Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 276/2023-36
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 16 681,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 371,99 Kč, úrok ve výši 6 607,18 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 9 603,27 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 5 680,56 Kč a dále ve výši 9,00 % ročně z částky 10 055,64 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do 14. 8. 2023 a z částky 9 746,38 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 309,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 309,26 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 371,99 Kč, úrok ve výši 6 607,18 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 9 603,27 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 5 680,56 Kč a dále ve výši 9,00 % ročně z částky 10 055,64 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do 14. 8. 2023 a z částky 9 746,38 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 309,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 309,26 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 16 681,25 Kč spolu s úrokem ve výši 6 607,18 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 9 603,27 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 5 680,56 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 10 055,64 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 30. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaný na dluh uhradil částku 19 690,74 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 5. 2023. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 9 603,27 Kč, na úroku částku 6 607,18 Kč, na úroku z prodlení částku 5 680,56 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 452,37 Kč, na poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 846,89 Kč a na poplatku za inkaso plateb v hotovosti částku 1 651,06 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Žádosti o úvěr ze dne 30. 10. 2017, Smlouvy o úvěru číslo ze dne 30. 10. 2017, transakční historie úvěrového účtu, výplatní pásky žalovaného za období číslo, pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2016, podnájemní smlouvy ze dne 16. 10. 2017, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 5. 2023 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 7. 2023 včetně podacího lístku ze dne 1. 8. 2023, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 30. 10. 2017 Smlouvu o úvěru číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal úvěr hotovostně dne 30. 10. 2017 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 1 925 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 847 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 3 600 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 598 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru v postupných platbách dne 31. 10. 2017 částku 2 600 Kč, dne 12. 1. 2018 částku 5 200 Kč, dne 24. 1. 2018 částku 2 600 Kč, dne 29. 7. 2020 částku 505,36 Kč, dne 16. 10. 2020 částku 73,65 Kč, dne 23. 11. 2020 částku 279,50 Kč, dne 17. 12. 2020 částku 239,46 Kč, dne 19. 1. 2021 částku 320,67 Kč, dne 19. 2. 2021 částku 342,32 Kč, dne 18. 3. 2021 částku 804,75 Kč, dne 20. 4. 2021 částku 431,71 Kč, dne 19. 5. 2021 částku 31,85 Kč, dne 22. 6. 2021 částku 344,08 Kč, dne 20. 7. 2021 částku 390,54 Kč, dne 19. 8. 2021 částku 390,54 Kč, dne 20. 9. 2021 částku 390,54 Kč, dne 19. 10. 2021 částku 390,54 Kč, dne 19. 11. 2021 částku 344,21 Kč, dne 16. 12. 2021 částku 390,54 Kč, dne 19. 1. 2022 částku 303,04 Kč, dne 21. 2. 2022 částku 408,04 Kč, dne 21. 3. 2022 částku 131,44 Kč, dne 21. 4. 2022 částku 538,22 Kč, dne 20. 5. 2022 částku 325,70 Kč, dne 20. 7. 2022 částku 373,29 Kč, dne 17. 8. 2022 částku 302,28 Kč, dne 20. 9. 2022 částku 415,84 Kč a dne 22. 9. 2022 částku 822,63 Kč, tedy souhrnnou částku 19 690,74 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 31. 7. 2023 k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 25. 10. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 10 422 Kč, pracovní poměr hlavní jako montážní dělník u zaměstnavatele podnikatele jméno celé jméno žalovaného, místem podnikání adresa, IČO, dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájemním bytě, nemá žádné vyživované osoby, jeho náklady na bydlení činí částku 3 000 Kč měsíčně a jeho ostatní nezbytné náklady činí 2 000 Kč měsíčně, počet zdrojů příjmů 1; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil pouze pracovní smlouvu ze dne 3. 10. 2016 pro pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2016, výplatní pásky za měsíc číslo a podnájemní smlouvu ze dne 16. 10. 2017, z níž vyplývá, že žalovaný jako podnájemce sjednal podnájem družstevního bytu o vel. 1+1 na ul. ulice v obec část obce za úplatu ve výši 6 000 Kč měsíčně; žalobce další důkazy nedoložil, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výplatních pásek o výši příjmu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, původní věřitel zkoumal náklady na bydlení, avšak nezkoumal další výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky nebo jiné výdaje). Je přitom nutné zdůraznit, že úvěr ve výši 20 000 Kč byl čerpán jako neúčelový úvěr a měl být nadále splácen splátkou ve výši 2 598 Kč měsíčně, čímž splátkové zatížení s ohledem na životní náklady žalovaného (osobní náklady ve výši 2 000 Kč měsíčně a náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně) přesáhlo 100 % jeho příjmu. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).
14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a poplatku za poskytnutí úvěru v částce 452,37 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 846,89 Kč a poplatku za inkaso plateb v hotovosti v částce 1 651,06 Kč.
15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 20 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 19 690,74 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 309,26 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 309,26 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 14. 8. 2023), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 6 607,18 Kč, úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 9 603,27 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 680,56 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 055,64 Kč za dobu od 2. 4. 2023 do 14. 8. 2023 a z částky 9 746,38 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).