Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 199/2023-26

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 435 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 860 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení

a) částky 3 575 Kč,

b) úroku z prodlení ve výši 445,76 Kč,

c) úroku ve výši 710,65 Kč,

d) úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 3 958,62 Kč od datum do zaplacení,

e) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 958,62 Kč od datum do datum,

f) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 098,62 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 860 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 860 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 3 575 Kč, b) úroku z prodlení ve výši 445,76 Kč, c) úroku ve výši 710,65 Kč, d) úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 3 958,62 Kč od [datum] do zaplacení, e) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 958,62 Kč od [datum] do [datum], f) úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 098,62 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), bylo vyhotoveno tzv. zkrácené odůvodnění obsahující toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož se v posuzovaném případě jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné ( ).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 435 Kč (jistina 3 958,62 Kč a poplatek 2 476,38 Kč) s úrokem ve výši 18,36 % ročně z částky 3 958,62 Kč vyčísleným za období od datum do datum na částku 710,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 958,62 Kč vyčísleným za období od datum do datum na částku 445,76 Kč, s úrokem ve výši 18,36 % ročně z částky 3 958,62 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 958,62 Kč od datum do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a spol. právnická osoba, (dále jen„ původní věřitelka“), na základě níž měla původní věřitelka téhož dne poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to po předchozím řádném zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky, které se žalovaná spolu s úrokem a poplatkem zavázala splatit ve 26 týdenních splátkách po 330 Kč do datum, sjednané splátky však řádně a včas nehradila, přičemž do dne sepsání žaloby uhradila žalovaná celkem 2 140 Kč. Nároky původní věřitelky za žalovanou měly být postoupeny žalobkyni.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení , neboť žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce svoji neúčast u jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka v souladu s písemnou dohodou poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaná spolu s úrokem a poplatkem zavázala splatit ve 26 týdenních splátkách po 330 Kč nejpozději do datum, přičemž původní věřitelka se před poskytnutím peněžních prostředků zabývala osobními a majetkovými poměry žalované. Žalovaná uhradila původní věřitelce celkem 2 140 Kč (tato skutečnost vyplývá z tvrzení samotné žalobkyně – ve prospěch žalované, které žalovaná nijak nerozporovala). Před podáním žaloby převedla původní věřitelka žalobou uplatněné nároky na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou doporučeným dopisem odeslaným dne datum k úhradě dlužné částky do deseti dnů ode dne doručení dopisu.

5. Soud naopak nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím peněžních prostředků jakkoliv ověřovala tvrzení žalované o tom, že proti ní není veden výkon rozhodnutí či exekuce, že by žalobkyně či původní věřitelka vyzvaly žalovanou k úhradě dlužné částky dříve než dopisem odeslaným dne datum, že by žalovaná uhradila původní věřitelce či žalobkyni více než 2 140 Kč anebo že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní nebyla přiměřená možnostem žalované; posledně uvedené skutečnost ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.

6. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Před podáním žaloby uzavřela původní věřitelka s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 a násl. o. z., na základě níž původní věřitelka postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou; žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.

14. Soud se zprvu zabýval tím, zda původní věřitelka neposkytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v . GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, právnická osoba v . jméno příjmení a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.

15. Pro závěr, zda byl spotřebitelský úvěr poskytnut žalované v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, jsou zcela zásadní skutková zjištění stran prověřování existence případných exekucí vedených proti žalované. Z provedeného dokazování přitom soud nemá za prokázané, že by původní věřitelka před poskytnutím úvěru jakkoliv ověřovala tvrzení žalované o tom, že proti ní není veden výkon rozhodnutí či exekuce, přičemž takové zjištění je absolutním základem (výchozím bodem a prvotním předpokladem) pro další zkoumání majetkových poměrů žadatele o úvěr, neboť právě existence vedené exekuce proti žadateli je jedním z nejmarkantnějších ukazatelů o jeho aktuálních a budoucích majetkových poměrech. Případné vedení exekuce se promítá do majetkové sféry povinného (žadatele o úvěr) hned v několika rovinách. Příkladmo lze zmínit vliv na výši pravidelného příjmu žadatele, je-li exekuce prováděna srážkami ze mzdy a jiných příjmů (v takovém případě povinnému zůstává pouze tzv. nezabavitelná částka) nebo vliv na samotný poskytnutý úvěr, který může být postižen v rámci exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžníhou anebo v rámci mobiliární exekuce, v závislosti na tom, zda je úvěr poskytnut žadateli hotově nebo převodem na účet. Vzhledem k závažnosti dopadů případné exekuce do majetkové sféry žadatele o úvěr soud v posuzované věci uzavřel, že nezkoumala-li žalobkyně před poskytnutím úvěru existenci případných exekucí vedených proti žalované, poskytla žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou ZoSÚ, jelikož na základě neúplných informací o poměrech žalované nemohlo z logiky věci vyplynout, že zde nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Pro úplnost soud dodává, že pro posouzení„ kvality“ procesu zkoumání úvěruschopnosti je primárně rozhodující, zda se žalobkyně touto otázkou vůbec zabývala. Teprve v návaznosti na zjištění učiněná z Centrální evidence exekucí (veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Exekutorskou komorou České republiky) lze usuzovat, zda je možné žadateli poskytnout úvěr navzdory proti němu vedené exekuci. V kontextu shora uvedeného poté nelze přistoupit ani na obvyklou argumentaci nebankovních poskytovatelů úvěrů/zápůjček, že jim žádný právní předpis výslovně neukládá, aby před poskytnutím úvěru prováděli lustraci v Centrální evidenci exekucí. Naopak, tato povinnost je vyjádřena v  větě prvé ZoSÚ, konkrétně slovy„ a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“

16. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalované, které původní věřitelka v rámci posuzování její úvěruschopnosti zjistila, jelikož vzhledem k popsaným deficitům tohoto procesu ze strany původní věřitelky by veškerá další zjištění byla nadbytečná.

17. Neunesení důkazního břemene žalobkyní stran skutečnosti, že v případě žalované nevyplynuly z výsledku posouzení úvěruschopnosti důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl žalované poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Navzdory znění ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo výše cit. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).

18. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalované dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v celkové výši 2 860 Kč (původní věřitelka poskytla žalované celkem 5 000 Kč a současně žalovaná neprokázala, že by původní věřitelce či žalobkyni vrátila více než 2 140 Kč) v době přiměřené jejím možnostem. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaná neprokázala (ani netvrdila), že by lhůta pro vracení peněžních prostředků stanovená žalobkyní nebyla přiměřená jejím možnostem, vzniklo žalobkyni v souladu s ustanovením a o. z. ve spojení s ustanovením rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 860 Kč od datum do zaplacení, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté jistiny dříve, nežli dopisem odeslaným dne datum. Za okamžik doručení této výzvy soud považoval den datum, neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání. Desetidenní lhůta k úhradě dlužné částky uplynula dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaná s vrácením části poskytnuté jistiny v prodlení.

19. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění.

20. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu v rozsahu nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovanou nevrácenou jistinu (výrok II. písm. a) - d)), neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalované nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalované s vrácením části poskytnuté jistiny (výrok II. písm. e)), jakož i úroku z prodlení z částky nepředstavující žalovanou nevrácenou jistinu (výrok II. písm. f)).

21. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení podle ustanovení , 3 , omluvila a současně požádala, aby v případě potřeby byla vyzvána k doplnění skutkových tvrzení či označení důkazů, k čemuž soud pro úplnost sděluje, že nemohl-li poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. )

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť převážně úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.