Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 108/2023-44
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 71 688,05 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 688,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 688,05 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 688,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 688,05 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 71 688,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 71 688,05 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba (dříve právnická osoba) po prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela se žalovaným dne 1. 4. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr do sjednané výše úvěrového limitu. Žalovaný na základě smlouvy čerpal celkem částku 71 688,05 Kč, přičemž se smlouvou zavázal splatit věřiteli dlužnou částku nejpozději dne 30. 3. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020, zahraniční společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný dlužnou částku neuhradil. Na základě výzvy a poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala původní věřitelka nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, konkrétně do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, lustrací dokladu totožnosti předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů MV ČR.
2. Žalovaný při jednání navrhl zamítnutí návrhu. Uvedl, že asi v roce 2019 si nějaký úvěr u název bral, smlouvu uzavíral na dálku, nic nepodepisoval, smlouvu k dispozici nemá. V době uzavírání smlouvy byl zaměstnán s výdělkem okolo 20 000 Kč až 22 000 Kč měsíčně, měl společně s partnerkou dva tzv. předhypotéční úvěry, na které splácel 8 000 Kč až 10 000 Kč měsíčně, neboť chtěli koupit družstevní byt; partnerka jméno příjmení byla a je stále invalidní důchodkyně třetího stupně, trpí schizofrenií, pobírala v té době invalidní důchod ve výši okolo 14 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně, bydleli v nájemním bytě 2+1 s celkovými náklady na bydlení 10 000 Kč měsíčně, žádný hodnotnější majetek nevlastnil a nevlastní. Pravidelné výdaje se svým zdravotním stavem nemá, neví, kolik si půjčil, ani kolik na půjčku vrátil.
3. Soud provedl ve věci dokazování listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:
4. - z listin y nazvané smlouva o revolvingovém úvěru, ze standardní informace o spotřebitelském úvěru, z obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně ke spotřebitelským úvěrům, že právní předchůdkyně žalobkyně (dále také jen„ věřitel“) a žalovaný uzavřeli 1. 4. 2019 smlouvu, na základě které se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému opakovaně úvěr (revolving) až do výše sjednaného čerpaného úvěrového limitu 80 000 Kč; žalovaný se zavázal splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle obchodních podmínek, tj. a) ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc v ten jistý kalendářní den, ke kterému mu byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na bankovní účet. Celkový počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečně vyčerpané výši. Výpůjční úroková sazba činí 10,4 % měsíčně, RPSN 227,8 %. Celková splatná částka činí 134 808,62 Kč za předpokladu poskytnutí úvěru ve výši 80 000 Kč a celkových nákladů úvěru při splnění všech předpokladů pro výpočet RPSN. V případě prodlení žalovaného s platbou byla dle článku 6.1. standartních podmínek ujednána oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně účtovat klientovi částku 250 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoliv částky, úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Dle článku 6.2. má právní předchůdkyně žalobkyně právo úvěr okamžitě zesplatnit v případě prodlení klienta se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek.
5. - z platební informace adresované právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, že se v ní uvádí, že aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti 30. 3. 2023 činí 33 602,02 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti činí 71 688,05 Kč;
6. - z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru, že žalobkyně eviduje, že žalovaný vyčerpal celkem částku 163 409,04 Kč, zaplatil celkem 262 726,25 Kč; od 21. 12. 2022 žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil, dne 30. 3. 2023 došlo k zesplatnění úvěru, dlužná částka činila 71 688,05 Kč, z toho jistina 52 999,25 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 750 Kč, úrok 17 938,80 Kč;
7. - z informace k žádosti žalovaného na zapůjčení částky 7 949 Kč ze dne 21. 12. 2022, že žalovaný je označen rodným číslem, číslem účtu, telefonním číslem, adresou, emailovou adresou, částka 7 949 Kč byla proplacena dne 21. 12. 2022, tato byla splatná 20. 1. 2023;
8. - z dopisu ze dne 15. 4. 2023 a poštovního podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. CLS-CZ číslo ze dne 30. 3. 2019, zásilka byla podána k odeslání žalovanému dne 15. 4. 2023;
9. - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru v celkové výši 71 688,05 Kč na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 4. 2023.
10. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: společnost právnická osoba uzavřela dne 1. 4. 2019 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnila žalovanému čerpat revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr na základě žádosti o úvěr prostřednictvím webové aplikace dostupné na internetových stránkách uvedené společnosti na adrese www.ferratum.cz a pokud úvěrující žádost o čerpání neodmítla, převedla peníze na bankovní účet, který žalovaný sdělil při podání žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace dostupné na webových stránkách. Žalovaný takto vyčerpal částku 163 409,04 Kč, úvěr měl být splacen ve splátkách, které musí být zaplaceny do termínu splatnosti uvedeném ve faktuře ve výši (a) 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 3. 2023. Výpisem splatným 30. 3. 2023 byla žalovanému oznámena výše celkové dlužné částky k datu splatnosti (71 688,05 Kč), výše neuhrazené částky z minulého období (24 641,01 Kč) a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti (33 602,02 Kč) (z uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru, z obchodních podmínek, ze standardní informace o spotřebitelském úvěru) ,. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným společností právnická osoba postoupena na žalobkyni (z uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne 15. 4. 2023 (z uvedeného dopisu). Právní předchůdkyně žalobkyně a právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzývali žalovaného k zaplacení dlužné částky (z dopisu ze dne 15. 4. 2023 a poštovního podacího lístku ze dne 15. 4. 2023). Žádné tvrzení žalobkyně neobsahuje konkrétní údaje (zejména exaktní), z nichž právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného; z žádné listin y nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila příjmy a výdaje žalovaného a že údaje získané od žalovaného o těchto skutečnostech nezávisle ověřila. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad úvěru je prokázáno, že žalovaný vyčerpal celkem částku 163 409,04 Kč a vrátil a zaplatil celkem 262 726,25 Kč.
11. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
12. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. § 1746 odst. 2 o.z. , strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.
14. § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. § 1879 o.z. , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. § 2991 odst. 1 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. § 2991 odst. 2 o.z. , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. § 86 odst. 2 ZoSÚ věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Po právním hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a poskytovatelem a žalovaným jak úvěrovaným spotřebitelem byla dne 1. 4. 2019 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. ve spojení s ustanoveními § 1 a následujícími ZoSÚ, neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. V souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ proto bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, jakožto úvěrující osoby podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v citovaném ust. § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ. Z žádného důkazu není prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně skutečné výše jeho příjmů a výdajů a jejich porovnání, jakož i způsobu plnění dosavadních dluhů, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ. Žalobkyně nepředložila listinné důkazy prokazující, že zákonem předepsané skutečnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně skutečně ověřovala a že tyto odpovídaly realitě. Důkazní povinnost žalobkyni přitom ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci samé se žalobkyně nedostavila, nemohla být o této důkazní povinnosti při jednání poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. (byť byla poučena již v rámci přípravy jednání v usnesení ze dne 31. 7. 2023) Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ. Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 , posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ, je tato smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ. V řízení tak bylo prokázáno, že žalovaný přijal od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku 163 409,04 Kč, žalovaný bylo zaplatil částku 267 732,19 Kč. Vzhledem k právnímu závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, soud uplatněný nárok jako nedůvodný zamítl, neboť uplatněným nárokům z neplatné smlouvy nelze poskytnout soudní ochranu, a to včetně požadovaného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 71 688,05 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení.
22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, měl proto právo na náhradu nákladů řízení, avšak tohoto práva při jednání vzdal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř. ).