Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 265/2023-69

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 7 528,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 1 328,50 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 228,50 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 698 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 504,86 Kč, jistiny ve výši 297,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 297,14 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 002,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 6 300 Kč od 10. 2. 2023 do 19. 6. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 6 002,86 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do částky ve výši 1 328,50 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 228,50 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 698 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 504,86 Kč, jistiny ve výši 297,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 297,14 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 002,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 6 300 Kč od 10. 2. 2023 do 19. 6. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny ve výši 6 002,86 Kč od 20. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 15. 6. 2023 se žalobkyně domáhala

po žalovaném zaplacení částky 7 528,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne 14. 3. 2022 Smlouvu o úvěru číslo. Právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě této smlouvy žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni nejpozději do 25. 7. 2022, přičemž pro případ porušení povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni úvěr řádně a včas si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Dne 8. 12. 2022 byla mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila nesplacená výše jistiny částku 6 300 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný již ničeho neuhradil, Žalobkyně po žalovaném dále požaduje zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 698 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 228,50 Kč za prodlení žalovaného s uhrazením zbylé části dlužné jistiny v období od číslo 2022 do číslo 2023, paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 26. 7. 2022 do 5. 2. 2023 ve výši 504,86 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 10. 2. 2023 do zaplacení. Žalovaný byl marně k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzýván, naposledy výzvou ze dne 29. 5. 2023.

2. Podáním ze dne 18. 9. 2023 vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 328,50 Kč představující paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 228,50 Kč, zpět bez uvedení důvodu: Dále vzala žalobkyně uvedeným podáním žalobu zpět co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 698 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 504,86 Kč, jistiny ve výši 297,14 Kč a zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši 297,14 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne 19. 6. 2023 uhradil částku ve výši 1 500 Kč. Soud proto řízení v tomto rozsahu podle ust. výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle ) , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle ) Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením ) bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), obsahuje rozsudek podle ust. zkrácenou verzi odůvodnění.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně podepsali dne 14. 3. 2021 prostřednictvím internetových stránek společnosti webová adresa úvěrovou smlouvu, kterou následně dne 11. 7. 2022 podepsali v novém znění. Dne 14. 3. 2021 právní předchůdce žalobkyně zaslal na bankovní účet žalované částku 8 000 Kč a dne 18. 3. 2022 částku 4 000 Kč. Takto vzniklá pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne 8. 12. 2022 s účinností ke dni 6. 2. 2023, což bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 13. 6. 2022, kdy byla žalovaná rovněž upozorněna na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání. Dne 29. 5. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Ve dnech číslo 2023, 21. 2. 2023 a 28. 3. 2023 kontaktoval žalovaného telefonicky zástupce žalobkyně, dne 22. 3. 2023 odeslala žalobkyně žalovanému dopis a ve dnech 19. 5. 2023 a 9. 5. 2023 navštívil žalovaného na jeho kontaktní adrese pověřený terénní pracovník žalobkyně. Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni přes další opakované výzvy neuhradil.

7. Podle ustanovení (dále také jen ), smlouvou

o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

9. Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. , neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem

a poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno. Lhůtu k plnění ve výroku II. určil soud jako třídenní v souladu s ust.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. tak, že žalovaný je povinen zaplatit plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč žalobkyni, která měla ve věci neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, když zavinila, že řízení ohledně části předmětu řízení muselo být zastaveno, avšak větší část částečného zpětvzetí byla žalobkyní učiněna pro chování žalovaného. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle , v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle vyhl., celkem 300 Kč, když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla přiznána i 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč z odměny a náhrad. Celkem soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 1 489 Kč, a to v třídenní pariční lhůtě dle právnímu zástupci žalobkyně dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku ve výroku I. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Proti tomuto rozsudku ve výroku II. a III. není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.