Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 209/2023-55

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 167 193,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 62 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 100 Kč od datum do zaplacení, a to do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky

105 093,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 351,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 989,17 Kč, úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 79 845,81 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79 845,81 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 745,81 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 62 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do částky 105 093,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 351,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 989,17 Kč, úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 79 845,81 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79 845,81 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 745,81 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve znění písemných doplnění se žalobkyně u Okresního soudu v Mladé Boleslavi (dále jen soud) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 167 193,40 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 115 246 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 89 158 Kč, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a odměnu za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 20 718 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách po 6 842 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil 27 900 Kč. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 79 845,81 Kč a poplatku ve výši 87 347,59 Kč, a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný ani po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem

k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky 167 193,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 351,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 989,17 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 79 845,81 Kč od datum do zaplacení ve výši

8,25 % a úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 79 845,81 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně dále doplnila, že její právní předchůdkyně zkoumala potřebným způsobem úvěroschopnost žalovaného, před uzavřením smlouvy ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíce 11, číslo. Z insolvenčního rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako elektrikář ve společnosti právnická osoba, jeho měsíční příjem činí 26 545 Kč, žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti.

S ohledem na výše uvedené i příjmy žalovaného (které žalovaný doložil potvrzením Okresní správy sociálního zabezpečení), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k soudem nařízenému jednání se nedostavil, svou nepřítomnost

u jednání nikterak neomluvil.

3. Soud proto věc účastníků projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, a to na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a obsahu spisu ( , , dále jen „“).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním

a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru

číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 115 246 Kč (poplatek sestává

z úroku, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), a to v 30 měsíčních splátkách po 6 842 Kč (resp. poslední splátka ve výši 6 828 Kč), splatných vždy do měsíce od předešlé splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši

24,24 % ročně, RPSN ve výši 85,77 % ročně.

6. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo o svých poměrech uvedl, že žije ve vlastním bytě či domě bez zástavy, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek

u společnosti právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 26 545 Kč, přičemž jeho interní splátky zápůjček činí 6 842 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč.

7. Z výplatní pásky za měsíc číslo soud zjistil, že žalovaný dosáhl měsíčního příjmu 35 052 Kč

a z výplatní pásky za měsíc číslo soud zjistil, že čistý příjem žalovaného v tomto měsíci činil 19 998 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo soud zjistil., že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku 27 900 Kč.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokázala, že uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce.

9. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lísku ze dne datum žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla

o postoupení pohledávky.

10. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení žalované částky.

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo částku 90 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 27 900 Kč.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Dle ust. ., (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

23. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

24. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

25. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

26. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li v případě smlouvy

o spotřebitelském úvěru číslo pouze z údajů získaných od žalovaného a ověření výše jeho příjmu ze zaměstnání. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalovaného pohledávku splácet. K většině údajů zaznamenaných v kartě zákazníka žalobkyně nepředložila důkazy prokazující pravdivost těchto údajů, například výpisy z účtu žalovaného. Výše měsíčních nákladů žalovaného nebyla nikterak doložena. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, žalobkyně nedoložila.

27. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

28. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaný byl tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), tj. částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a které dosud nesplatil. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 90 000 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil celkovou částku 27 900 Kč. Stále tak žalovaný žalobkyni nevrátil částku 62 100 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a kterou je žalovaný povinen vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalovanému dle o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného, tj. ode dne datum až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána , žalobkyně však podanou žalobou požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána. Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 62 100 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 100 Kč ode dne datum do zaplacení ( o. z.). Ohledně úroků z prodlení soud podotýká, že i přes právní úpravu týkající se nároku věřitele z titulu bezdůvodného obohacení při absolutní neplatnosti smlouvy, shledal nárok žalobkyně co do přiznané části za důvodný, neboť žalovaný byl žalobkyní k úhradě de facto vyzván žalobou doručenou do jeho dispozice a na tuto výzvu nereagoval.

29. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smluv, nezbylo soudu než žalobu co do zbývající části žalobního nároku zamítnou, tj. zamítnout co do částky 105 093,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 351,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 989,17 Kč, úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 79 845,81 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79 845,81 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 745,81 Kč od datum do zaplacení.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Náhrada nákladů řízení

by příslušela procesně úspěšnější žalovanému, který byl ovšem ve věci nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Proto soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.

31. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle , tři dny od právní moci rozsudku), a to šedesát dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy

a tedy ke skutečnosti, že lhůta k plnění má být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností a schopností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný

a v možnostech soudu nebylo zjistit majetkové poměry žalovaného, jeho možnosti a schopnosti, soud stanovil k plnění lhůtu šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou vzhledem k výši přiznané částky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.