Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 240/2023-19

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 101 750,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 127 Kč, s 8,50 % ročním úrokem z prodlení z částky 43 127 Kč od datum do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 58 623,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 975,20 Kč od datum do datum a dále z částky 5 848,20 Kč od datum do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5 619,90 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 889,97 Kč a 23,19 % roční úrok z částky 48 975,20 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 090 Kč na účet Okresního soudu v Benešově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 127 Kč, s 8,50 % ročním úrokem z prodlení z částky 43 127 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 58 623,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 48 975,20 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 5 848,20 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 5 619,90 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 889,97 Kč a 23,19 % roční úrok z částky 48 975,20 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 1 090 Kč na účet Okresního soudu v Benešově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 101 750,4 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 619,9 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 4 889,97 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 48 975,2 Kč od datum do zaplacení a úrokem 23,19 % ročně z částky 48 975,2 Kč od datum do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále také jako právní předchůdkyně žalobkyně) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v den uzavření smlouvy částku 50 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr vrátit spolu s částkou ve výši 62 824 Kč (z toho 48 205 Kč je úrok, 1 500 Kč je částka za zpracování zápůjčky a 10 410 Kč částka za službu komfortního a flexibilního splácení) v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh uhradil pouze 6 873 Kč. Žalovaná pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni s účinnosti ke dni datum, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak ten ničeho neuhradil.

2. Dále žalobkyně uvedla, že co se týká úvěruschopnosti žalovaného, byla zkoumána tak, že právní předchůdkyně požadovala od žalovaného informace o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech, které zachytila do zákaznické karty, přičemž údaje ověřila předloženými dokumenty. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že poskytl pravdivé a úplné údaje.

3. Žalovaný na jednání konaném dne datum na svou obranu uvedl, že v době, kdy uzavíral v této věci projednávanou úvěrovou smlouvu, byla jeho přítelkyně těhotná a neměl na živobytí. Svoje osobní a majetkové poměry zprostředkovateli úvěru sdělil, a když do zákaznické karty uvedl, že ostatní příjmy domácnosti činí 50 000 Kč, myslel tím příjmy svých rodičů, se kterými v té době žil. Myslí, že zprostředkovateli úvěru ukazoval výpis ze svého účtu. Žalovaný požádal o splácení dluhu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, jelikož má pouze příjem z občasných brigád ve výši okolo 10 000 Kč měsíčně, bydlí v obec a hradí měsíční výživné ve výši 1 500 Kč.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle ,

a zjistil následující skutkový stav: právnická osoba, IČO, uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru s žalovaným. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s poplatkem v částce 60 115 Kč a doplňkovým volitelným pojištěním ve výši 2 709 Kč, tj. celkem částku 112 824 Kč ve 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru číslo). Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru upravující právo společnosti požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky při nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky (bod 6.8 smluvních podmínek). Žalovaný uhradil právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku 6 873 Kč (tabulka umoření, tvrzení žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum spolu se seznamem postoupených pohledávek) což bylo žalovanému oznámeno (dopis ze dne datum spolu s podacím lístkem). Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství (dopis ze dne datum včetně podacího lístku).

5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud provedl důkaz zákaznickou kartou, ze které zjistil, že žalovaný prohlásil, že žije s rodiči, pracuje na plný úvazek jako zedník u zaměstnavatele právnická osoba s čistým příjmem 15 501 Kč a pracovní smlouvou na dobu neurčitou, jeho celkové měsíční výdaje jsou ve výši 1 500 Kč a celkové příjmy domácnosti 65 501 Kč. K žádosti doložil svou pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky za období číslo a číslo.

6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 50 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatky za vymezené a specifikované služby, celkem tak měl žalovaný uhradit 112 824 Kč. Do dnešního dne žalovaný žalobkyni uhradil částku 6 873 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalovanému oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaný již ničeho neuhradil. Právní předchůdkyni žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z informací uvedených žalovaným v zákaznické kartě, k níž měl žalovaný doložit i pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky, což však žalobkyně nedoložila.

7. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru soud vycházel z ustanovení a násl. , (dále jen„ OZ“). Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud postupoval rovněž podle § 2991 o.z., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným je neplatná. Právní předchůdkyně žalobkyně se nedostatečně zabývala otázkou schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splatit, a následkem toho úvěruschopnost žalovaného špatně posoudila. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela zejména ze zákaznické karty, dále měla k dispozici pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jinými způsoby ani netvrdila. Žalovaný na svou obranu uvedl, že v době sjednávání úvěrové smlouvy byl v tíživé životní situaci a potřeboval peníze na živobytí, oproti tomu v zákaznické kartě v kolonce účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru stojí oprava auta. Odhadované měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 1 500 Kč, což se soudu jeví jako nepravděpodobná částka. Povinností poskytovatele úvěru je posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Takové posouzení nespočívá v pouhém vyžádání si potřebných dokumentů tak, jak učinila právní předchůdkyně žalobkyně, ale je třeba dát jednotlivé údaje i do souvislosti. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně pochybila při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy se měla více zabývat skutečnými výdaji žalovaného a jeho případnými závazky. Soud došel k závěru, že v daném případě byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet a žalobkyně si nedostatečně zjistila všechny rozhodné skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně měla posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání skutečných (ne pouze tvrzených) příjmů a výdajů spotřebitele.

14. Na základě provedeného dokazování soud považuje za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě shora uvedené smlouvy částku 50 000 Kč, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které by měl žalovaný žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele vydat. Ze žalobních tvrzení a tabulky umoření vyplývá, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na jistinu dlužné částky pouze 6 873 Kč a zbývá tedy zaplatit částka 43 127 Kč, neboť ohledně této částky došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Soud v souladu s  věty první za středníkem stanovil, že peněžité plnění se může stát ve splátkách tak, jak je uvedeno ve výroku I., a to s ohledem na finanční situaci žalovaného a při zohlednění ekonomického dopadu postupně plněného dluhu na žalobkyni.

15. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci potom soud přihlédl i k výši smluvních úroků a úroků z prodlení viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 3. 12. 2015 a nález Ústavního soudu sp zn. .

17. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 2 odst. 2 sazebníku soudních poplatků vzhledem ke skutečnosti, že ve věci nebyl vydán (elektronický) platební rozkaz. Žalobkyně na soudní poplatek zaplatila 4 071 Kč, dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků je poplatková povinnost 5 090 Kč, a proto soud rozhodl, že má doplatit 1 019 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).