Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 66/2023-61
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 58 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27 864,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27 864,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí soudu, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 58 000 Kč příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem ideální ½ nemovitostí pozemků parc. č. st. anonymizováno, jehož součástí je stavba adresa a pozemku parc. číslo vše zapsáno na list vlastnictví pro k.ú. část obce, územní celek, u stát. instituce, stát. instituce (dále jen„ nemovitosti“). Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum. Dle tvrzení žalobkyně užívá žalovaná nejméně od datum bez právního důvodu nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu žalobkyně a bezdůvodně se tak na její úkor obohacuje. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši obvyklého nájemného v dané lokalitě, kdy výši nájemného stanovila žalobkyně na částku 8 000 Kč za nemovitosti měsíčně. Žalovaná tak měla žalobkyni zaplatit polovinu, tedy 4 000 Kč za měsíc od datum do datum, celkem 58 000 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že se žalobou nesouhlasí, nárok žalobkyně je neoprávněný a nedůvodný. Žalovaná neužívá celé nemovitosti. Od samého počátku historicky užívá jen jejich polovinu, polovinu zahrady a jednu stodolu. V domě jsou dva byty způsobilé k užívání, přičemž žalovaná užívá pouze jeden z těchto bytů. Součástí nemovitostí je i výminek ve dvoře, který žalovaná neužívá vůbec. Tvrzení žalobkyně se tak nezakládají na pravdě. Druhá, žalovanou neužívaná, polovina nemovitostí, není, již anonymizováno let po smrti paní jméno celé jméno žalované, právní předchůdkyně pana příjmení, od kterého žalobkyně pravděpodobně nabyla svůj podíl na předmětných nemovitostech, nikým užívána a udržována. V polovině domu, kterou užívala paní jméno celé jméno žalované, jsou dokonce doposud její věci, jako nábytek, či oblečení. Žalovaná se do nemovitostí přistěhovala před 60 lety ke svému manželovi, přičemž tyto byly obdobně užívány již v té době jí a jejím manželem na straně jedné a rodiči jejího manžela na straně druhé. jméno celé jméno žalované byla matka manžela žalované, její podíl po její smrti získala jméno příjmení, poté její syn jméno příjmení, který jej zřejmě prodal žalobkyni. Žalobkyni je k dispozici nejméně jedna polovina všech nemovitostí, o něž se však vůbec nestará, její polovina domu chátrá, objevuje se v ní plíseň a vlhkost, nepečuje ani o zahradu, stodolu, ve výminku jsou uskladněny věci, které pan příjmení odstěhoval z bytu po jméno celé jméno žalované. Žalovaná hradí veškeré náklady spojené s nemovitostmi, žalobkyně se na těchto nikterak nepodílí, a tedy právě žalobkyně se tak bezdůvodně obohacuje na úkor žalované. K výzvě soudu žalovaná doplnila, že minimálně po dobu 60 let, kdy se do nemovitostí přistěhovala ke svému tehdejšímu manželovi, jsou nemovitosti užívány tak, že oni užívali přední polovinu domu a rodiče jejího manžela užívali zadní polovinu domu. V roce 1978 přistavěl manžel žalované k domu verandu, koupelnu a toaletu. Užívání nastavené původními majiteli bylo po celou dobu respektováno a naplňováno v rozsahu, v jakém nemovitosti žalovaná užívá do současnosti. Žalobkyni jsou tak k dispozici prostory, jenž užívali její právní předchůdci, může užívat i celou zahradu, na jejíž údržbě se slíbila podílet, ale nečiní tak.
3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí, a že žalovaná v domě, který je součástí nemovitostí, v rozhodném období bydlela.
