Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 316/2023-35
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 15 298,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 989,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 989,26 Kč od 4. 2. 2023 do 27. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 989,26 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 065,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 258,62 Kč a částky ve výši 3 309,04 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 989,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 989,26 Kč od 4. 2. 2023 do 27. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 989,26 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 065,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 258,62 Kč a částky ve výši 3 309,04 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 989,26 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 309,04 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na částku 15 000 Kč, když finance žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která mu byla poskytnuta, se žalovaná zavázala spolu s částkou ve výši 12 888 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Tato částka je tvořena součtem úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když uhradil částku 6 000 Kč, která byla alokována částkou ve výši 3 010,74 Kč na jistinu a 2 989,26 Kč na sjednané příslušenství pohledávky. Závazek byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zesplatněn ke dni datum. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 3 309,04 Kč za období od datum do datum Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou ze dne datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaný na pohledávku neuhradil ničeho. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne datum pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady (pracovní smlouvou, výplatními páskami aj.), stejně jako v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byl žalovaný povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že předmět zápůjčky mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje shodné informace o smlouvě.
4. Dle žádosti o úvěr ze dne datum byl žalovaný zaměstnán u společnosti právnická osoba, příjem byl dle žádosti doložen pracovní smlouvou, výplatními páskami a výplatním dokladem k invalidnímu důchodu za období od listopadu 2020 do ledna 2021. Mezi příjmy žalovaný uvedl mzdu ve výši 14 115 Kč měsíčně a důchod ve výši 4 669 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje byly uvedeny částkou celkem 13 790 Kč, z čehož 1 500 Kč bylo v žádosti o úvěr přiřazeno na bydlení a 12 290 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a má dvě vyživované děti do 26 let. Žalovaný v žádosti také prohlásil, že celková výše jeho exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů činí 30 000 Kč, tyto jsou spláceny prostřednictvím srážek ze mzdy. Údaje poskytnuté žalovaným byly ověřeny pracovní smlouvou, z níž vyplývá, že tato byla mezi žalovaným a jeho zaměstnavatelem uzavřena dne datum na dobu neurčitou. Dále byly údaje ověřeny výplatními páskami za říjen až prosinec 2020, když průměrný čistý příjem žalovaného činil za tyto měsíce 14 115 Kč, a z výplatních dokladů invalidního důchodu za období od listopadu 2020 do ledna 2021; tento byl žalovanému vyplacen v průměrné výši za 3 měsíce 4 550 Kč měsíčně. Dle posudku OSSZ vznikla invalidita žalovaného dne datum. V čestném prohlášení ze dne datum žalovaný uvedl, že žije s manželkou/družkou a dvěma dětmi; prohlášení bylo vyhotoveno pro účely úvěru číslo.
5. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena k rámcové smlouvě ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně portfolio řádně uhradila. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne datum, který byl podán k poštovní přepravě dne datum; dopis současně obsahoval výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 2. 6. 2023.
6. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti 15 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaný uhradil 6 000 Kč. Další částky však neuhradil, proto byl následně vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni.
7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Pokud žalobkyně doložila pracovní smlouvu, výplatní pásky a výplatní doklady k důchodu, soud tyto považuje za nedostatečné, resp. za nedostatečně hodnocené. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně pochybila zejména při posouzení výdajové stránky žalovaného, když tato nebyla nijak ověřována, právní předchůdkyně žalobkyně se soustředila pouze na ověření příjmů, přestože žalovaný sám uvedl, že jsou mu prováděny srážky ze mzdy. Právní předchůdkyně žalobkyně se tedy schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr zcela zjevně nezabývala dostatečně důkladně, neboť výše výdajů nebyla nijak blíže ověřena. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 15 000 Kč. Z nesporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil částku 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má (s ohledem na platné postoupení pohledávky) právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 9 000 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou a uhrazenou částkou. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měl žalovaný plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 10. 2. 2023 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 15. 2. 2023. Desátý den od doručení potom připadá na sobotu 25. 2. 2023, resp. s přihlédnutím k možnosti plnění na pondělí 27. 2. 2023. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 28. 2. 2023, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 27 622,16 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 9 000 Kč, tj. z 32,58 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 18 622,16 Kč, tj. z 67,42 %. V řízení tak byl úspěšnější žalovaný (míra úspěchu dosáhla 34,84 %), kterému však žádné náklady nevznikly, proto rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.