Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 247/2023-46

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 40 404,34 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 604 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 800,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 404,34 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 37 504,34 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 344,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 949,40 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 604 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 800,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 404,34 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 37 504,34 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 344,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 949,40 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Návrhem doručeným soudu dne 17. 7. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 19. 10. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 40 404,34 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 5. 12. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovaný prostřednictvím kreditní karty oprávněn opakovaně čerpat úvěrový rámec 80 000 Kč, přičemž výši úvěrového rámce bylo možno měnit. Poskytnutý úvěr měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách, které činily 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný celkově načerpal částku 188 784 Kč, uhradil však pouze částku 176 180 Kč. Před uzavřením smlouvy byla posuzována schopnost žalovaného úvěr splácet lustrací v databázích ISIR, příjmení, NRKI, příjmení a byla zpracována Metodika posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zahrnující interní výpočty žalobkyně. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

1. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

2. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle , (dále jen „“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, rozhodl soud ve věci v souladu s  bez nařízení jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o úvěru s opakovaným čerpáním číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 5. 12. 2019 mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným jako klientem. Věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 28 488 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit formou měsíčních splátek ve výši 1 460 Kč. Úroková sazba činila 19,85 %. Úvěrový rámec bylo možno v průběhu úvěrového vztahu měnit, splátky pak činí 4 % z aktuální dlužné částky spolu s ročním úrokem 26,28 %. Pro případ nesplácení úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat náklady na vymáhání ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu 10 % ze splatné jistiny a úroků, maximálně 0,1 % denně z dlužných částek. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou. Dále uvedl, že je svobodný, nemá žádné děti, dosáhl středoškolského vzdělání a bydlí ve vlastním domě či bytě. Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky.

5. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný splácí jeden produkt, šest produktů již má ukončených, nemá žádnou novou žádost a ani mu nebyla odmítnuta.

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 17. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně schválila poskytnutí úvěru ve výši 80 000 Kč, žalovaný uvedl, že má příjem 17 000 Kč, jiné příjmy domácnosti nejsou a výdaje domácnosti činí 10 000 Kč. Je zaznamenáno prověření v registrech.

7. Z výpisu čerpání bylo zjištěno, že výše úvěru činila 80 000 Kč, první čerpání žalovaný provedl dne 16. 12. 2019 Celkem bylo uhrazeno 176 180 Kč, načerpáno 188 784 Kč (bez uvedení čerpání částek ze zrušeného programu Peníze).

8. Z dopisu ze dne 13. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do čtrnácti dnů, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

9. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že výzva k úhradě žalovanému byla podána k poštovní přepravě dne 14. 4. 2023.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 5. 2023 bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.

11. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že výzva žalovanému k úhradě byla podána k poštovní přepravě dne 5. 5. 2023.

12. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že se jedná o sdělení žalobkyně, jakým způsobem bylo ve věci postupováno. Nejedná se tedy o doložený listinný důkaz, ale tvrzení.

13. Závěr o skutkovém stavu:

14. Dne 5. 12. 2019 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 28 488 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem 19,85 % ročně v měsíčních splátkách, které činily 1 460 Kč. Výši úvěrového rámce bylo možno v průběhu úvěrového vztahu měnit a byl tak navýšen na částku 80 000 Kč. Měsíční splátky pak měly činit 4 % z aktuálně dlužné částky, úroková sazba 26,28 %. Pro případ prodlení žalovaného byly sjednány jednorázové náklady za vymáhání 100 Kč měsíčně, jednorázová smluvní pokuta 500 Kč a smluvní pokuta 10 % 0,1 % denně ze splatné jistiny a úroků. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný před uzavřením smlouvy lustrován v insolvenčním rejstříku, dále v registrem příjmení, příjmení, NRKI, což bylo i doloženo. Dále tvrdila, že bylo provedeno interní vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Zjistila, že žalovaný má měsíční příjem 17 000 Kč, výdaje byly zaznamenány ve výši 10 000 Kč, jiné příjmy domácnosti nejsou, žalovaný žije ve vlastním domě/bytě a nemá žádné děti. K těmto tvrzením žalobkyně doložila pouze vysvětlení způsobu výpočtu bonity žalovaného. Žalovaný započal čerpání úvěru dne 16. 12. 2019, celkově načerpal 188 784 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, celkem uhradil částku 176 180 Kč, dostal se do prodlení, na které byl upozorněn výzvou k úhradě celého úvěru. Žalovanému byla dne 5. 5. 2023 zaslána předžalobní upomínka ze dne 4. 5. 2023, byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na její možné soudní vymáhání.

15. Podle , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je

23. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“

24. Právní posouzení věci:

25. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí finančního rámce ve výši 28 488 Kč s tím, že částku lze v průběhu úvěrového vztahu měnit (tzv. revolvingový úvěr). Takto byl žalovanému schválen finanční rámec až do výše 80 000 Kč. Povinností žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, žalovaný byl prověřen v jí označených registrech. Přestože žalobkyně provedení lustrací doložila, je nutno konstatovat, že uvedené samo o sobě není dostatečným prověřením schopnosti úvěr splácet, neboť k dalším tvrzením stran prověření úvěruschopnosti neoznačila a nedoložila žádný důkaz (§ 78 zákona o spotřebitelském úvěru). Zbývající je tedy pouze v rovině tvrzení – příjmy žalovaného, jeho výdaje apod. Dle názoru soudu se tak v daném případě nemohlo jednat o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.

26. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla ve výši 188 784 Kč, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaný uhradil 176 180 Kč, je tak povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 604 Kč. Ve zbývající části byl návrh žalobkyně zamítnut (smlouva je neplatná jako celek, žalobkyně nemá na další plnění nárok).

27. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 o. z., žalobkyni nelze tedy přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn Žalobkyně požadovala částku 40 404,34 Kč s příslušenstvím, úspěšná byla v částce 12 604 Kč, tedy v rozsahu méně než 50 %. V řízení byl tedy více úspěšný žalovaný, nicméně jelikož tomu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.