Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 335/2023-23

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 39 756,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

částku 22 644,21 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj.

co do částky 11 183,47 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 827,68 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 143,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 891,76 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 33 827,68 Kč od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 698 Kč, částky ve výši 5 928,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 928,79 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 528 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> částku 22 644,21 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj.</b> co do částky 11 183,47 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 827,68 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 143,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 891,76 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 33 827,68 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 698 Kč, částky ve výši 5 928,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 928,79 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 528 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 39 756,47 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo. V žalobě žalobkyně tvrdí následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba PERSONAL FINANCE, bd příjmení 1, číslo Paříž, Francie, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpeného závodu, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 45 375,21 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně a sazba RPSN ve výši 28,51 % ročně. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila. Žalovaná celkem uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 731 Kč. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne datum od úvěrové smlouvy a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalované. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě údajů získaných od žalované – žalovaná v žádosti uvedla, že žije v nájmu společně s druhem, má dvě vyživovací povinnosti, pracuje u společnosti právnická osoba, má čistý měsíční příjem 18 792 Kč, celkový příjem domácnosti činí 47 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 14 000 Kč, nemá žádné finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.). Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala před poskytnutím peněžních prostředků úvěruschopnost žalované v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru příjmení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti informována dopisem ze dne datum. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 33 827,68 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 6 143,81 Kč (sjednaný úrok 22,68 % ročně z nesplacené jistiny), nesplaceného úroku ve výši 1 891,76 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 33 827,68 Kč od datum do zaplacení, nesplacené smluvní pokuty ve výši 5 928,79 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 698 Kč (1 x obyčejný odchozí dopis za 48 Kč, 3 x odchozí telefonický hovor po 72 Kč, 2 x osobní návštěva po 217 Kč). Žalobkyni vzniklo vůči žalované právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé částky, s níž se žalovaná ocitla v prodlení, tedy na smluvní pokutu v celkové výši 9 492,58 Kč. Žalobkyně po žalované dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 33 827,68 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 5 928,79 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní dne datum písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná je státním občanem země, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaná, která je občanem členského státu EU, může být žalována u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy

o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena do vlastních rukou dne datum na adrese trvalého pobytu.

4. K výzvě soudu podle , , v platném znění (dále jen„ “), nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek. Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou na základě její žádosti ze dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč a s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 22,68 % ročně do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a případné náklady na vymáhací proces ve výši 600 Kč a další poplatky spojené s upomínáním (prokázáno rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb číslo žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru číslo akceptací návrhu ze dne datum).

7. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalované údaje o úvěruschopnosti – žalovaná uvedla, že žije v nájmu s druhem, má dvě vyživovací povinnosti, pracuje ve společnosti právnická osoba, má čistý měsíční příjem 18 792 Kč, celkový příjem domácnosti činí 47 000 Kč a celkové náklady domácnosti činí 14 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala úvěruschopnost žalované v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru příjmení (prokázáno žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru číslo).

8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaná zaplatit (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

9. Vzhledem k tomu, že žalovaná pravidelně a včas nehradila měsíční splátky vyčerpané výše úvěru, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně dne datum žalované dopis o odstoupení od úvěrové smlouvy číslo o zesplatnění úvěru ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 40 657 Kč (prokázáno odstoupením od úvěrové smlouvy číslo ze dne datum).

10. Žalovaná vyčerpala celkem částku 45 375,21 Kč Celkem žalovaná uhradila částku 22 731 Kč (prokázáno platební historií).

11. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni s účinností ke dni datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o provedení transakce). Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne datum, odeslaným žalované dle podacího archu dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím archem ze dne datum).

12. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu dopisem ze dne datum, který byl žalované dle podacího archu odeslán dne datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Žalovaná ani poté ničeho neuhradila.

13. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku).

14. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě její žádosti ze dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, v souladu s níž žalovaná čerpala finanční prostředky v rozsahu poskytnutého úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaná sjednané splátky včas a řádně nehradila. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne datum od úvěrové smlouvy a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o této skutečnosti informována dopisem. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

16. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

21. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

22. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru

nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel

je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Podle věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

27. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením této smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.

29. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

30. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

31. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla posuzována podle dokladů o jejích příjmech, kdy příjmy žalované ze zaměstnání v rozhodném období činily průměrně 18 792 Kč čistého měsíčně. Výše shrnutý způsob, jakým žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, soud nepovažuje za dostatečný. S žalobkyní lze souhlasit pouze v tom, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila příjmové poměry žalované. Pokud jde o výdajové poměry žalované, pak tyto výdaje již právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalované, že celkové měsíční náklady domácnosti činí 14 000 Kč.

32. Právní předchůdkyně žalobkyně za této situace měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Právní předchůdkyně žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalované příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalované verifikovala. Toto zjevně právní předchůdkyně žalobkyně neučinila a při posuzování úvěruschopnosti žalované vyšla ze závěru, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

33. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zcela nedostatečně. Zároveň má soud za to, že i daná zkoumání nebyla řádným způsobem posouzena. Soud proto smlouvu o revolvingovém úvěru posoudil jako neplatnou podle ZoSÚ. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částku, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy ( ), a kterou dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že žalované byla takto na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytnuta částka ve výši 45 375,21 Kč, přičemž žalovaná uhradila částku 22 731 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna plnění, které dosud neuhradila, žalobkyni také vrátit. Výše bezdůvodného obohacení na straně žalované činí 22 644,21 Kč.

34. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl toliko do částky 22 644,21 Kč představující jistinu úvěru. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

35. Soud výrokem II. zamítl i požadované příslušenství pohledávky. Z § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. . Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 22 644,21 Kč, tedy z 57 % Žalovaná byla úspěšná co do částky 17 112,26 Kč, tedy ze 43 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 14 % (57 % - 43 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 590 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle a vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 500 Kč a dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč ( ve znění AT) a DPH ve výši 21 % z částky 1 800 Kč, tj. ve výši 378 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 14 % z částky 3 768 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 528 Kč.

37. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce, který je advokátem ( ).

38. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni přiznanou částku spolu s náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle , tři dny od právní moci rozsudku), a to třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalované. Protože ovšem žalovaná byla v řízení zcela nečinná, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.