Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 11/2023-150
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Punčochářovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 174 244,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 511 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 511 Kč od 4. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 120 733,31 Kč a úrok z prodlení z částky 30 485,34 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 60 513 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 511 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 511 Kč od 4. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 120 733,31 Kč a úrok z prodlení z částky 30 485,34 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 60 513 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2022 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 174 244,31 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdí, že s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel dne 13. 5. 2022 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovanému poskytl částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu a úrok ve výši 42 592 Kč uhradit v 72 splátkách ve výši 1 286 Kč měsíčně. Smluvní strany si sjednaly na výslovnou žádost žalovaného taktéž doplňkovou službu„ Podpora“. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 9. 2022. Žalobce zaslal žalovanému 1. písemnou upomínku dne 20. 9. 2022 a vyzval ho k úhradě dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Dále žalobce zaslal žalovanému 2. upomínku dne 5. 10. 2022, vyzval ho opět k úhradě dohodnuté sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Na upomínky nebylo reagováno, proto žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalobce tvrdí, že žalovaný na úvěr zaplatil první tři splátky, celkově částku 6 489 Kč, a žalobou se domáhá proti žalovanému úhrady jistiny úvěru ve výši 48 997,56 Kč, úroků ve výši 39 735,97 Kč, poplatků za služby„ Podpora, Odklad“ ve výši 12 075 Kč, podpora – nemoc ve výši 24 219 Kč, podpora – práce ve výši 24 219 Kč, nákladů na upomínání ve výši 500 Kč, smluvní úroky za prodlení úvěru ve výši 98,82 Kč a smluvní pokuty ve výši 24 498,78 Kč.
2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu setrval, k nařízenému jednání se nedostavil, řádně a včas se omluvil.
3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil. K jednání soudu se nedostavil.
4. Ze smlouvy číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 13. 5. 2022 mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem – spotřebitelem. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy částka 15 001 Kč bude vyplacena spotřebiteli, částka 24 999 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úplné úhrady předcházejícího závazku žalovaného ze smlouvy číslo ze dne 9. 5. 2022, a částka 10 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele. Zápůjční úroková sazba je roční ve výši 23 %, RPSN 38,69 %. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úrok v celkové výši 42 592 Kč. Dále je mezi stranami sjednána výše jednotlivé splátky ve výši 1 286 Kč, vždy k 15. dni toho kterého kalendářního měsíce. V bodě V. jsou uvedeny nároky žalobce v případě prodlení žalovaného se splátkami, a to právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do výše 50 % zůstatku jistiny. Dále je mezi stranami sjednáno, že žalobce zašle žalovanému první písemnou upomínku, která je zpoplatněna částkou 300 Kč a případně druhou písemnou upomínku zpoplatněnou částkou 500 Kč. Mezi stranami je ujednáno, že pokud ani po dvou upomínkách nedojde k úhradě, je žalobce oprávněn zesplatnit jistinu úvěru, veškerá příslušenství, upomínky, doplňkové inkasní služby, službu„ Podpora“ a požadovat dále smluvní pokutu.
5. Ke smlouvě o úvěru byla sjednána taktéž služba„ Podpora“, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců nad rámec v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Služba„ Podpora“ je zpoplatněna částkou, kterou se žalovaný zavázal hradit současně se splátkou úvěru. Ve smlouvě„ Podpora“ je taktéž uveden další nárok žalobce na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky poplatku za uvedené služby do zaplacení.
6. Z potvrzení o platbách bylo zjištěno, že částka 15 001 Kč byla vyplacena žalovanému v souladu se smlouvou a částka 24 999 Kč byla převedena na úhradu smlouvy číslo.
7. Z upomínek a dopisů bylo zjištěno, že žalobce žalovaného upomínal a následně úvěr zesplatnil dopisem ze dne 21. 10. 2022.
8. K zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobce tvrdí, že vycházel z informací žalovaného při poskytnutí úvěru, z výpisu z insolvenčního rejstříku, z výpisu z účtu žalovaného, z dokladů o příjmech, z centrální evidence exekucí, ze své interní databáze, z rejstříků SOLUS a REPI a z výpisu z databáze neplatných dokladů.
