Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 280/2023-96
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 125 800,03 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 250 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 550,03 Kč s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 117 989,69 Kč za dobu od 24. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 125 800,03 Kč za dobu od 25. 5. 2023 do 8. 6. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 550,03 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 250 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 550,03 Kč s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 117 989,69 Kč za dobu od 24. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 125 800,03 Kč za dobu od 25. 5. 2023 do 8. 6. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 550,03 Kč za dobu od 9. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 125 800,03 Kč s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky 117 989,69 Kč za dobu od 24. 5. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 125 800,03 Kč za dobu od 25. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 21. 2. 2020 s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému částku 165 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr ve 84 měsíčních splátkách ve výši 3 375 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 13,49 % ročně, dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 3 300 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyně zabývala úvěruschopností žalovaného, vycházela z výpisů z bankovního účtu žalovaného, dále lustrovala žalovaného v dostupných registrech dlužníků. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně přistoupila ke dni 24. 5. 2023 k jeho zesplatnění. Žalobkyně krom dlužné jistiny úvěru, úroků a úroků z prodlení nárokuje smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, tj. 3× 500 Kč za pozdní úhradu splátek za únor, březen a duben 2023. U jednání soudu žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud uhradil na poskytnutý úvěr částku 114 750 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
4. Z výpisu z veřejného rejstříku vztahujícího se k žalobkyni bylo zjištěno, že dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi, v rámci které se spojily společnosti právnická osoba a právnická osoba
5. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl v rozhodné době 2 další splátkové úvěry, 2 další nesplátkové úvěry a jednu kreditní kartu, celkem žalovaný hradil na tyto závazky měsíční splátku ve výši 5 995 Kč a celková zbývající dlužná částka činila 596 500 Kč.
6. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru číslo bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z těchto údajů ohledně majetkové stránky žalovaného: žalovaný je zaměstnán s průměrným měsíčním příjmem ve výši 23 000 Kč, má ještě jiný příjem ve výši 5 000 Kč, ten však blíže nespecifikoval, žalovaný žije s partnerkou v nájmu a má jedno dítě, jeho celkové měsíční výdaje včetně splátek úvěrů činí 9 500 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti jsou ve výši 17 000 Kč měsíčně. Úvěr má žalovaný použít na zaplacení dvou jiných úvěrů u právnická osoba ve výši 57 471 Kč a ve výši 23 723 Kč.
7. Z potvrzení od jméno příjmení příjmení ze dne 16. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný předčasně zaplatit jeden úvěr, který měl u této společnosti.
8. Z karty zákazníka bylo zajištěno, že žalovaný uvedl, že žije s partnerkou v nájmu, má jedno dítě, je zaměstnán s průměrným měsíčním čistým příjem ve výši 20 932 Kč.
9. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období listopad 2019 až leden 2020 bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto období průměrný čistý příjem ze zaměstnání ve výši 20 922 Kč, žalovaný splácel další úvěry částkou cca 6 500 Kč, hradil poplatky za telefon (v listopadu 2019 se jednalo o částku 1 769 Kč), dále si hradil životní pojištění ve výši 324 Kč měsíčně, školkovné ve výši cca 1 000 Kč měsíčně, v prosinci 2019 čerpal úvěr ve výši 15 000 Kč od právnická osoba anonymizována dvě slova. Zůstatek na bankovním účtu žalovaného v lednu 2020 byl záporný (- 3 179,58 Kč).
10. Z potvrzení o zaslání potvrzovacího kódu bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 2. 2020 SMS kód číslo, kterým žalovaný měl„ podepsat“ úvěrovou smlouvu uzavřenou prostředky komunikace na dálku.
11. Z potvrzení o vyplácení úvěru číslo bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 20. 2. 2020 částku 165 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet.
12. Ze sdělení právnická osoba ze dne19. 9. 2023 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. bankovní účet je žalovaný.
