Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 124/2023-100

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 24 394 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 15 494 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 9 558,66 Kč ve výši 11,75 % p. a. od datum do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 570,24 Kč, jakož i úroku z částky 9 558,66 Kč ve výši 11,75 % p. a. od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 15 494 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 9 558,66 Kč ve výši 11,75 % p. a. od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 570,24 Kč, jakož i úroku z částky 9 558,66 Kč ve výši 11,75 % p. a. od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 394 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, dne datum smlouvu číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 10 000 Kč, která měla být splacena společně s poplatkem za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši 7 994 Kč formou 52 týdenních splátek. Žalovaný však právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku v celkové výši 1 100 Kč. Na výzvu soudu ze dne datum k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že vázaný obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně zjistil a ověřil příjmy žalovaného ve výši 7 323 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši 3 500 Kč, přičemž v daném případě byl žalovanému poskytnut úvěr s nízkou nominální hodnotou, pouze ve výši 10 000 Kč, což dle žalobkyně odůvodňuje nižší míru posuzování úvěruschopnosti u tohoto typu úvěru.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum ke sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč (při podpisu smlouvy prostřednictvím obchodního zástupce) a žalovaný se zavázal mu tuto zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 7 994 Kč formou 51 týdenních splátek po 347 Kč a poslední 52. splátkou ve výši 297 Kč, zápůjční úroková sazba z této smlouvy činí 56 % ročně, RPSN činí 263,12 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo Standardní informace o spotřebitelském úvěru ke smlouvě číslo). Před uzavřením smlouvy vyplnil dne datum žalovaný se zástupkyní právního předchůdce žalobkyně zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, v němž žalovaný uvedl, že bydlí v rodinném domě s rodiči, počet jím vyživovaných osob je 1, není majitelem auta, je nezaměstnaný – na Úřadu práce, má pravidelný měsíční čistý příjem ve výši 7 323 Kč, ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 19 323 Kč, jeho odhadované běžné měsíční výdaje činí 3 500 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet na své jméno a tyto údaje byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu za listopad a prosinec 2019, přičemž k zákaznické kartě je přiložena poznámka„ výpisy + výměr dodám příští týden“ s podpisem zástupkyně právního předchůdce žalobkyně (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 1 100 Kč, a to platbami ve výši 350 Kč dne datum, 400 Kč dne datum a 350 Kč dne datum (přehled přijatých plateb na úvěrový účet žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo – seznamu postupovaných pohledávek – strana 10, položka 823). Dne datum vyhotovila žalobkyně výzvu k okamžitému splacení dluhu adresovanou žalovanému, k níž přiložila i oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a dne datum ji zaslala žalovanému (Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne datum, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a potvrzení o podání zásilky anonymizováno). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne datum předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne datum a podací lístek zásilky anonymizováno), na kterou žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil (žalovaný netvrdil opak). Proti žalovanému byly ke dni datum vedeny dvě exekuce, a to od datum a od datum (výstup z centrální evidence exekucí k osobě žalovaného ke dni datum).

4. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrh žalobkyně výslechem svědkyně jméno příjmení, vázané zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, jakož i výpis z ŽR pro tuto obchodní zprostředkovatelku (č. l. 57), jakož i důkazy rozhodnutími anonymizováno v obec č.j. číslo jednací a anonymizována dvě slova č.j. číslo jednací (č.l. 15-20), neboť tyto důkazní návrhy nebyly způsobilé přinést skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí v dané věci.

5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, při jejímž podpisu zástupkyně právního předchůdce žalobkyně předala žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 7 994 Kč formou 52 pravidelných týdenních splátek, zápůjční úroková sazba z této smlouvy činí 56 % ročně, RPSN činí 263,12 %. Žalovaný na předmětnou zápůjčku zaplatil pouze částku v celkové výši 1 100 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil přes zaslanou předžalobní výzvu.

6. Podle ust. (dále také jen „ “) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle ust. se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze číslo k tomuto zákonu.

10. Podle ust. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle ust. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ust. , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle ust. , postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle ust. , postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

19. Podle ust. , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

20. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle ust. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

22. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: Soud se v prvé řadě v řízení zabýval aktivní legitimací žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, čímž je její aktivní legitimace dána. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným měli v úmyslu uzavřít smlouvu, která by byla podle jejího obsahu smlouvou o zápůjčce. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o zápůjčce vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru. V souladu s  měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

23. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce řádně posuzoval schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, avšak soud dospěl k závěru, že právním předchůdcem žalobkyně provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného nelze považovat za řádné ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ačkoli je v zákaznické kartě uvedeno, že údaje tvrzené žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobkyně ověřeny z výpisu z bankovního účtu za listopad a prosinec 2021, žalobkyně žádný takový výpis, objektivně prokazující příjmy a výdaje žalovaného soudu nepředložila. Ze skutečností, že v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá bankovní účet vedený na své jméno, peníze mu byly předány v hotovosti při podpisu smlouvy, jakož i z přiložené poznámky, že výpisy a výměr mají být dodány příští týden, pak vyplývají pochybnosti o tom, zda skutečně došlo k ověření údajů uvedených žalovaným ze strany zástupkyně právního předchůdce žalobkyně výpisy z bankovního účtu před uzavřením smlouvy a vyplacení úvěru. Za situace, kdy žalovaný v době sjednání úvěru uvedl, že je nezaměstnaný, a většinu jím uvedeného příjmu domácnosti tvoří jeho ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 10 000 Kč, které však žalovaný žádným způsobem nedoložil, stejně jako nedoložil výši svých měsíčních výdajů ve výši 3 500 Kč, která v době sjednání úvěru přesahovala částku měsíčního životního minima pouze nepatrně, tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že její právní předchůdce před poskytnutím zápůjčky prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.

24. Soud dále dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy, neboť ujednaná výše úroku 56 % ročně se příčí dobrým mravům. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o zápůjčce či úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. ). Soud vycházel z Databáze časových řad ARAD ČNB ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru, a zjistil, že průměrná výše úrokových sazeb v lednu 2020 u spotřebitelských úvěrů pro domácnosti činila 8,2 % ročně. Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků několikanásobně převyšuje průměrnou úvěrovou úrokovou sazbu a za situace, kdy podle smlouvy o úvěru měl žalovaný při řádném splácení úvěru díky sjednané sazbě úroků a výši poplatku za sjednání úvěru vrátit téměř dvojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku a poplatku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy.

25. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v  , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou. Závěr o absolutní neplatnosti je dle soudu nutno učinit rovněž na základě výše sjednané úrokové sazby a poplatku, které jsou z uvedených důvodů zjevně rozporné s dobrými mravy.

26. V souladu s  je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

27. V řízení bylo prokázáno, že zástupkyně právního předchůdce žalobkyně předala žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku v celkové výši 1 100 Kč, soud proto výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k vrácení dosud nezaplacené části jistiny dluhu ve výši 8 900 Kč.

28. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení zbylé části jistiny zápůjčky žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

29. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku, smluvního úroku a požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle ustanovení dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala ke dni vyhlášení rozhodnutí. S ohledem na to, že v řízení byl zjevně úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.