Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 75/2023-50

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Vítoslavským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 95 212 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 928 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 62 284 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 243,31 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 815,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 60 152,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a co do smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 60 152,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 928 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 62 284 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 243,31 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 815,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 60 152,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a co do smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 60 152,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 95 212 Kč s příslušenstvím. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 25. 3. 2020 uzavřena smlouva

o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 70 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí finančních prostředků ve výši 62 284 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu a poplatek

v 24 měsíčních splátkách po 5 512 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na 30. 3. 2022 Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 25. 8. 2021. Ke dni 31. 12. 2021 činila dlužná jistina 60 152,31 Kč a dlužný poplatek 35 059,69 Kč. Po tomto datu žalovaná již ničeho neuhradila. Jelikož nebyla dlužná částka řádně hrazena, úročí se jistina ve výši 60 152,31 Kč úrokem ve výši 22,68 % ročně, a to od 31. 3. 2022. Žalovaná ke dni postoupení pohledávky uhradila celkem částku 37 072 Kč. Na základě smlouvy ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka

za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství celkem 146 762,90 Kč. Žalobkyně požaduje

po žalované zaplacení částky 95 212 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 60 152,31 Kč

a z dlužné částky poplatku ve výši 35 059,69 Kč, dále uplatňuje kapitalizovaný smluvní úrok

ve výši 9 815,05 Kč (22,68 % ročně z jistiny 60 152,31 Kč od 31. 3. 2022 do 14. 12. 2022), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 243,31 Kč (11,75 % ročně z jistiny 60 152,31 Kč od 31. 1. 2022 do 14. 12. 2022), smluvní úrok 22,68 % ročně z dlužné částky 60 152,31 Kč

od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky 60 152,31 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes výzvu k plnění uskutečněnou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. V doplnění žaloby ze dne 4. 7. 2023 žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost, kdy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, a to na základě informací získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, kdy tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalované. Právní předchůdkyně uzavřela, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná, a to s ohledem na tvrzení žalované, její výplatní pásky a kontrolu insolvenčního rejstříku. Z informací, které žalovaná poskytla, bylo zjištěno, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr, její měsíční příjem činí 58 087 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti

a pravdivosti tvrzení, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě, když tím by se mohla vystavit trestnému činu úvěrového podvodu.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

5. Na základě předložených listin soud ve věci zjistil soud tento skutkový stav:

6. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná úvěr zamýšlí vzít

na vybavení domácnosti, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, je vdaná, má vyživovací povinnost vůči 5 osobám, pracuje na plný úvazek jako sociální pracovník s čistým příjmem 18 087 Kč. Další čisté příjmy domácnosti uvedla ve výši 40 000 Kč, tedy celkové příjmy ve výši 58 087 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatelky byly vyčísleny na 4 500 Kč.

7. Z výplatní pásky za období leden 2020 byla zjištěna čistá mzda žalované ve výši 12 021 Kč

a z výplatní pásky za období únor 2020 pak čistá mzda žalované ve výši 14 729 Kč.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 25. 3. 2020 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, IČO poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši

70 000 Kč. Strany si sjednaly poplatek za poskytnutí finančních prostředků ve výši 62 284 Kč, přičemž tento sestával z úroku ve výši 60 784 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaná měla celkově zaplatit 132 284 Kč. Dlužná částka měla být hrazena

ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 512 Kč, poslední splátka činila 5 508 Kč, úroková sazba

v případě úhrady dlužné částky ve 24 splátkách činila 69 %.

9. Ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že je spotřebitelský úvěr poskytnut dle , o spotřebitelském úvěru.

10. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 ve spojení s tvrzením žalobkyně v žalobě bylo zjištěno,

že žalovaná žalobkyni uhradila v rámci splácení úvěru částku 37 072 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka

za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo byla postoupena na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky dopisem.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2023 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

14. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 25. 3. 2020 uzavřena smlouva

o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč Částku ve výši 132 284 Kč měla žalovaná splatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 512 Kč s tím,

že poslední splátka činí 523 Kč. Žalovaná se s úhradou úvěru dostala do prodlení. Žalovaná celkem uhradila 37 072 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem právního zástupce žalobkyně.

15. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

16. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný

se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném

do 23. 4. 2020, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných

a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném

do 23. 4. 2020, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle 991 odst. 1, 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ustanovení může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl

k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo,

že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně,

resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR

ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR

tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat

i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

25. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně

a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů,

na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod.

Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout

i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

26. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že žalobkyně v řízení soudu neprokázala,

že její právní předchůdkyně řádným (výše uvedeným) způsobem prověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala informace, které získala

o majetkové situaci žalované do zákaznické karty, přičemž z uvedeného je zřejmé, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela především z jí poskytnutých údajů. K prokázání těchto údajů byly doloženy pouze výplatní pásky, z nichž se podává příjem žalované za měsíce leden a únor 2020, který navíc neodpovídá čistému příjmu uvedenému žalovanou v zákaznické kartě. K dalším čistým příjmům domácnosti žalované nebyly předloženy žádnéy. Konečně co do prokázání výdajů žalované nebyly doloženy jakékoliy. K tomu soud dodává,

že se nelze spokojit s uvedením ničím nepodložené výdajové částky 4 500 Kč měsíčně, která,

má-li pokrýt veškeré výdaje žalované (tedy bydlení, potraviny, běžné výdaje domácnosti apod.),

je nedostatečná a nereálná. Navíc k přihlédnutím k uváděnému počtu 5 vyživovaných osob.

27. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 odst. 1 o. z. V takovém případě bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá

ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 37 072 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 32 928 Kč (výrok I.). Ohledně ostatních požadovaných částek, ať již se jednalo o zbytek jistiny, o různé poplatky, smluvní úrok či zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté jistiny, soud žalobu zamítl (výrok II.).

29. Žalobkyni nevzniklo právo na zákonný úrok z prodlení, když žalovaná se do prodlení doposud nedostala a splatnost pohledávky žalobkyně nastane až na základě rozhodnutí soudu

(srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zákona tak, že převážně procesně úspěšným účastníkem byla žalovaná, té však žádné náklady v průběhu řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může

se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.