Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 200/2023-64

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 131 327,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 216 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 20 216 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky 111 111,76 Kč s 8,49 % ročním úrokem z částky 126 438,37 Kč od datum do zaplacení, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 131 327,76 Kč od datum do datum, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 111 111,76 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 216 Kč s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 20 216 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 111 111,76 Kč s 8,49 % ročním úrokem z částky 126 438,37 Kč od [datum] do zaplacení, s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 131 327,76 Kč od [datum] do [datum], s 15 % ročním úrokem z prodlení z částky 111 111,76 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 131 327,76 Kč s úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 126 438,37 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 131 327,76 Kč od datum do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně je právním nástupce právnická osoba s.r.o., která poskytovala finanční produkty pod značkou anonymizováno. Na základě fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením právnická osoba bank a.s., jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které, žalobkyně poskytla žalovanému dne datum finanční prostředky ve výši 343 000 Kč a povinností žalovaného bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku v 84 splátkách po 5 554 Kč (vyjma poslední splátky). Účelem poskytnutého úvěru bylo refinancování stávajících závazků žalovaného. Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 8,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěru schopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR,

sp. zn. žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené , o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. příjmení úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru příjmení. do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru příjmení. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně dostála povinnostem dle ust. zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný porušil svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce číslo a číslo) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne datum zesplatněn. Ve Smlouvě byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalovaného a zesplatnění úvěru bylo žalovanému dne datum zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 131 327,76 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 126 438,37 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 3 389,39 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a dále uvedla, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil dosud částku ve výši 329 784 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému na datum se bez omluvy nedostavil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne datum uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru číslo. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 350 000 Kč s cenou za službu ve výši 7 000 Kč a žalovaný byl povinen vrátit celkovou částku ve výši 473 441,56 Kč v 84 splátkách po 5 554 Kč a zaplatit sjednané úroky (ze smlouvy ze dne datum, z potvrzení o podpisu smlouvy, z úvěrových podmínek). Žalovaný při sjednávání kontokorentu prohlásil, že výše jeho příjmu od zaměstnavatele právnická osoba činí 28 000 Kč a dále pobírá další příjem ve výši 9 000 Kč. Z výpisů z účtů, které měl právní předchůdce žalobkyně k dispozici zjistil čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 25 063 Kč a další příjem ve výši 8 272 Kč měsíčně, celkově tedy příjem ve výši 33 335 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho celkové výdaje činí 11 000 Kč – tj. 3 000 Kč jsou náklady na bydlení a 8 000 Kč jsou ostatní výdaje. Žalovaný byl svobodný, neměl žádnou vyživovací povinnost, bydlel u rodičů. Žalovaný měl 1 závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou 4 530 Kč, 1 závazek ze spotřebitelského úvěru s měsíční splátkou 2 356 Kč, 1 závazek z kreditní karty se zbývající jistinou 48 297 Kč a 1 závazek z kontokorentu s vyčerpanou jistinou 4 564 Kč (z přehledu žádosti o úvěr, z úvěrové zprávy, z výpisu z účtu žalovaného). Žalovaný dne datum čerpal úvěr ve výši 343 000 Kč a uhradil celkem částku 329 784 Kč; žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně, resp. než která vyplývá z předložených listin (z potvrzení o vyplacení úvěru, z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že úvěr nesplácel řádně a včas a žalobkyně následně dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 329 784 Kč (ze zesplatnění, ze splátkového kalendáře). Žalovaný byl k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou ze dne datum.

4. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

10. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž, bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. , a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila záznam, dle kterého měl žalovaný prohlásit, že jeho příjem činí 28 000 Kč měsíčně a právní předchůdce žalobkyně osvědčil výpisem z účtu žalovaného za období číslo do číslo příjem ze zaměstnání ve výši 25 063 Kč měsíčně a další příjem ve výši 8 272 Kč. V řízení však nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného, pouze z úvěrové zprávy mohla žalobkyně zjistit, že žalovaný měl 1 závazek z osobního úvěru s měsíční splátkou 4 530 Kč, 1 závazek ze spotřebitelského úvěru s měsíční splátkou 2 356 Kč, 1 závazek z kreditní karty se zbývající jistinou 48 297 Kč a 1 závazek z kontokorentu s vyčerpanou jistinou 4 564 Kč Soud tak má za to, že za situace, kdy se žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného a vůbec nijak se nezabývala (konkrétními) výdaji žalovaného, i když žalovaný tvrdil celkové výdaje ve výši 11 000 Kč, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Proto plnění z titulu předmětné smlouvy (včetně sjednaných úroků) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení a násl. .

13. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 350 000 Kč, kterou žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal, odečetl částku, kterou již žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil tedy částku 329 784 Kč. Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku v celkové výši 20 216 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 20 216 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 216 Kč od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením a

14. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, soud vycházeje z právní domněnky zakotvené v ustanovení má za to, že zásilka (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě), zaslaná prostřednictvím poštovních služeb, je doručena adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejím odeslání. Splatnost bezdůvodného obohacení v souvislosti s neplatnou smlouvou tedy nastala dne datum na základě výzvy žalobkyně ze dne datum, ve které žalobkyně uvedla, že dlužná částka má být žalovaným uhrazena nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy. Ode dne následujícího po splatnosti, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

15. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 20 216 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byl tedy úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.