Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (9)No categories available
18 C 156/2023-25
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 27.766,97 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.266,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27.766,97 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.474,88 Kč a částky 256 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.500 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.266,97 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27.766,97 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.474,88 Kč a částky 256 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobu došlou soudu dne 15. 3. 2023 se žalobkyně po žalované domáhala částky 27.766,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27.766,97 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.474,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 25.391,86 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 4.581,55 Kč. V žalobě tvrdila, že dne 1. 3. 2021 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu číslo tvořil přepis splátek, na základě, které žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 30.000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25.776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se tak zavázala uhradit částku 55.776 Kč, a to ve 14měsíčních splátkách po 3.984 Kč, první splátku do měsíce od podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky připadala na den 1. 5. 2022. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, uhradila částku 4.500 Kč, která odpovídá 1 řádně uhrazené splátce. Dle smlouvy z této částky byla na jistinu úvěru alokována částka 2.233,03 Kč a na příslušenství částka 2.266,97 Kč. Ode dne 2. 5. 2022 je žalovaná s prodlení úhradou částky 51.276 Kč, představující jistinu ve výši 27.766,97 Kč a zůstatku příslušenství ve výši 23.509,03 Kč. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Dne
4. 4. 2022 byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na základě které pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, a takto byla žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovanou na základě smlouvy ze dne 25. 10. 2022 s účinností ke dni 27. 10. 2022. Žalobkyně tak požaduje částku 27.766,97 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru, částku 2.467,77 Kč nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok, částku 13.513,99 Kč nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru, částku 2.562,93 Kč nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru, částku 4.964,34 Kč nesplacený inkasní poplatek, částku 1.882,83 Kč smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků (vypočtený od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 2. 5. 2022 do 14. 10. 2022 ve výši 15 % ročně z jistiny úvěru ve výši 27.766,97 Kč. Žalobkyně požaduje i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.474,88 Kč (vypočtený po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 2. 5. 2022 do 14. 10. 2022, z jistiny úvěru ve výši 27.766,97 Kč). Dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 28. 10.- 2022 z jistiny ve výši 27.766,97 Kč. Dále požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč za mimosoudní vymáhání, a to za výzvu žalované k úhradě dlužné částky ve výši 39 Kč a za cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy ve výši 217 Kč. Dále žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Tato je požadována od prvního dne prodlení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ve výši 14.500 Kč, žalobkyně ku prospěchu žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 4.581,55 Kč, která je vypočtena pouze z nesplacené jistiny ve výši 27.766,97 Kč od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 2. 5. 2022 do 13. 10. 2022 Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 1. 3. 2023.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 8. 2023, č. j. 18 C 156/2023-21, které nabylo právní moci dne 4. 10. 2023, bylo řízení podle § 96 odstavec 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), zastaveno co do částky 29.973,41 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 25.391,86 Kč a smluvní pokutu ve výši 4.581,55 Kč, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu podáním došlým soudu dne 16. 8. 2023 zpět. Žalobkyně nadále požadovala částku 27.766,97 Kč se zákonným z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27.766,97 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.474,88 Kč a částku 256 Kč nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
4. Na výzvu soudu podle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
5. Ze smlouvy o úvěru označené jako„ anonymizována tři slova“ číslo že dne
1. 3. 2021 žalovaná a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřely dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v částce 30.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 2.888 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 14.700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.788 Kč, inkasním poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 5.400 Kč, celkem částku 55.776 Kč, zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč, kdy první splátku se zavázala zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy a každou další splátku do měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celkové náklady spotřebitelského úvěru tak byly sjednány ve výši 25.776 Kč. Roční procentní sazba nákladů tak činila 272,44 %. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzala v hotovosti celou částku úvěru. Strany dále sjednaly pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas smluvní pokutu výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, s tím, že pokuta je splatná v dnes následující po dni prodlení. Součástí smlouvy byla Příloha č. 1 předpis splátek, ve kterém je uveden rozpad jednotlivých splátek.
6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalované byly poskytnuty zákonné informace týkající se předmětného úvěru.
7. Ze žádosti o úvěr adresované společnosti právnická osoba, že dne 25. 2. 2021 žalovaná požádala o úvěr ve výši 25.000 Kč na 14 měsíců ve splátkách po 3.075 Kč, jako příjmy uvedla mzdu 16.975 Kč a rodičovský příspěvek, výživné ve výši 1.600 Kč, celkové měsíční příjmy 18.575 Kč, měsíční výdaje na bydlení, energie 2.000 Kč, na dopravu, jídlo, osobní náklady 6.320 Kč, dále uvedla srážky ze mzdy, výživné ve výši 2.181 Kč a měsíční splátky stávajících půjček ve výši 3.585 Kč, celkové měsíční výdaje tedy 14.086 Kč, druh bydlení v nájmu, že je vdaná, má jedno vyživované dítě, že byly předloženy výplatní pásky, pracovní smlouva, občanský průkaz.
8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022, z přílohy k této smlouvě a potvrzení o zaplacení kupní ceny, že žalobkyně jako postupník a společnost právnická osoba, IČO, jako postupitel, uzavřely dohodu, kterou postupitel postoupil žalobkyni své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze číslo této smlouvy, mj. pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru. Pohledávka byla postoupena s účinností ke dni 27. 10. 2022, kdy byla zaplacena kupní cena za postoupené pohledávky.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky z uvedené smlouvy a sdělila jí, že ke dni postoupení činila 74.065,99 Kč včetně příslušenství a vyzvala žalovanou k úhradě do 10 dnů od obdržení dopisu. Z poštovního podacího archu České pošty, s. p., že dne 11. 11. 2022 byla zásilka předána k poštovní přepravě.
10. Z výzvy ze dne 1. 3. 2023, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky z uvedené smlouvy o úvěru ve výši ke dni sepisu výzvy 74.495,05 Kč. Současně ji upozornil na skutečnost, že pokud nebude zaplaceno do 9. 1. 2023, bude podána žaloba. Z poštovního podacího archu České pošty, s. p., že dne 3. 3. 2023 byla zásilka předána k poštovní přepravě.
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 1. 3. 2021 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ
PSČ, došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalované v hotovosti částku 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu úrokem ve výši 2.888 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 14.700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.788 Kč, inkasním poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 5.400 Kč, celkem částku 55.776 Kč, zaplatit ve 14měsíčních splátkách po 3.984 Kč, kdy první splátku se zavázala zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy a každou další splátku do měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celkové náklady spotřebitelského úvěru tak byly sjednány ve výši 25.776 Kč. Strany dále sjednaly pro případ, že žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas smluvní pokutu výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, s tím, že pokuta je splatná den následující po dni prodlení. Před uzavřením smlouvy byly žalované poskytnuty zákonné informace o úvěru. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni 27. 10. 2022 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámením ze dne 10. 11. 2022, předaným k poštovní přepravně dne 11. 11. 2022, žalované oznámila postoupení pohledávky a vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 3. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 3. 3. 2023, vyzvána k zaplacení. Žalovaná uhradila částku 4.500 Kč.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
20. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, která je svým charakterem smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZSÚ. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy, když naopak žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že takovými důkazy nedisponuje. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla celkem částku 30.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná uhradila částku 4.500 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 25.500 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná tedy není dosud v prodlení. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
23. Ve zbylé části soud žalobu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobkyně tím, že vzala žalobu zpět co do částky 29.973,41 Kč zavinila zastavení řízení a dále byla neúspěšná v části, jak je uvedena ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalované z důvodu její procesní pasivity žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.