4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Svědkyně jméno příjmení, dcera žalované a zároveň spoluvlastnice nemovitostí během svého výslechu dne datum uvedla, že vlastní 1/6 nemovitosti, stejně jako její sestra jméno celé jméno žalované. Věděla o tom, že někdy kolem roku rok, když se žalovaná vdávala, bylo domluveno na obci u starosty, pana příjmení, jak kdo bude v domě bydlet. Manžel žalované se dohodl se svou matkou, že rodiče manžela žalované budou bydlet v zadní části a žalovaná se svou rodinou budou bydlet v přední části domu. Manžel žalované v domě proto vybudoval topení, koupelnu a záchod, vše opravoval a zveleboval. V přední části, kde nyní žije žalovaná, byly původně chlévy. Spalo se tam, kde je nyní kuchyně a zadní místnosti. Poté došlo k vybudování předních místností a prarodiče svědkyně užívali zadní, teplejší část, odkud viděli z okna na chlévy. Bylo dohodnuto, že až jednou nebude babička, že rodina žalované odkoupí polovinu domu, ale nedošlo k tomu. Dům se užíval tak, že kuchyně byla společná, tu druhou polovinu neužívali. Do kuchyně dali novou kuchyňskou linku, bombu na plyn, zřídili přívod vody. To všechno udělal otec svědkyně, manžel žalované. Následně bylo domluveno, že se místnosti dalších spoluvlastníků zamknou a nebude se to používat. Takto bylo až do chvíle, kdy obdrželi klíče, aby mohli prostory ukázat novým vlastníkům. K ostatním podílům svědkyně uvedla, že ona i její sestra souhlasily s tím, aby je žalovaná užívala, dokud bude žít. Ohledně stodol bylo dohodnuto, že stodola, v levé části z pohledu od domu, bude sloužit k uskladnění sena třetí osoby. Ohledně výminku uvedla, že ten je v dezolátním stavu, neužívaný, dřív tam byl dobytek, slepice, koně, nyní je tam nábytek po babičce. Zahradu udržovali na jejich náklady. Žalobkyně neplatila ani domovní daň. Na výzvu svědkyně reagovala žalobkyně tak, že ji to nezajímá, že chtějí pouze investovat. Následně svědkyně popsala také prodej nemovitostí panem příjmení a další okolnosti ohledně současného prodeje podílu žalobkyně.
6. Žalobkyně se v rámci své podnikatelské činnosti zabývá výkupem spoluvlastnických podílů na nemovitostech, jak bylo zjištěno z výpisu z internetových stránek žalobkyně ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně.
7. Z výpisu z katastru nemovitostí k předmětným nemovitostem ke dni datum bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem ½ nemovitostí. Žalovaná, jméno celé jméno žalované anonymizováno jsou potom vlastnicemi každá podílu o velikosti 1/6 ve vztahu k celku.
8. K rozsahu užívání předložila žalovaná soudu náhled mapky z nahlížení do katastru nemovitostí – situační náčrt, kde označila, jakou část nemovitostí je k dispozici té které z účastnic. Podoba nemovitostí je dále patrná z ortofotomapy.
9. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky 43 300 Kč z titulu nájemného dopisem ze dne
datum. K tomu předložila soudu podací arch s datem odeslání dopisu žalované dne
datum.
10. Emailem ze dne datum zástupce žalované sdělil zástupci žalobkyně, že žalovaná ani ostatní spoluvlastnice neužívají celou nemovitost, popsala zde skutečnosti, na kterých stavěla svou procesní obranu i v tomto řízení. Žalobkyni upozornil, že by bylo vhodné, aby se podílela na úhradě nákladů na údržbu, daně z nemovitosti, elektřině a pojištění.
11. Žalovaná soudu dále předložila řadu fotografií části nemovitostí, ke kterým uvedla, že se jedná o byt, který žalovaná nikdy neužívala. Jedná se o fotografie interiéru i exteriéru nemovitosti v havarijním stavu. Z fotografií interiéru je patrné, že nejsou dlouhodobě nikým užívány, jsou v nich pavučiny, prach a plíseň. Dále byly soudu k dispozici fotografie prostor užívaných žalovanou, ze kterých je zjevné, že tyto jsou obývány.
12. Stavebním povolením anonymizována tři slova – anonymizována dvě slova v obec číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byla jméno příjmení povolena výstavba verandy s koupelnou a WC, celková údržba vnitřních i venkovních omítek a podlah, oprava krytiny domu.
