Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 211/2023-35
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa, PSČ obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
občan Slovenské republiky
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 32 887,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroku ve výši 6,50% ročně z částky 13 005,38 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 11 000 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 21 887,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 473,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 506,18 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 20. 10. 2022 do 23. 3. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 085,48 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 085,48 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení úroku ve výši 6,50% ročně z částky 13 005,38 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 11 000 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 21 887,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 473,99 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 506,18 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 20. 10. 2022 do 23. 3. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 13 005,38 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 085,48 Kč od 20. 10. 2022 do 12. 4. 2023 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 085,48 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 32 887,99 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela poté, co řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, se žalovaným dne 23. 10. 2020 Smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 12 888 Kč tvořenou úrokem v pevné výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 23. 12. 2021. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy celkem zaplatil pouze částku 4 000 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému nárokuje zaplacení částky 32 887,99 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 005,38 Kč, z dlužných úroků ve výši 1 080,10 Kč a z dlužných poplatků ve výši 9 802,51 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 000 Kč a příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 19. 10. 2022. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně pohledávku za žalovaným vyplývající z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.
2. V rámci písemných podání ze dne 9. 6. 2023 a ze dne 26. 6. 2023 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení úroku ve výši 6,50 % ročně jdoucího z částky 13 005,38 Kč od 24. 3. 2022 do zaplacení.
3. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 16. 10. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o úvěru číslo je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 23. 10. 2020 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč; žalovaný se oproti tomu smlouvou zavázal zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 12 888 Kč (z toho částka 1 444 Kč připadá na smluvní úrok, částka 7350 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, částka 1 394 Kč na poplatek za vyhodnocení úvěrového případu a částka 2 700 Kč na poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného), t. j. celkem částku 27 888 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 942 Kč, přičemž první splátka byla splatnou do měsíce od podpisu smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně jako pevná sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 272,44 %.
6. Ze žádosti o úvěr ze dne 23. 10. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru disponovala informacemi ohledně aktuální příjmové a výdajové situace žalovaného.
7. Podle transakční historie ke smlouvě číslo žalovaný zaplatil z titulu úvěrové smlouvy celkovou částku 4 000 Kč.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému podle listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 písemně oznámeno.
9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2023 ve spojení s podacím lístkem z následujícího dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení pohledávky uplatněné žalobou nejpozději do 12. 4. 2023.
10. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným – poté, co posoudila úvěruschopnost žalovaného – dne 23. 10. 2020 Smlouvu o úvěru číslo na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč; žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 27 888 Kč ve formě 14 měsíčních splátek. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 15 % ročně, RPSN činila 272,44%. Žalovaný zaplatil z titulu smlouvy pouze částku 4 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou ze dne 21. 11. 2022, žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 12. 2022. Dne 29. 3. 2023 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.
11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci určena Článkem 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť aktuální bydliště žalovaného se nachází v České republice. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české.
12. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se tak řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Výrokem I. rozsudku soud v souladu s procesním úkonem žalobkyně řízení částečně zastavil, a to podle § 96 odst. 2 o. s. ř., podle kterého je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlas žalovaného přitom zjišťován nebyl, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).
14. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému ze Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 23. 10. 2020 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti smlouvy z důvodu zjevného rozporu obsahu úvěrové smlouvy s dobrými mravy. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně skutečnosti, že právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovaným. Soud však není ochoten akceptovat obsah úvěrové smlouvy, na jejímž základě je žalovanému poskytnut úvěr ve výši 49 000 Kč s tím, že žalovaný je současně zavázána zaplatit poskytovateli úvěru za období pouhých 14 měsíců trvání úvěrového vztahu částku v podstatě dvojnásobnou. Žalovaný nejenže je smluvně zavázán zaplatit smluvní úrok, ale je navíc povinen platit poskytovateli úvěru další poplatky (např. poplatek za„ poskytnutí úvěru“ ve výši přibližně jedné poloviny jistiny úvěru, poplatek za„ vyhodnocení úvěrového případu“). Výše smluvního úroku a existence dalších smluvních poplatků vytváří stav, kdy se hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázal žalovaný, nachází v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě úvěrové smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Posuzovanou smlouvu lze označit jako lichevní, není možno poskytnout této soudní ochranu, neboť ji soud považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že s ohledem na koncepci a provázanost jednotlivých smluvních ujednání obsahujících povinnosti žalovaného smlouvy považuje soud smlouvou za neplatnou jako celek.
15. Oproti tomu je třeba zohlednit, že právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému dne 23. 10. 2020 v hotovosti částku 15 000 Kč, v důsledku čehož došlo na straně žalovaného ve smyslu ust. §2993 o. z. k bezdůvodnému obohacení, neboť právní předchůdkyní žalobkyně bylo plněno ve prospěch žalovaného, aniž by tu byl současně platný závazek. Žalovaný vrátil žalobkyni (resp. právní předchůdkyni žalobkyně) pouze částku 4 000 Kč. Z toho důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč, a to konkrétně podle § 2991 a § 2993 o. z. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve výši nárokované žalobkyní (požadovaná výše je nižší než výše zákonného úroku z prodlení stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), přičemž prodlení žalovaného nastalo okamžikem marného uplynutí lhůty poskytnuté za účelem zaplacení dlužné částky v předžalobní výzvě. Žalobkyni tak byl přiznán nárok na zaplacení částky 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné částky od 13. 4. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění odpovídá § 160 odst. 1 o. s. ř., když soudu nejsou známy žádné důvody pro prodloužení základní pariční lhůty.
16. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl z procesního hlediska i s přihlédnutím k výši nárokovaného příslušenství pohledávky převážně úspěšným žalovaný. Jelikož se však žalovaný řízení aktivně neúčastnil a tedy mu žádné náklady v dané souvislosti nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.