Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 188/2023-55

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 19 945 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 900 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 7 948 Kč, s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 14 848 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 948 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, částky 1 132 Kč, částky 300 Kč, částky 2 994 Kč, částky 671 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 900 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 7 948 Kč, s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 14 848 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 948 Kč od 26. 4. 2023 do zaplacení, částky 1 132 Kč, částky 300 Kč, částky 2 994 Kč, částky 671 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 945 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo z 14. 11. 2021, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, a to ve výši 27 500 Kč na účet zákazníka a částka 2 500 Kč na účet zprostředkovatele jako jeho provize. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a žalobkyně celý úvěr zesplatnila dopisem ze dne 25. 4. 2023. Žalovaný je v prodlení se zaplacením částky 15 980 Kč, která se skládá z dlužných splátek splatných do dne předčasné splatnosti ve výši 4 900 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 11 080 Kč. Dále žalobkyně požadovala dlužný úrok ve výši 1 132 Kč, sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 994 Kč a smluvní pokutu ve výši 671 Kč dle předložené specifikace a dále účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč (za tři upomínky pod 100 Kč). Žalobkyně dále žádala sjednaný úrok ve výši 21,55 % z dlužné jistiny do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do zaplacení. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující k řádnému splácení.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti účastníků. Žalobkyně se omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti. Žalovaný se bez omluvy nedostavil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 14. 11. 2021, úvěrových podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení úhrad, upomínek ze dne 25. 2. 2023 a ze dne 25. 3. 2023, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 4. 2023,y nazvané bonita smlouvy soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako zákazníkovi úvěr ve výši 30 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 21,55 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně. Dle potvrzení o provedení úhrad byla žalovanému převedena na jeho účet uvedený ve smlouvě částka 27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaný řádně nesplácel, když celkem uhradil částku 20 600 Kč. Dopisem ze dne 25. 4. 2023 byl žalovaný vyzván ke splacení celkové dlužné částky. Z obsahu vyplývá, že byl žalovaný současně upozorněn na možnost soudního vymáhání. Zásilka byla téhož dne podána k poštovní přepravě. Dley nazvané„ posouzení úvěruschopnosti“ ze dne 18. 11. 2021 příjem žalovaného činil 35 000 Kč (dle poznámky naě ověřeno výplatní páskou a výpisem z účtu), příjmy domácnosti 73 000 Kč, výdaje spojené s bydlením u rodičů 3 400 Kč, závazky z úvěrů ve výši 4 212 Kč, ohledně ostatních výdajů povinného bylo vycházeno z životního minima. Dle mzdového lístku a potvrzení zaměstnavatele měl žalovaný deklarovaný příjem. Dle čestného prohlášení otce žalovaného žalovaný bydlel s rodiči a přispíval jim na bydlení částkou 3 400 Kč. Dle výpisu z centrální evidence exekucí nebyl k osobě žalovaného nalezen žádný záznam. Dle výpisu z insolvenčního rejstříku nebyl nalezen záznam k osobě žalovaného. Dle registru REPI nebyl nalezen k osobě žalovaného žádný záznam. Žalobkyně dále předložila doklady k životnímu minimu a normativním nákladům na bydlení.

4. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen„ “) a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud nemohl poskytnou nepřítomné žalobkyni poučení podle k označení důkazů k prověřování úvěruschopnosti. Soud upozorňuje, že dle smlouvy byl žalovaný majitel bankovního účtu a dle písemné poznámky naě nazvané„ posouzení úvěruschopnosti“ měla žalobkyně k dispozici i výpis z běžného účtu, kdy takto mohly být ověřeny ostatní reálné výdaje povinného. Žalobkyně faktické ostatní životní výdaje (mimo náklady na bydlení a splátky úvěrů) od povinného nezjišťovala a vycházela z částek životního minima. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost původního žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18 a judikatury Nejvyššího soudu. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný fakticky čerpal finanční hotovost ve výši 27 500 Kč, když částka 2 500 Kč nebyla vyplacena žalovanému (odměna za zprostředkování úvěru.) Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil dle obsahu spisu částkou 6 900 Kč (27 500 Kč – zaplacená částka 20 600 Kč). Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. V řízení pak nebyl prokázán spor o době plnění, která odpovídá možnostem žalovaného jako spotřebitele. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení zesplatněné jistiny dopisem ze dne 25. 4. 2023, na tuto výzvu pak žalovaný nijak nereagoval. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení ve výši dle Ve zbývající výši soud nárok žalobkyně zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši příslušenství (úroku, úroku z prodlení) požadovaného účastníkem„ do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. Ve věci tak byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v průběhu řízení nevyvstaly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné lhůty k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).