13. Soud na místě provedl místní šetření, kdy bylo zjištěno, že nemovitosti jsou koncipovány tak, že je lze užívat více osobami s tím, že bude do jisté míry zachováno soukromí více spolužijících osob, když žalovaná v domě žije a užívá dvě místnosti v přední části domu, jednu jako obývák a jednu jako ložnici. Dále je v domě jedna malá místnost, kterou užívají další spoluvlastnice s rodinami, když přijedou na návštěvu za žalovanou, k přespání. Pro všechny je potom společná kuchyně uprostřed domu a sociální zařízení sousedící s místnostmi užívanými žalovanou. V zadní části domu se nachází dvě místnosti, kdy jedna je průchozí do místnosti v zadní části domu. Bylo patrno, že obě tyto místnosti nejsou dlouho užívány, nachází se zde staré věci, pavučiny, prach, plíseň, opadané omítky. Na dvoře je společný výminek, který rovněž nevykazuje jakékoli známky užívání, naopak, jak vzešlo najevo během místního šetření, tento chátrá a opadávající tašky ze střechy jsou příčinou stížností sousedů. Dále jsou ve dvoře dvě stodoly, z nichž jedna je užívána, druhá je prázdná. příjmení byla značně zarostlá, nejevila žádné známky užívání. Během místního šetření bylo ze strany žalobkyně uvedeno, že nemovitosti nechce užívat, chce z nich pouze zisk.
14. S ohledem na níže uvedené odůvodnění, soud pro nadbytečnost zamítl důkazní návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomie, odvětví ocenění nemovitostí za účelem stanovení nájemného obvyklého v místě a čase.
15. Na danou věc soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník “)
16. Podle § 6 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 věty prvé nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
17. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle odst. 2 shodného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle anonymizováno název soudu ve věci sp. zn. spisová značka má spoluvlastník právo na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu. Vznik bezdůvodného obohacení je vázán na situaci, kdy existující poměry, rozhodnutí nebo dohoda spoluvlastníků neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci jeho práva. Spoluvlastníku, který užívá společnou věc nad rámec jeho spoluvlastnického podílu a který zároveň neplatí úhrady za takové užívání, může vznikat tímto způsobem majetkový prospěch nabývaný bez právního důvodu coby jedna ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení.
21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná jsou spolu s jméno celé jméno žalované anonymizováno spoluvlastnicemi předmětných nemovitostí. Žalobkyně je právnickou osobou podnikající v oblasti skupování nemovitostí, jejich spoluvlastnických podílů, a to za účelem zisku. V daném případě se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení za užívání jejího spoluvlastnického podílu, když žalovaná v nemovitosti bydlí a žalobkyně v řízení argumentovala tím, že buď nikdy nebyla uzavřena dohoda o způsobu užívání nemovitostí, popřípadě, že tato dohoda nebyla uzavřena dostatečně konkrétně, či že žalobkyně nemůže být danou dohodou vázána, a to pro zásadní změnu okolností proběhlou od jejího uzavření v anonymizováno letech minulého století.
22. Soud je v daném případě toho názoru, že tvrzení žalované o tom, že dohoda o tom, že její rodina bude užívat přední část domu a stodolu v pravé části dvora, a další spoluvlastníci budou bydlet v zadních místnostech domu a užívat stodolu v levé části dvora, kuchyně a později vybudované sociální zařízení bude užíváno společně všemi spoluvlastníky, byla uzavřena, a to minimálně konkludentně, je pravdivé. Zejména z místního šetření bylo zjištěno, že žalovaná skutečně užívá nemovitosti pouze v omezeném rozsahu, tak jak byly její rodinou užívány od nepaměti. Žalovaná přijala nastolený stav, kdy zadní část domu užívali rodiče jejího manžela a žalovaná se svou rodinou užívala přední část domu, kterou v průběhu let její manžel rozšířil o verandu a sociální zařízení. Rovněž prostory nacházející se na dvoře nemovitostí jsou žalovanou užívány tak, jak bylo nastaveno od počátku jejího bydlení v daném místě. Uvedené bylo podpořeno i výpovědí svědkyně příjmení, která je sice dcerou žalované, ale soud nemá žádný důvod o pravdivosti její výpovědi pochybovat, když její popis místních poměrů plně korespondoval s tím, v jakém stavu byly nemovitosti v době místního šetření, a i dlouhé roky před ním.
