Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 193/2023-56

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Veroniky Votroubkové a přísedících Petra Šíly a Aleše Frühbauera ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje právního zástupce

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje právního zástupce

o zaplacení 90 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 21 582,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 21 582,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce podal dne 31. 5. 2023 u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhal zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že v období od ledna do poloviny března roku 2020 pobýval na chatě název, kterou měla v pronájmu žalovaná. V tomto období vykonával pro žalovanou práci jako správce této chaty. Bylo přitom ujednáno, že za odvedenou práci bude žalobce na chatě pobývat a stravovat se a po sezóně mu žalovaná za tuto činnost vyplatí mzdu rovnající se obvyklé mzdě v daném místě a čase po odečtení nákladů na byt a stravu. Žalovaná mu však dosud nic nevyplatila, a žalobce proto po ní nyní požadoval z tohoto titulu alespoň 5 000 Kč. Dále žalobce tvrdil, že nad rámec práce správce zaplatil se svých finančních prostředků notebook v hodnotě 23 000 Kč, profesionální myčku nádobí v hodnotě včetně dovozu 15 000 Kč, další myčku v hodnotě 12 000 Kč, dodávku dřeva na topení v hodnotě 20 000 Kč, potraviny včetně dovozu ve výši 5 000 Kč a další potraviny a lihoviny v hodnotě 10 000 Kč. Žalovaná mu přitom přislíbila, že mu vše uhradí po sezóně 2020, ale neučinila tak. Proto po ní nyní požadoval částku 85 000 Kč. K zaplacení celkové částky 90 000 Kč vyzval žalovanou i předžalobní výzvou, ve které stavil lhůtu pro zaplacení do 15. 5. 2023. Protože mu žalovaná nic nezaplatila, požadoval po ní i úhradu zákonných úroků z prodlení z částky 90 000 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná s tvrzením žalobce a s uplatněnými nároky nesouhlasila a neuznala je. Uvedla, že žalobce pobýval v penzionu pouze jako host, a to v období asi tří týdnů od 29. 12. 2019 do 19. 1. 2020. Nikdy mezi ní a žalobcem nebyla dojednána práce správce. Za zcela absurdní označila tvrzení, že by měla být dojednána mzda či že by žalobce nakoupil věci za 85 000 Kč, které by mu měla žalovaná zaplatit. Namítala, že tvrzení žalobce jsou zcela nekonkrétní a jím označené důkazy zjevně nemohou vést k jejich prokázání. Především však žalovaná namítla promlčení žalobcem tvrzených nároků, a to s ohledem na data uváděná žalobcem a okamžik podání žaloby, další tvrzení a označování důkazů tak považovala za těchto okolností za nadbytečné. Navrhovala proto, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

3. Soud z korespondence z paní jméno příjmení a z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že uvedená je od července 2020 spoluvlastnicí chaty název. Žalované vypršela nájemní smlouva k 30. 9. 2020. Z předžalobní výzvy vyplývá, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že ohledně úhrady mzdy byla dle žalobce sjednána výplata po„ zimní sezóně“. U nákupu věcí je u dvou položek uvedeno v lednu 2020, jiná data zde uvedena nejsou.

4. Jiné důkazy soud ve věci neprováděl s ohledem na dále uvedené.

5. Podle , , v platném znění, dále jen , nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

6. Podle věty první k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

7. Podle se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

8. Podle jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

9. Podle okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

10. Podle promlčecí lhůta trvá tři roky.

11. Podle , , v platném znění, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se , a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

12. Podle mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

13. Podle § 144 jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu obdobně § 141, 142 a 143. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.

