Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 293/2023-23
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 39 945,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 39 945,70 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z částky 26 211,09 Kč od datum do zaplacení, s 11,75 % ročním úrokem z částky 26 211,09 Kč od datum do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 13 734,61 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovanými úroky ve výši 19 192,19 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 39 945,70 Kč, se zákonnými úroky z prodlení z částky 26 211,09 Kč od [datum] do zaplacení, s 11,75 % ročním úrokem z částky 26 211,09 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 13 734,61 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovanými úroky ve výši 19 192,19 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalovaném žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky 39 945,70 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Uvedla, že dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 45 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 50 346 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 95 346 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 24 měsíčních splátkách. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den datum. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh uhradil částku 57 202 Kč, což následně opravila svým podáním ze dne datum, kde uvedla, že žalovaným bylo na úvěr uhrazeno 56 346 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dne datum byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla s účinností ke dni datum postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Žalobkyně vedle nesplacené jistiny ve výši 26 211,09 Kč požaduje přiznat smluvní úrok ve výši 69 % ročně z nesplacené jistiny za období od datum do datum, tj. 90 dnů, ve výši 4 459,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 732,71 Kč, smluvní pokutu ve výši 13 734,61 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 192 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho.
2. Ohledně zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně uvedla, že původní věřitel prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho tvrzených příjmů a výdajů. K tomu doložila dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil.
4. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listin y označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že původní věřitel uzavřel se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytl žalovanému v hotovosti částku 45 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem 39 076 Kč, úplatou za zpracování úvěru 1 500 Kč, částkou za doplňkovou službu komfortního splácení ve výši 5 135 Kč a flexibilního splácení ve výši 4 635 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit částku 95 346 Kč ve 24 splátkách po 3 973 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 56 346 Kč, jinak splátky úvěru řádně a včas nehradil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni s účinností od datum, tato skutečnost byla žalovanému oznámena, což soud zjistil z dopisu ze dne datum a podacího archu, a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně poštovního podacího archu, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval tímto dopisem žalovaného k zaplacení částky ve výši 58 710,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to nejpozději do dne datum. Žalovaný již ničeho nezaplatil.
6. V žádosti o úvěr (zákaznické kartě) žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek na dobu neurčitou jako sanitář s měsíčním příjmem 15 739 Kč, s dalšími příjmy domácnosti ve výši 10 000 Kč a celkovými měsíčními výdaji 4 000 Kč. Dále uvedl, že má učňovské vzdělání, bydlí na ubytovně a je svobodný. Žalovaný k žádosti o úvěr doložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za období leden a únor 2020.
7. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s původním věřitelem listin u s názvem smlouva o úvěru, na základě níž mu bylo v hotovosti poskytnuto 45 000 Kč. Do dnešního dne žalovaný uhradil 56 346 Kč. Předmětná pohledávka přešla ze společnosti právnická osoba, IČO, na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela ze žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listin y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Jiným způsobem úvěruschopnost zkoumána nebyla.
8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
19. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala.
20. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
21. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila pouze to, že schopnost žalovaného úvěr splatit byla přezkoumána na základě žalovaného vyplněné žádosti o úvěr, což samo o sobě není dostatečné. Žalobkyně ani neuvedla, jaké konkrétní údaje takto posuzovala, a ke svým tvrzením ani nepřipojila žádné důkazy. V daném případě tak nebylo zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dostatečně tvrzeno ani prokázáno a vzhledem ke své neúčasti u jednání se žalobkyně vzdala práva obdržet od soudu poučení podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , v jakém směru má doplnit svá tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání.
22. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, zvažoval, zda je namístě rozhodnout podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku 45 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 56 346 Kč, žalovaný tak zaplatil více, než o kolik se bez důvodu obohatil, a proto soud žalobu jako celek zamítl.
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému, vzhledem k jeho nečinnosti, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).