13. Ze smlouvy o hotovostním úvěru (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli účastníci řízení dne 21. 2. 2020, žalovaný projevil vůli uzavřít Smlouvu zadáním SMS kódu číslo. Žalobkyně se zavázala poskytnou žalovanému úvěr ve výši 165 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr v 84 měsíčních splátkách ve výši 3 375 Kč počínaje 1. splátkou splatnou dne 16. 3. 2020. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,49 %, dále byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 300 Kč a pojištění ve výši 275 Kč měsíčně. Součástí smluvních ujednání byla smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případě prodlení žalovaného se splátkou úvěru. Dále bylo ujednáno právo žalobkyně na zaplacení celého úvěru v případě nezaplacení 2 měsíčních splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce.
14. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný splácel poskytnutý úvěr splátkami ve výši 3 375 Kč, zaplatil 34 měsíčních splátek (34 x 3 375 Kč = 114 750 Kč), řadu splátek hradil až po jejich splatnosti. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 16. 1. 2023, dále nehradil ničeho.
15. Z dopisu ze dne 24. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni 24. 5. 2023 dochází k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením, žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud uhradil 114 750 Kč.
16. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 25. 5. 2023 žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru ze Smlouvy.
17. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 19. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení.
18. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení žalobního nároku a rozhodnutí ve věci.
19. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 165 000 Kč, žalovaný uhradil toliko 34 (z 84) měsíčních splátek úvěru. Žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, žalobkyně si ověřila pravidelné měsíční příjmy žalovaného z výpisů z bankovního účtu žalovaného, příjem žalovaného se pohyboval okolo 21 000 Kč, z výpisů z bankovního účtu žalovaného však nelze určit, jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje (na bydlení, energie, potraviny).
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
23. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
24. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatními lístky, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Žalobkyně prokázala, že řádně zkoumala aktivní majetkovou stránku žalovaného, když bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného v rozhodné době činil 20 922 Kč. Žalobkyně neprokázala, že zkoumala rovněž pasivní majetkovou stránku žalovaného, přičemž poskytovatel spotřebitelského úvěru je schopen si učinit celistvý obraz o solventnosti spotřebitele pouze tehdy, pokud zná jeho pravidelné měsíční příjmy i výdaje. Z úvěrové zprávy žalobkyně věděla, že žalovaný je velmi zadlužen a splácí své úvěry měsíční splátkou v celkové výši cca 6 000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by lustrovala žalovaného v Insolvenčním rejstříku či v Centrální evidenci exekucí. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného plyne, že žalovaný měl v rozhodné době další úvěry, které splácel částkou cca 6 500 Kč měsíčně, v prosinci 2019 čerpal další úvěr ve výši 15 000 Kč. V lednu 2020 měl žalovaný záporný zůstatek na svém bankovním účtu. S ohledem na vše uvedené měla žalobkyně dle názoru o to více úsilí vynaložit na prozkoumání pasivní majetkové stránky žalovaného, a to tak, aby znala jeho skutečné výdaje, zejména jeho výdaje vynaložené na bydlení, energie, pojištění, školkovné apod. Žalobkyně neprokázala, že dodržela princip odpovědného úvěrování, který v důsledku chrání jak žalovaného – proti nesplácením úvěru, tak žalobkyni – proti nedobytnosti úvěru. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z výše uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 odst. 1 ZoSÚ, tj. neposoudila s odbornou péčí pasivní majetkovou stránku žalovaného, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 165 000 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně a dle předloženého splátkového kalendáře dosud uhradil na úvěr ze Smlouvy částku 114 750 Kč. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni z neplatné Smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 50 250 Kč (tj. 165 000 Kč mínus 114 750 Kč). Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z., jejichž výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne 9. 6. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 24. 5. 2023, která byla doručena žalovanému dne 29. 5. 2023 (§ 573 o. z.) a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 10 dnů ode dne doručení výzvy, tj. do 8. 6. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné Smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatku, smluvních úroků, smluvní pokuty, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož převážně procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněna (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.