14. Soud má v dané věci za to, že z žaloby ani ve spojení s vyjádřením učiněném při soudním jednání není zřejmé, z jakého titulu vznikl jeho uplatněný nárok na mzdu či odměnu za práci a jak žalobce dospěl k její výši. Dále tvrzení žalobce o úhradách věcí a materiálů neobsahují dostatečnou identifikaci těchto věcí a materiálů. Avšak z dosud žalobcem uvedených tvrzení lze jednoznačně seznat, že ve věci jde o majetková práva, která se řídí úpravou dle či dle . Tato majetková práva se přímo dle , případně ve spojení s odkazem na toto ustanovení dle , promlčují, a to v obecné promlčecí lhůtě 3 let dle . Žalobce sám tvrdil, že opustil chatu název v polovině března 2020, tedy nejpozději v tuto dobu přestal vykonávat práce pro žalovanou a logicky nejpozději v tento den učinil pro žalovanou nějaké nákupy v souvislosti s činností na této chatě. Co se týká uplatněného nároku žalobce na mzdu, případně odměnu plynoucí z údajného pracovněprávního vztahu, splatnost žádané částky nastala ve smyslu i nejpozději v dubnu 2020. Ke dni podání žaloby dne 31. 5. 2023 tak již tříletá promlčecí lhůta uběhla. Co se týká dalšího uplatněného nároku na úhradu finančních prostředků za zakoupené věci, soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu . Zde je potom pro počátek promlčecí lhůty rozhodné ve smyslu a , kdy se žalobce dozvěděl, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. V daném případě žalobce nejpozději ke dni opuštění chaty, tedy k polovině března 2020, musel tyto rozhodné okolnosti vědět (kdy nakoupil a co, kolik to stálo, komu to a kdy předal a kdo mu to má zaplatit). Žaloba v této věci byla podána, jak již bylo uvedeno, dne 31. 5. 2023, neboli více než po třech letech, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Pro úplnost k tomu soud dodává, že i kdyby soud posoudil tento druhý nárok žalobce jako nárok vyplývající ze smluvního ujednání, zřejmě nějaké smlouvy příkazního typu, přesto je z předžalobní výzvy, žaloby a vyjádření u soudního jednání zřejmé, že samotnému žalobci není jasné, na kdy byla splatnost pohledávky sjednána, jednou uvádí termín„ po skončení sezóny“, jindy„ zimní sezóny“ posléze uvedl, že je tím myšleno ukončení provozu na chatě název. Termín„ skončení zimní sezóny“ není ani obecně ustáleným pojmem. Ujednání o termínu splatnosti by tak ve smlouvě bylo neurčité, a tudíž neplatné, což opět při aplikaci nejmírnějšího důsledku v podobě neplatnosti smlouvy pouze v této části, vede k tomu, že termín splatnosti nebyl mezi účastníky platně ujednán, tudíž žalobce mohl žádat zaplacení ihned po zakoupení a předání věcí, nejpozději tedy ke dni opuštění chaty název v polovině března 2023. Od tohoto data, resp. data následujícího po dni splatnosti, tak počala běžet promlčecí lhůta. I v případě nazírání na nárok žalobce jako na smluvní nárok by byl již tento jeho nárok promlčen.

15. Protože žalovaná v řízení namítla promlčení všech nároků uplatněných žalobcem, soud ve smyslu k této námitce přihlédl a dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud proto již dále nezkoumal oprávněnost uplatněných nároků, a tedy ani již nevyzýval žalobce ve smyslu a 3 , , v platném znění, dále jen , k doplnění tvrzení a důkazů, neboť ani po doplnění tvrzení a jejich prokázání důkazy by nebylo možné ve věci rozhodnout jinak. Ze stejného důvodu byl zamítnut návrh žalobce na provedení jím označených důkazů. S ohledem na promlčení uplatněných nároků tedy soud rozhodl, že žaloba se zamítá.

16. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle , dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci úspěšný, vůči tomu, který úspěšný nebyl. V dané věci byla zcela úspěšná žalovaná, a proto jí soud vůči žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 21 582,70 Kč, jež se sestává z odměny za zastoupení advokátem určené dle , , , advokátního tarifu, v platném znění, ve výši 4 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci, účast u soudního jednání) včetně paušální náhrady hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 3 x 300 Kč dle a. t., dále z cestovného za cestu k soudnímu jednání a zpět ve výši 2 432,70 Kč a náhrady za ztrátu času na této cestě ve výši 10 x 100 Kč dle a. t. a z 21 % DPH z částky 15 000 Kč ve výši 3 150 Kč. Celkovou částku 21 582,70 Kč je přitom žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalované, jak vyplývá z

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.