Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 322/2023-54
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 21 007 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 007 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 11. 2022 do 9. 5. 2023, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 893,35 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 007 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 11. 2022 do 9. 5. 2023, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 893,35 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 21 007 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do datum. Mezi stranami byl také sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 097 Kč. Částka 15 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. bankovní účet dne datum Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně webová adresa. K prokázání své totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis z účtu. Následně odsouhlasil znění smlouvy v klientské sekci. Jeho schopnost úvěr splácet byla ověřena výpisem z účtu, případně výplatními lístky za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů anonymizováno nebo anonymizováno. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobkyně vyčíslila na částku 2 910 Kč, a úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil, přestože byl upomínán.
2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen„ o. s. ř.“). Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo v níž je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, přičemž tento je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, e-mailovou adresou a číslem účtu. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, závazek žalovaného tuto částku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 097 Kč splatit do 28 dnů od poskytnutí, povinnost žalovaného v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dále obsahuje výčet nákladů vznikajících v souvislosti s prodlením. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru dokumentu je uveden PIN kód číslo a datum a čas datum anonymizováno. Svou totožnost žalovaný prokazoval zasláním fotografie s fotofrafií svého číslo obč. průkazu.
4. Z dokumentu„ žádost o poskytnutí úvěru číslo a vyhodnocení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že v tomto je žalovaný coby klient identifikován datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou, telefonním číslem a e-mailem. V dokumentu je dále uvedeno, že byla provedena lustrace žalovaného na exekuce, v insolvenčním rejstříku i v databázi neplatných dokladů, vše bez záznamu. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, jeho příjem činí 50 000 Kč a výdaje 6 000 Kč, jiné finanční závazky 18 373 Kč, náklady na bydlení 4 500 Kč. Při ověření žádosti pak žalobkyně dospěla k průměrnému čistému měsíčnímu příjmu ve výši 46 553 Kč a výdajům 10 500 Kč.
5. Dle výpisu anonymizováno čerpal žalovaný celkem jednu půjčku u žalobkyně ze dne datum, čtyři jeho žádosti byly zamítnuty. Celková částka načerpaných půjček činila 4 000 Kč, splatnost této půjčky byla datum. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne datum byla na jeho účet připsána částka 51 700 Kč jako úhrada faktury číslo. Z výpisu REPI (Registr platebních informací) ze dne datum měl žalovaný jednu půjčku ve výši 30 000 Kč (k zaplacení částka 45 999 Kč) a revolvingový úvěr ve výši 20 944 Kč ke splacení. Z anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že v minulosti již žalovaný opakovaně žádal o půjčku, byla mu poskytnu půjčka u webová adresa a následně u žalobkyně v lednu 2022. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaný si oba měsíc půjčil několik úvěrů (anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno, příjmení jméno, právnická osoba, anonymizováno). Fakticky jeho jediný příjem (nejsou-li zohledněny výhry či úvěry) představuje zaplacení jediné faktury ve výši 59 400 Kč.
6. Podle potvrzení o provedené odchozí platbě zaslala žalobkyně na účet č. bankovní účet dne datum částku 15 000 Kč s popisem transakce„ Úvěr dle smlouvy číslo anonymizováno“ a rodného čísla žalovaného jako variabilního symbolu.
7. Dne datum byla zástupkyní žalobkyně žalovanému e-mailem odeslána předžalobní upomínka, podle které měl svou povinnost splnit do sedmi dnů od doruční výzvy.
8. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že se jedná o elektronický podpis žalovaného a že jím podepsal dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být opětovně poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Nadto má soud za to, že žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a nepostupovala řádně při ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně sice zajistila dostatečné množství informací, tyto však nehodnotila řádně, když vyšla z příjmu žalovaného ve výši přesahující 45 000 Kč čistého měsíčně. Takový příjem z předložených dokladů nevyplývá. Navíc je z výpisu z účtu zcela zřejmé, že žalovaný byl notorický sázkař, během dvou měsíců si vzal několik úvěrů, které mu byly vyplaceny na účet. Jen díky tomu udržel na účtu kladný zůstatek. Nebyla tak splněna ani podmínka ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ani z tohoto důvodu by nebylo možno, v případě prokázání uzavření smlouvy v předloženém znění, dospět k závěru o platnosti smlouvy.
13. Bylo však prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byl sjednán platně závazkový vztah, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila bez platného závazku. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. Soud proto rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyni současně soud přiznal úrok z prodlení, když od 10. 5. 2023 je žalovaný v prodlení s plněním, když byl vyzván k vydání jistiny předžalobní výzvou ze 2. 5. 2023, v níž byla určena lhůtě 7 dnů, která skončila 9. 5. 2023. Výše procentní sazby 15 % ročně odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody. Ve zbývající části soud žalobu s ohledem na shora uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl, a to včetně úroků z prodlení za období, v němž žalovaný dle závěrů soudu nebyl v prodlení.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 23 158,36 Kč (včetně smluvní pokuty a kapitalizovaných úroků z prodlení), úspěšná byla ohledně částky 16 091,09 Kč, tedy v 69,48 %. Neúspěšná byla v 30,52 %. Žalobkyně tedy měla v řízení větší úspěch než žalovaný, má proto nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 38,96 % (69, 48-30). Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). K aplikaci ustanovení § 14b AT soud přistoupil vzhledem k tomu, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek (např. 20 C 301/2022, 21 C 262/2023, 21 C 206/2022 atd.). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 252 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Z této částky pak soud přiznal výše uvedených 38,96 %, tedy 893,35 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno jako zástupkyně žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.