, žalovaná plnila na základě stanoviska ze dne datum žalobci částku ve výši 39 000 Kč. Soud je tak toho názoru, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky původního řízení bylo žalobci poskytnuto v dostatečné míře již samotnou žalovanou.
39. V souladu se shora uvedeným soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
40. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).
41. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne datum. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne datum; v prodlení se tak žalovaná ocitla dne datum. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení z částky dobrovolně plněné žalovanou ve výši 39 000 Kč od datum do zaplacení, tj. do datum (výrok III. tohoto rozsudku). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).
42. O nákladech řízení rozhodl soud dle 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož byl žalobce ve věci úspěšný v celém rozsahu, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení.
43. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod číslo ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a dle judikatury název soudu (viz např. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (z tarifní hodnoty 50 000 Kč).
44. V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem za tyto úkony náleží částka 6 200 Kč. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) částečné zpětvzetí a dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 900 Kč. Celková částka 10 200 Kč pak nebyla navýšena o 21% DPH, neboť advokát není plátcem DPH. Celková částka nákladů řízení tak činí 12 200 Kč.
45. Lhůta k plnění byla stanovena ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř. patnáctidenní, když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí. Náklady byly žalobci přisouzeny na zákonné platební místo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem řádně, včas a dobrovolně splněny, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.