Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 247/2023-29

Okresní soud Plzeň - město rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 33 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 600 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 16 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 616,67 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 16 177,75 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč jdoucího od datum do datum ve výši 10 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 2 400 Kč jdoucího od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a smluvního úroku z částky 20 000 Kč jdoucího od datum do zaplacení ve výši 24,45 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 16 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 616,67 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 16 177,75 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč jdoucího od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 2 400 Kč jdoucího od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně a smluvního úroku z částky 20 000 Kč jdoucího od [datum] do zaplacení ve výši 24,45 % ročně, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 600 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen právní předchůdkyně), uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které tomuto poskytla téhož dne v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč a zaplatit odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, to vše formou 60-ti týdenních splátek po 600 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 2 400 Kč. Žalobkyně nabyla obě pohledávky pohledávku od právní předchůdkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem z téhož dne. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně, nicméně na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. , (dále jen ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě souhlasila žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřil, a soud proto jeho souhlas v souladu s  předpokládal, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z žádosti o spotřebitelský úvěr a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní hotovost ve výši 20 000 Kč v den podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku ve výši 4 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 36 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně její přílohy (seznamu postupovaných pohledávek) vzal soud za zjištěné, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným. Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele písemně informován, o čemž svědčí dopis ze dne datum, včetně podacího lístku z téhož dne. Z předžalobní výzvy se dne datum bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ve lhůtě do datum. Faktické odeslání výzvy pak prokazuje podací lístek z téhož dne. Z tvrzení žalobkyně, když žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak, má soud za prokázané, že žalovaný svůj dluh uhradil celkem částku 2 400 Kč.

5. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 s 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč uhradit dále částku 16 000 Kč, složenou z úroků a plateb označených jako administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso splátek. Tyto platby jsou ve smlouvách označeny jako odměna či poplatek, nic to ale nemění na tom, že původní věřitel je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním peněžitých půjček (spotřebitelských úvěrů) a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřel. Tyto platby pak představují skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit původní věřitel, když ve smlouvě uvedl zápůjční úrokovou sazbu ve výši 32,15 % ročně. Takto požadovaný nárok zastírá úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu odměny jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 69 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o úvěru. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů se splatností od 1 roku do 5 let včetně poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2018 činila 8,94 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smluv, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěry bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvy (formulářové), které neumožňují, aby byly jakýmkoli způsobem měněny na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání obou smluv, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvy jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný dosud vrátila toliko částku 2 400 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby dosud nevrácené bezdůvodného obohacení ve výši 17 600 Kč vrátil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta k vrácení finančních prostředků lhůta do datum. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co se týče sazby zákonného úroku z prodlení, vyšel soud plně z žalobního návrhu. Ve zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout (výrok II. tohoto roszduku).

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle tak, že soud nepřiznal žádnému z účastníků nárok na tuto, neboť ačkoliv byl v řízení převážně úspěšný žalovaný (soud přitom vycházel z kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodování soudu), tomuto v řízení žádné náklady nevznikly.

11. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena jako obecná třídenní dle , věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.