Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 16/2023-133
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 98 032,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 68 032,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 275,13 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky
33 664 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 68 032,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 275,13 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 33 664 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 98 032,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy
o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku dne datum. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v měsíčních splátkách po 772 Kč.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnou částku 30 000 Kč s tím, že částka 15 648 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku a 6 000 kč činí náklady. Na účet žalovaného se žalobkyně zavázala vyplatit zbývající částku 8 352 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni
v souvislosti s poskytnutým úvěrem celkovou částku ve výši 55 584 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit také úrok ve výši 25 584 Kč, a to v 72měsíčních splátkách po 772 Kč ke každému 15. dni kalendářního měsíce. Přílohu 2 úvěrové smlouvy tvoří smlouva o zřízení doplňkové služby název, která umožňuje žalovanému na jeho žádost a za úhradu odložit nebo přerušit splácení úvěru. Žalobkyně doložila žádost žalovaného
o doplňkové služby název, o kterou požádal ještě před uzavřením úvěrové smlouvy. Formulář pro standardní informace prokazoval, že žalovaný byl seznámen s podmínkami produktu. Žalovaný obdržel také předsmluvní informace. Podle č. 5 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit, pokud nedojde ze strany žalovaného k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách.
5. Z potvrzení o povolení k inkasu je zřejmé, že žalovaný u mBank S.A. zadal limit pro jednotlivé platby 3 600 Kč. Z částečného bankovního výpisu banky žalobkyně i žalovaného je patrné, že byla uhrazena verifikační platba 1 Kč k prokázání identity žadatele úvěru. Doklad o čerpání úvěru prokazuje, že částka 8 352 Kč byla žalovanému vyplacena převodem na bankovní účet a částka 15 648 Kč byla převedena na účet společnosti x právnická osoba, čímž byl doplacen úvěr č. 138229 Kč. Žalovanému bylo zasláno potvrzení o vyplacení úvěru se sdělením výše měsíční splátky včetně doplňkových služeb 1 298 Kč.
6. Z přílohy číslo úvěrové smlouvy vyplývá posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl příjem 22 489 Kč, pravidelné náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 6 781 Kč s tím, že má i další jednorázové mikro úvěry ve výši 27 200 Kč. Výsledné skóre bylo vyhodnoceno jako nižší bonita.
7. Z výpisů z účtu je patrno, že žalovanému přišla na účet výplata za září 22 104 Kč, za říjen 23 246 Kč, za listopad 22 118 Kč. Z výpisu jsou zřejmé pravidelné transakce ve prospěch sázkové právnická osoba v řádu mnoha tisíc Kč (např. za 1 měsíc 60 208 Kč). Výdaje na m-spoření tvoří částky v řádu nižších stovek Kč. Dále je zřejmé, že žalovaný splácí úvěr Za období číslo byl zůstatek na účtu záporný - 87,10 Kč, za období číslo činil zůstatek 3 387,35 Kč a za číslo činil zůstatek 1 978,84 Kč.
8. Upomínkou číslo zaslanou dne datum a upomínkou číslo ze dne datum byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné splátky úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni datum a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky.
9. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Ze sdělení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 10 381,55 Kč.
10. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.
11. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin.
12. Soud posoudil věc po právní stránce takto:
13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon
o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb.,
o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat
a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry
v oblasti jeho činnosti.“
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud
k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně
5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv
a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Na podkladě hora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně.
22. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako příjem částku 22 489, který vyplývá z výpisů z účtu. Ke zkoumání výdajů žalovaného nebylo ničeho zjišťováno. Dokonce
je u položky sázky uvedeno 0 Kč, přestože žalovaný prokazatelně vynaloží na sázky několik desítek tisíc měsíčně. Žalobkyně si nevyžadovala podklady k tvrzením žalovaného o jeho pravidelných měsíčních výdajích např. chod domácnosti, telefon, internet a vystačila si pouze s tvrzením o nákladech na bydlení ve výši 3 000 Kč, které však nevyplývají ani z výpisů z účtu. Z těchto předložených výpisů z účtu je evidentní, že příjmy žalovaného jsou více méně shodné s jeho výdaji, navíc si musel opakovaně půjčit peníze s krátkodobou splatností od nebankovních institucí (právnická osoba anonymizováno, právnická osoba právnická osoba, x právnická osoba, právnická osoba). Pokud by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost řádně, nemohla by dojít k závěru o finančním zůstatku spotřebitele 11 410 Kč měsíčně. O neschopnosti žalovaného dostát svým závazkům svědčí i skutečnost, že předmětný úvěr byl ze 72 % využit na splacení předchozího úvěru. Již z těchto skutečností plyne,
že schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr byla tímto podstatně ohrožena. Žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování dalších výdajů žalovaného na bydlení a dalších pravidelných měsíčních výdajů, když se spokojila s tím, že jedinými výdaji jsou 3 000 Kč na bydlení a 6 781 Kč na úhradu závazků. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena, když k jednání soudu se nedostavila a nemohla být tak poučena podle § 118a o.s.ř. o nedostatečnosti jejích tvrzení.
23. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021
č. j. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 zákona
o spotřebitelském úvěru, aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne.
24. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná. Soud proto zavázal žalovaného pouze k vrácení poskytnutého plnění ve výši 30 000 Kč jako bezdůvodného obohacení.
25. Z důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že„ s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“.
26. Z výše uvedené důvodové zprávy se podává, že smyslem a účelem právní úpravy bylo, aby se dluh spotřebitele na vrácení jistiny poté, co je smlouva neplatná pro porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele, nestal splatným ihned,
ale aby splatnost byla vázána na jeho faktické schopnosti a možnost jistinu vrátit tak,
aby se nedostal ihned do prodlení s vrácením jistiny jen proto, že jeho aktuální možnosti
a schopnosti k vrácení celé jistiny nejsou dány.
27. Dluh žalovaného se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle § 87 zákona
o spotřebitelském úvěru v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností
a schopností žalovaného, když žalovaný byl však v řízení pasivní a soudu nesdělil své aktuální možnosti vrácení dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě, žalovaného vyzvala k vrácení dlužné částky
datum předžalobní výzvou, soud má za to, že žalovanému byla poskytnuta dostatečně dlouhá doba na to, aby si prostředky mohl obstarat a mělo by být v jeho možnostech dlužnou částku uhradit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (tedy shodné
s § 160 o.s.ř.). Až marným uplynutím této lhůty žalobkyni vzniká nárok na zákonné úroky
z prodlení podle § 1970 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022
sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
28. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, úroky z prodlení požadované od splatnosti jednotlivých splátek), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.