9. Žalovaný o sobě při žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho příjem ze zaměstnání činí 20 895 Kč, za bydlení hradí 3 000 Kč měsíčně, pravidelné finanční závazky bez bližšího určení činí 946 Kč. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložil žalobce výsledek vyhledávání žalovaného v centrální evidenci exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku a registru Solus a Repi, kopii jeho občanského průkazu, kopii jeho průkazu zdravotního pojištění, výpis z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, mzdový lístek žalovaného za březen 2022 prokazující výši příjmu 20 895 Kč, dodatek k pracovní smlouvě o sjednání pracovního poměru na dobu neurčitou, výpis z běžného účtu na jméno žalovaného ke dni 21. 4. 2022 s počátečním zůstatkem 2 Kč, konečným zůstatkem 820,50 Kč.
10. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle ustanovení § 588 odst. 1 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
17. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že žalobce byl podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen zjišťovat úvěruschopnost žalovaného.
18. Ve smyslu § 1 zákona o spotřebitelském úvěru tato právní norma zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Je tedy transpozicí směrnice 2008/48/ES. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinnosti s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě před tím, než bude smlouva uzavřena a zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy. Účelem je tedy ochrana spotřebitele před jeho nadměrným a neúnosným zadlužováním. Právní úprava ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ani článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES, nespecifikují okruh informací, které by měl věřitel získat, ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel jako osoba v oboru orientovaná povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen splácet úvěr či nikoli. K okruhu informací potřebných k ověření úvěruschopnosti se vyjadřoval i Soudní dvůr Evropské unie se závěrem, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli. Poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou informace dostatečné. Posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, je nutné zohlednit i případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikovaná jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. I Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
19. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce povinnost uloženou v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil, když řádně nezjistil pravidelné výdaje žalovaného, spokojil se toliko s uvedenými, blíže nespecifikovanými výdaji na bydlení, které žalovaný jako spotřebitel paušálně uvedl, obvyklé výdaje na bydlení žádným způsobem neověřoval, nepozastavil se nad tím, že během krátké doby žalovaný předcházející úvěr ze smlouvy číslo navýšil, neověřoval a nezjišťoval případné další výdaje na straně žalovaného. Pokud by žalobce přistupoval k uzavření smlouvy v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, musel by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, zvláště za situace, kdy výše úvěru přesahovala výši měsíčního příjmu žalovaného, vyhodnotit požadavek žalovaného jako spotřebitele tak, že dle ustanovení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru není oprávněn v tomto konkrétním případě úvěr žalovanému poskytnout. Žalobce porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušil jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti uložené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru porušil zároveň veřejný pořádek, tedy ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto žalobce smlouvu o úvěru uzavřel, a to ve vztahu k žalovanému již druhou smlouvu o úvěru s vědomím zajištění závazku smluvními sankcemi a poplatky ve výši výrazně přesahující samotnou úvěrovanou částku jistiny. Právě na takovéto jednání tedy cílí ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobce byly uzavřeny smlouvy o úvěru a smlouvy o doplňkových službách úvěru, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřené smlouvy jako právní jednání uzavřená v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu ustanovením § 580 a § 588 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatná.
20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. V předmětné věci tedy bylo prokázáno, že uvedená smlouva číslo uzavřená mezi stranami dne 13. 5. 2022 je absolutně neplatnou. Soud proto vycházel dále z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žalovaný je takto povinen zaplatit žalobkyni pouze částku 15 001 Kč po odečtení již uhrazené částky 6 489 Kč představující tři uhrazené splátky, tedy částku 8 512 Kč, a částku 24 999 Kč použitou na úhradu předcházejícího úvěru ze smlouvy číslo čímž jsou závazky z této smlouvy zcela vyrovnány. Poplatek za poskytnutí smlouvy jakkoliv označený nelze považovat za jistinu. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru má tedy žalobce ze smlouvy číslo právo na zaplacení částky 8 512 Kč a částky 24 999 Kč, celkem tedy částky 33 511 Kč. Ve zbylém rozsahu vyjma úroků z prodlení z částky 33 511 Kč nárok pro neplatnost obou smluv o úvěru a smluv doplňkových, důvodný není. V tomto rozsahu proto byly nároky žalobce zamítnuty. Pokud jde o úrok z prodlení přiznaný ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1970 občanského zákoníku, soud má dále prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k platbě žalované částky přípisem s poskytnutím lhůty do 13. 12. 2022. Ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžité pohledávky vůči žalobci, tedy ode dne 14. 12. 2022.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšnějšímu žalovanému prokazatelně náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu písemně ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí a exekuci.