Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 265/2023-30
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl soudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 246 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 5 246 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 474,03 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 793,13 Kč, úrokem z úvěru ve výši 27,48 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 594 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 5 246 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 474,03 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 793,13 Kč, úrokem z úvěru ve výši 27,48 % ročně z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 594 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem podaným k soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 14 246 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s částkou ve výši 6 176 Kč, sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši 2 395 Kč (úroková sazba 27,48 % ročně), odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 312 Kč. Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne datum a celkem uhradil částku 1 000 Kč. K datu datum dlužil žalovaný původní věřitelce na jistině částku 9 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 5 246 Kč. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila s účinností ke dni datum na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný již neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 176 Kč (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na komfortní splácení) a pojistným za doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 312 Kč splatných vždy do jednoho týdne od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze 264 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Sazba úroku činila 44 % ročně, sazba RPSN činila 98,47 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenou dne datum a smluvními podmínkami). Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného především porovnáním jeho měsíčních příjmů a výdajů uvedených v zákaznické kartě. Žalovaný uvedl, že žije na ubytovně, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný uhradil pouze dne datum částku 1 000 Kč, dále neuhradil ničeho (prokázáno tabulkou umoření).
5. Původní věřitelka smlouvou ze dne datum postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovním podacím lístkem ze dne datum).
6. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, odeslaným následujícího dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil (prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum).
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
8. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
15. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
16. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
17. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl spotřebitelem. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila žalobkyně, že ji právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně, kdy za důkazy označila vyplněnou zákaznickou kartu a potvrzení příjmu od zaměstnavatele. Právní předchůdkyně žalobkyně však nikterak nezkoumala výdaje a majetkovou stránku žalovaného, kdy se pouze spoléhala na údaje vyplněné v zákaznické kartě žalovaným.
18. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , když soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyjma karty zákazníka. Soud proto v souladu s § 588 o. z., shledal smlouvu o úvěru uzavřené původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému původní věřitelkou poskytnuta částka 10 000 Kč, jako neplatnou.
19. Převzala-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl mezi jistinou úvěru, která byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta (10 000 Kč), a částkou, kterou již žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil (1 000 Kč), zbývá tedy k úhradě částka ve výši 9 000 Kč. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč.
20. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021 -262 plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu České republiky je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí.
21. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 5 246 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 474,03 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 793,13 Kč, úrokem z úvěru ve výši 27,48 % ročně z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od datum do zaplacení, zamítnout.
22. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná pouze z části, a to z 63,18 %, a žalovaný z 36,82 %. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni v poměru úspěchu a neúspěchu obou stran 26,36 % nákladů řízení žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 252 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a nákladech na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny:
-) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč,
-) paušální náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT)
-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 252 Kč.
Poměrná část nákladů ve výši 26,36 % činí po zaokrouhlení částku 594 Kč.
23. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.