23. Žalobkyně vlastnické právo k nemovitostem nabyla za stavu, jaký zde byl nastolen desetiletí, o poměrech nemá žádný přehled, nemá ani zájem se s nimi seznámit, nemá zájem nemovitosti užívat, má zájem pouze o zisk, jak bylo z její strany sděleno během místního šetření. Žalovaná užívá nemovitosti v rozsahu ½ ve vztahu k celku, kdy jí samotné patří 1/6 a jejím dcerám další 2/6. V tomto rozsahu užívala žalovaná a její nejbližší rodina nemovitosti od anonymizováno let minulého století. Ačkoli se v domě nejedná o dvě samostatné oddělitelné bytové jednotky, žalobkyně svůj podíl na nemovitosti za tohoto stavu kupovala, a byla s ním seznámena, a to navzdory tvrzení, že mají všichni spoluvlastníci právo k celé věci. Ve smyslu shora citované judikatury je na místě poukázat na skutečnost, že existující dohoda o užívání a v místě existující poměry, jakkoli nevylučují žalobkyni z realizace jejího práva k nemovitostem, kdy žalovaná z těchto zjevně ani neužívá všechny části nemovitostí ani v rozsahu jedné poloviny. Užívá polovinu domu a jednu stodolu, naproti tomu výminek a zahrada nejsou užívány nikým. V daném případě však žalobkyně zájem o užívání žádných částí nemovitostí ani nemá.
24. O tom, že by žalovaná nadužívala svůj spoluvlastnický podíl na úkor žalobkyně, se tedy v daném případě nedá uvažovat. Argumentace, že nikdy nebyla uzavřena dohoda o užívání popřípadě, že dodržování této dohody není spravedlivé po žalobkyni vyžadovat, a že má poloviční nárok na užívání ke každému metru čtverečnímu v nemovitosti a z tohoto je vyloučena, je pouhým tvrzením žalobkyně, se kterým se soud neztotožňuje. Poukazování žalobkyně na to, že část domu užívaná žalovanou je ve zjevně lepším stavu je naopak nespravedlivé vůči žalované, která se o současný stav domu zasluhuje svou každodenní péčí a to, že žalobkyně a její právní předchůdci o část, kterou měli k dispozici k užívání, chátrá, nemůže jít žalované k tíži, navíc když žalovaná neměla do těchto prostor do nedávna ani přístup, neboť byly zamčeny. Počínání žalobkyně spočívající ve vyvolání tohoto sporu se soudu jeví jako nepoctivé právní jednání, když jsou zjevně zneužívána zákonná ustanovení, která by mohla vést žalobkyni k zisku. Jak ze stavu nemovitostí plynoucího z místního šetření, předložených fotografií, či výpovědi další spoluvlastnice bylo jasně prokázáno, že dřívější spoluvlastníci byli domluveni na tom, jakou část bude ten který ze spoluvlastníků užívat a žalovaná tuto dohodu od počátku dodržuje.
25. Soud žalobu považuje za nemravný pokus žalobkyně se, v rámci své podnikatelské činnosti, obohatit na starším člověku, který se do nastalé situace dostal nezaviněně. Pokud žalovaná užívá nemovitosti nad rámec svého zákonného podílu, činí tak pouze a jen ve vztahu ke svým dcerám, v žádném případě ve vztahu k žalobkyni. Naopak je to žalobkyně, kdo v daném vztahu neplní své zákonné povinnosti stran úhrady nákladů souvisejících s nemovitostmi. Žalovaná se žádného protiprávního jednání nedopustila, když žalobkyni nadále ponechává k užívání části nemovitostí, které byly v minulosti užívány jejími právními předchůdci, a naopak by bylo nespravedlivé po žalované požadovat, aby dohoda o užívání, kterou se převážnou část svého života řídí, měla pozbýt na účinnosti jen pro to, aby žalobkyně získala finanční prospěch. Ze strany žalobkyně tak v tomto řízení došlo k pokusu o zjevné zneužití práva za účelem toho, aby se obohatila na žalované, a takové jednání nemůže požívat právní ochrany. Žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 864,12 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 000 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 708,20 Kč za 70 ujetých km v částce 508,20 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 028,20 Kč ve výši 4 835,92 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
27. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.